A nejen to − trpí i životní prostředí, protože každý stát ročně vyprodukuje jen kvůli zubním plombám několik tun odpadu s obsahem rtuti.
Znamená to tedy, že jsou černé plomby životu nebezpečné a že by je měli pacienti odmítat? Zubní lékaři tvrdí, že tak jednoduché to není.
"Řídíme se stanoviskem Světové federace zubních lékařů, která říká, že amalgámové výplně sice mají vedlejší účinky, ale zatím nejsou důkazy o tom, že existují souvislosti těchto plomb se vznikem nemocí," říká prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.
Podle něj jsou pro většinu pacientů černé plomby bezpečné.
Alergen je i pryskyřice
O amalgámových plombách jsou zmínky už z období před Kristem a úspěšně se používají posledních 150 let.
"Zatím za ně neexistuje ideální náhrada. Ani bílé plomby nejsou bez rizika,“ doplňuje Jiří Zemen z České stomatologické komory.
"Ty jsou z pryskyřičných směsí a pryskyřice je častý alergen,“ podotýká.
Kromě toho mají bílé plomby mnohem menší trvanlivost než amalgámové. A je u nich také o něco vyšší pravděpodobnost, že zub s bílou plombou napadne další kaz.
"Amalgám totiž do jisté míry pomáhá ničit bakterie okolo sebe,“ říká Zemen. Zubaři míní, že přesto, že severské státy amalgám zakázaly, čeští pacienti jsou v jiné situaci.
"V Norsku je raritou najít někomu zubní kaz. U nás není prevence tak rozvinutá a třeba na velké plomby na stoličky je lepší amalgám. Každý pacient je však jiný a je pro něj vhodné něco jiného," říká Pekárek.
Na jednom se však lékaři shodují: nejnebezpečnějším okamžikem, kdy se z amalgámu uvolňuje rtuť, je příprava plomby v ordinaci.
"Pacienti by si měli vyžádat takzvaný kapslový amalgám, který přesně namíchal už sám výrobce," dodává Pekárek.
