„Rytíře“ Lukavského uctilo Národní divadlo i svatý Vít

Za tónů hymny se zaplněné Národní divadlo v Praze rozloučilo s Radovanem Lukavským, který zemřel 10. března ve věku 88 let. Další stovky lidí se s hercem přišly rozloučit do katedrály svatého Víta.

---

Divadelní kolegové ve smutečních projevech při posledním rozloučení v Národním divadle Lukavského označili mimo jiné za "posledního rytíře jedné skvělé éry českého divadla".

"Odešel velký člověk a herec, který dokázal za svůj obdivuhodný život velmi mnoho. Měl krásnou řeč. Ten hlas si pamatujme a mějme na paměti, co nám říká, abychom dělali čest jeho památce," uvedl v prvním smutečním projevu šéf činohry ND Michal Dočekal, podle něhož byl Lukavský "vytrvalý princ českého divadla".

"Pane profesore, když mi před lety zemřel tatínek a já vám to přišla říct, vzal jste mne za ruku, hezky jste se na mne podíval a řekl: Však se zase setkáte. Takhle prostě a samozřejmě jste to řekl," zavzpomínala třesoucím se hlasem herečka Taťjana Medvecká. "Dovolte mi, abych jménem těch, kteří měli to štěstí stát s vámi na jevišti, řekla, že nám odešel vážený, obdivovaný, respektovaný a moudrý kolega a člověk."

Václav Postránecký zavzpomínal na Lukavského přátelství s Rudolfem Hrušínským a Josefem Kemrem. "Byli na slovo vzatými kumpány už při působení v Městských divadlech pražských. Sdíleli spolu dobré i zlé, ale především kumštovali. Dnes se loučíme s posledním z té jedinečné trojice. Byl posledním velkým hercem a vlastně i posledním rytířem jedné skvělé éry českého divadla," uvedl šéf herecké asociace.

Poslední rozloučení s Lukavským

Program smutečního obřadu v Národním divadle

- první čestná stráž
- otevřela se opona
- orchestr ND: Zdeněk Fibich − Nevěsta messinská
- druhá čestná stráž
- projev šéfa činohry ND Michala Dočekala
- třetí čestná stráž
- Ivan Kusnjer: Antonín Dvořák − Biblická píseň
- čtvrtá čestná stráž
- projev Taťjany Medvecké
- pátá čestná stráž
- Pražský filharmonický sbor: Anton Bruckner − Ave Maria
- šestá čestná stráž
- projev Václava Postráneckého
- sedmá čestná stráž
- Eva Urbanová: Antonín Dvořák − závěr opery Rusalka
- osmá čestná stráž
- orchestr ND: státní hymna
- zavřela se opona

Bouřlivý potlesk na rozloučenou
Národní divadlo se na poslední rozloučení zcela zaplnilo, což znamená tisíc smutečních hostů. Obřad v historické budově trval necelých čtyřicet minut.

"Takový život by měl mít, kromě těch jeho soukromých bolestí, každý herec. Odejít s tím, že se vaše sny nesplnily, je hodně bolestivé. Jemu se ale splnily všechny," řekla iDNES.cz herečka Ljuba Skořepová.

Jen co dozněla závěrečná státní hymna, vytvořili Lukavského kolegové špalír, kterým byla vynesena rakev. Smuteční hosté se mačkali ve foyer a herce vyprovodili bouřlivým potleskem.

I v návalu pracovních povinností si našel čas na rozloučení s Radovanem Lukavským slovenský herec a divadelní režisér Martin Huba. "I kdybych tu nic neměl, nemohl bych žít s vědomím, že jsem se panu Lukavskému nepoklonil," uvedl.

Abrhám a Šafránková četli z Bible
Na počest Lukavského, který žil příkladně v duchu křesťanství, pak v půl čtvrté odpoledne začala zádušní mše v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Rakev s ostatky byla pak uložena do rodinného hrobu v Olšanech.

Kvůli mši byl do katedrály omezen vstup, nebyli vpuštěni například cizinci s překladatelskými sluchátky. Návštěvníci nejprve zaplnili přední část chrámu a poté i ostatní lavice až k východu.

"Díky němu se uskutečňuje prezentace a reprezentace kultury a křesťanství nenásilně, logicky, integrálně a noblesně," uvedl biskup Jiří Paďour, který sloužil mši místo pracovně zaneprázdněného a původně ohlášeného kardinála Miloslava Vlka.

Ze Starého i Nového zákona četli Libuše Šafránková a Josef Abrhám, který si vybral pasáž z knihy Moudrosti. Do katedrály dorazil i režisér Jiří Strach.

"Rozloučení není smutné, je vážné. Ale v podstatě i radostné, protože etymologicky pochází se slov rád a dost," podotkl biskup Paďour, který Lukavského označil za pravého moderního křesťana. "Zůstal věrný své ženě, divadlu, Bohu i národu. Zůstal věrný ve správném pořadí, poctivě zachoval hierarchii hodnot."

Poslední zádušní mše za světskou osobu se v katedrále podle Václava Soukupa z Metropolitní kapituly u svatého Víta sloužila pro politika Josefa Luxe v roce 1999.

Národní divadlo se rychle zaplnilo
Už hodinu před začátkem smutečního obřadu v Národním divadle se na schodech před foyer tísnila stovka lidí. Dvacítka uvaděček je vpustila dovnitř o půl jedenácté, třicet minut před zahájením obřadu. Přišli zejména pamětníci, mnozí z nich s kyticí.

Přízemí divadla se zaplnilo během deseti minut, lidé museli hledat místa na balkonech a v galeriích. Na pódiu okolo rakve, pod níž byla černá deska s podpisem Lukavského, ležely desítky věnců od různých divadelních scén i politických představitelů v čele s prezidentem Václavem Klausem.

Těsně před obřadem zasedl do lóže dramatik a bývalý prezident Václav Havel s manželkou Dagmar, připojil se k nim i režisér Vladimír Morávek. Vedle seděl předseda Senátu Přemysl Sobotka či ministr kultury Václav Jehlička.

Kdo se také zapojil do čestné stráže

U Lukavského katafalku se vystřídalo 80 herců

Emília Vašáryová, Dagmar Havlová, Vlasta Chramostová, Gabriela Vránová, Jiřina Jirásková, Hana Maciuchová, Jana Hlaváčová, Jana Preissová, Miluše Šplechtová, David Prachař, David Matásek, Miroslav Donutil, Ivan Rajmont, Viktor Preiss, Otakar Brousek, Alois Švehlík a další.

Zemřel tři dny před premiérou
Radovan Lukavský zemřel 10. března ve věku 88 let. Po třech týdnech, které strávil v pražské vinohradské nemocnici, jej definitivně zradilo nemocné srdce. Do souboru Národního divadla patřil 51 let, jak připomnělo parte ve foyer během smutečního rozloučení.

"Do poslední chvíle byl herecky aktivní. Zemřel tři dny před premiérou Molierova Dona Juana, v němž měl ztvárnit roli žebráka," připomnělo smuteční oznámení, okolo něhož byly vyvěšeny fotografie ze slavných inscenací, v nichž se Lukavský za svou kariéru objevil.