Agentury nejdřív informovaly pouze o výbuchu s tím, že šéfka opozice vyvázla bez zranění. "Je v bezpečí. V momentu exploze už na shromáždění nebyla," uvedl její mluvčí Džamíl Súmro.
Jenže zanedlouho agentury s odvoláním na místní média napsaly, že je Bhuttová ve vážném stavu v nemocnici. O chvíli později politička svým zraněním podlehla. Podle oficiálních zpráv ji útočník zasáhl do krku a do hrudníku. Pak odpálil nálož, jíž byl opásán. Zabil 16 lidí a bezmála šedesát jich zranil.
Krvavý útok, kolem nějž dosud panuje řada nejasností, by mohl destabilizovat zemi a uvrhnout ji před nadcházejícími volbami do hluboké krize. Hlasování je naplánováno na 8. leden. Bhuttová měla velkou šanci vyhrát a stát se potřetí šéfkou pákistánské vlády.
Vláda už v obavě před hrozícími násilnostmi ze strany stoupenců Bhuttové vyzvala Pákistánce, aby raději zůstali doma. A bezpečnostní složky uvedla do stavu nejvyšší pohotovosti. Prezident Mušaraf atentát odsoudil a vyzval ke klidu.
Násilí už při návratu do vlasti
Bénazír Bhuttová byla v Pákistánu od 18. října. Předtím strávila osm let v exilu ve Velké Británii a ve Spojených arabských emirátech. Z vlasti uprchla kvůli početným obviněním z korupce, kvůli nimž byla také dvakrát odvolána z premiérské funkce.
Dcera někdejšího pákistánského prezidenta a premiéra, jenž byl po zpolitizovaném procesu v roce 1979 popraven, se do čela vlády poprvé postavila roku 1988. Vydržela dvacet měsíců. V roce 1993 vyhrála volby znovu, odvolána byla po třech letech. Později se sama uchýlila do vyhnanství a vrátila se až poté, co jí nynější prezident Mušaraf zaručil amnestii a stažení všech korupčních obvinění.
Už její říjnový přílet do Karáčí provázely násilnosti. Bomby zabily stoupence Bhuttové, kteří političku přišli přivítat. Zemřelo přes 130 lidí, stovky dalších byly zraněny. Bhuttová vyvázla bez újmy. Za útokem pravděpodobně stáli muslimští radikálové. - více zde
Dohoda s Mušarafem nevydržela
Bhuttová se ještě před návratem dohodla s Mušarafem na dělbě moci - on zůstane prezidentem a ona se znovu stane premiérkou. Jenže dohoda nevydržela.
Mušaraf 6. října vyhrál prezidentskou volbu, ale opozice u nejvyššího soudu zpochybnila oprávněnost jeho kandidatury. Mušaraf se totiž o prezidentský post ucházel z pozice vrchního velitele armády, což je v Pákistánu protiústavní.
Mušaraf slíbil, že pokud bude znovu zvolen, funkce armádního šéfa se vzdá. Ale ještě než nejvyšší soud o stížnostech opozice rozhodl, vyhlásil prezident výjimečný stav a nezávislé soudce nahradil svými stoupenci. Bhuttová se na čas ocitla v domácím vězení (více zde). Tribunál nakonec opravdu všechny stížnosti zamítl a Mušarafovu kandidaturu uznal.
Parvíz Mušaraf poté odešel z velení armády. Bhuttová už ho však mezitím vyzvala, aby rezignoval i na prezidentský post. Vstříc lednovým volbám vykročila jako favoritka. Průzkumy jí přisuzovaly asi 30 procent hlasů, jejímu spojenci, rovněž expremiérovi Šarífovi, asi 25 procent.
Světoví politici útok odsoudili
Atentát na Bhuttovou už odsoudila řada politiků včetně českého prezidenta Klause. "Prezident je otřesen dalším projevem násilí, kterému podlehla pákistánská politička a bývalá premiérka Bénazír Bhuttová. Václav Klaus považuje nenávist, která sahá až k vraždění, za útočící na základy lidské civilizace. Rodině Bénazír Bhuttové, s níž měl tu příležitost osobně se setkat a povečeřet před lety v Davosu, i pákistánské ambasádě v Praze poslal prezident projev hluboké účasti. Václav Klaus věří, že se Pákistán a celý indický subkontinent nyní nevydá cestou tragické destabilizace," sdělil MF DNES prezidentův poradce Ladislav Jakl.
Spojené státy důrazně odsuzují tento hanebný čin vražedných extremistů, kteří se snaží podkopat pákistánskou demokracii," prohlásil prezident George Bush. "Ti, kdo tento zločin spáchali, musí být přivedeni před soud," prohlásil na svém ranči v texaském Crawfordu, kde momentálně tráví volno.
"Útokem na Bénazír Bhuttovou extremistické skupiny mířily na každého, kdo je pro demokratický proces v Pákistánu. Nemohou a nesmějí uspět. Nyní je čas pro zdrženlivost a také pro jednotu," uvedl britský ministr zahraničí David Miliband.
Narodila se 21. června 1953 v Karáčí. Vystudovala politické vědy, filozofii a ekonomii na Radcliffově koleji a Harvardově univerzitě v USA a na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii. Její otec Zulfikar Alí Bhutto byl v letech 1971-1973 prezidentem a v letech 1973-1977 premiérem. Po vojenském puči byl v dubnu 1979 popraven. Jeho proces byl považován za zpolitizovaný. Koncem 70. a v první polovině 80. let strávila Bhuttová pět let ve vězení. V letech 1988-1990 a 1993-1996 byla premiérkou. Z funkce byla vždy odvolána kvůli obviněním z korupce. Loni se spojila se svým bývalým rivalem a taktéž bývalým pákistánským premiérem Navázem Šarífem. Posledních osm let strávila dobrovolně v exilu ve Velké Británii a ve Spojených arabských emirátech. Do Pákistánu se vrátila 18. října 2007. Násilně zemřel nejen její otec, ale i dva bratři. Jeden byl zastřelen v Karáčí a tělo druhého našli na francouzské Riviéře.
. Bénazír Bhuttová
