Už jste vyzkoušeli všechno, co vás vůbec napadlo, a výsledkem bylo jen postkoitální vzdychnutí "ach, bylo to pěkné“?
Směřujete-li veškeré své sexuální úsilí a umění k dosažení jejího megaorgasmu a stále to jaksi není ono, buďte si jisti, že v tom nejste sami.
A co hůř, existuje poměrně velká pravděpodobnost, že se vám to nemusí podařit nikdy.
Zarývající se nehty do zad a stav nikoli nepodobný kómatu tak pro vás zůstane dostupný pouze na obrazovce vaší televize.
Proč to pořád nejde?
Podle serveru msn.com víc než deset procent žen orgasmus nikdy v životě nezažije a celá polovina z nich má při jeho dosahování problémy.
"Tato skutečnost je způsobena především biologickými odlišnostmi mezi ženami. Ačkoli přesnou příčinu zatím neznáme, některé ženy mají vyšší a jiné zase nižší práh citlivosti, kterou je dosahování orgasmu podmíněno,“ říká sexuoložka Gail Saltzová, kterou server oslovil.
Navíc do hry vstupují i psychické dispozice jednotlivých žen. Pokud se vaše partnerka cítí provinile už jen kvůli tomu, že vás pustila do kalhotek, je velice pravděpodobné, že bude mít s dosahováním orgasmu citelné problémy.
Naopak absence úzkosti a schopnost nebrat sex smrtelně vážně se na dosahování vyvrcholení podepisuje velmi pozitivním způsobem.
A konečně jsou tady rozdíly i mezi tím, do jaké míry znají jednotlivé ženy své tělo a jeho reakce.
Ačkoli od dob našich babiček sexuální výchova značně pokročila, masturbace a zkoumání vlastního těla vůbec má stále příchuť čehosi lehce zvráceného a hodně narcistního.
Pochva versus klitoris
Ženy podle odborníků potřebují k dosažení orgasmu asi dvacetiminutové stimulace vzrušujícím drážděním. Mužům však stačí mnohem kratší doba… Čelíme tudíž problému ohledně načasování a vzájemného sladění potřeb.
Jen dvacet procent žen je navíc schopno dosáhnout orgasmu pouze při dráždění pochvy, většina z nich potřebuje i stimulaci klitorisu.
S přispěním médií se však stal obrovský megaorgasmus metou většiny párů – a pokud nejsou projevy vyvrcholení slyšet o dvě patra níž, nejde o plnohodnotný sex.
"V důsledku této honby za orgasmem se mnoho žen cítí provinile, že ho nedosahuje… Nebo ne tak silného,“ říká sexuoložka, "muži se na druhé straně zase cítí jako neschopní, protože ke kýženému vyvrcholení nedokáží svou partnerku přivést.“
Přitom jde skutečně jen o novinářskou kachnu. Výzkumy například ukazují, že padesát až šedesát procent žen nikdy nepoznalo orgasmus při pohlavím styku, ale pouze při dráždění klitorisu.
Jen třetina žen je schopna dosáhnout vyvrcholení pouze při pohlavním styku a pouze deset procent žen zná z vlastní zkušenosti onen legendární mnohonásobný orgasmus.
Nacvičte si orgasmus
Problém většiny mužů je mimo jiné ve víře, že všechny ženy fungují podobně jako hračky na klíček a že to, co zabralo na jednu, musí nutně zabrat i na každou další (a pokud se to nedaří, stačí jen pořádně přitlačit).
Jenže ženina schopnost dosáhnout orgasmus se mění i v průběhu času. Vliv na ni mohou mít například léky, deprese, přemíra alkoholu, stres, hormonální změny, menopauza, narození dítěte, kojení a řada dalších faktorů.
Přesto lze podle odborníků v dosahování orgasmu mnohé zlepšit vlastními silami a nacvičit si účinnou strategii, která vás k němu přiblíží.
Můžete si klidně myslet, že jste sexuální bůh dámských ložnic, ale pozorování partnerky při autostimulaci vás rozhodně mnohým věcem naučí.
Nikdo na světě nezná její tělo lépe než ona sama – a budete-li sledovat, jakým způsobem sama sebe dráždí a jaký druh dotyků je jí příjemný, rozhodně neuděláte chybu, pokud ji napodobíte. Možná při té příležitosti s překvapením zjistíte, že erotická předehra nezahrnuje pouze mačkání genitálií.
Překonejte své i její předsudky a pořiďte si do ložnice vibrátor. Jako vhodnou stimulaci ho často doporučují i sexuologové.
Nepovažujte soulož za dostatečnou stimulaci, protože jí… jednoduše není. Zapojte do hry i dotyky a orální praktiky.
Zkoušejte stále nové věci a zapojte fantazii.
Nuda v ložnici ještě nikdy nikoho do orgasmických výšit nevystřelila a věřte, že nebudete první, kdo si tuto trpkou pravdu po řadě rozpačitých zkušeností bude muset nakonec beztak přiznat.
