"Nemám jich hrozně moc," říká, když získá autogramy střelců Miroslava Vargy a Petra Hrdličky. "Támhle je Olga Fikotová," povídá jí Jan Kůrka, další střelecký vítěz. "Ježišmarjá," odvětí někdejší atletka a míří pryč.
První na focení přišel Miroslav Koranda, člen zlaté čtyřky s kormidelníkem z her 1952.
"To jsi tu zatím jen ty? Žijících by tu přece mělo být víc," říkal mu parťák Jan Jindra. Veslaři se setkávají jednou, dvakrát do roka. Už nesportují. "Závodíme akorát se smrtí," přidává Jan Mejta. "Nebo pracujeme na zahradě," namítne Koranda. "Ani to ne," oponuje Mejta. Koranda završí: "Já jo, jinak nedostanu oběd."
|
Prohlédněte si video |
Miloslava Čamková, gymnastická šampionka z Londýna 1948, chodí stále cvičit do Sokola. "A já byla před týdnem na lyžích ve Francii. Od nevidím do nevidím každý den," říká Marie Kovářová.
Elegantní diskařku Olgu Fikotovou-Connolly doprovází při focení vnuk. "Musím se napudrovat. To se všechno musí zastavit," švitoří upovídaná dáma a míří za vizážisty.
Kateřina Neumannová, zástupkyně zimy, na rantlu u hlediště vytahuje diář a telefonuje. Volá dokonce i těsně předtím, než fotograf začne mačkat spoušť. Miroslavu Vargovi zase zvoní mobil typicky: jako výstřel.
Trvá to několik desítek minut, než se všichni sejdou. Pak začne řazení na pozice. Naganští hrdinové dostanou hokejky. "Nářadí, jo?" říká trenér Slavomír Lener. Otočí se na Jiřího Rašku, vítěze ve skocích na lyžích. "Tobě skočky nedali?" Raška zavrtí hlavou: "Ty už jsou v muzeu."
Mezi olympioniky předtím zavítá Vladimír Šmicer, fotbalista Slavie. Na strahovském stadionu, kde se focení koná, usazen na tartanu klábosí s hokejisty o play-off. Luděk Macela, zlatý fotbalista z her v Moskvě, jej pak pošťuchuje: "Dej si po tréninku ještě kolečko." Šmicer odklusává a odvětí: "Ale ne, vy si dejte kolečko vítězů, zlaťáčci."
