Václav Havel promluví o svém věznění v dokumentu České televize nazvaném Václav Havel, vězeň číslo 9658, který bude vysílán 19. listopadu ve 22.15 na ČT1. Popis jeho pobytu za mřížemi je také součástí knihy Nové příběhy železné opony, která vychází dnes.
Spolu s ním byli zatčeni další členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), pět jich bude odsouzeno k mnohaletým trestům vězení.
Kniha zahrnuje i zajímavé archivní dokumenty, například vězeňské hodnocení, podle kterého byl Václav Havel nesebekritický a měl "do jisté míry vtíravé a uhlazené chování".
Václav Havel byl odsouzen 23. října 1979 na 4,5 roku. Za údajné podvracení republiky ho čekalo nejdelší věznění, které v komunistické éře zažil. A nejtěžší. Byl svědkem ponižování vězňů, šikanován dozorci a bojoval s nemocí. Kvůli ní byl také v únoru 1983 z vězení propuštěn.
"Pište srozumitelně"
Stal se číslem 9658. Do věznice v Heřmanicích u Ostravy ho převezli 7. ledna 1980. Tam už ho čekal jen všední vězeňský život. Pohovory. A kázeňské tresty, jako bylo snížení kapesného, zákaz návštěvy nebo přijetí balíčku. Nebo umístění na uzavřeném oddělení.
Podle jeho vězeňského spisu to vypadá, že pohovory musely být na denním pořádku. Například v hlášení z 22. srpna 1980 se píše: "Proveden pohovor, ve kterém mu bylo zdůrazněno, co a jaké písemnosti může mít u sebe v držení (pouze osobní dopis – poslední a úřední poštu). Byl mu povolen sešit, kde si může psát koncepty žádostí, atd. Tento sešit je pouze pro potřebu v ústavu, dále má povoleno mít diář. Opětovně byl poučen o tom, aby psal v dopise stručně a srozumitelně. Nepsat dvousmyslné věty, části dopisu. Závadný dopis založen do osobního spisu..."
Když si Havel stěžoval na přísný režim, čekal ho další pohovor. Takže hlášení z 9. října 1980 obsahuje jednoznačné doporučení: "I nadále věnovat zvýšenou pozornost z hlediska plnění základních povinností, kdy nebudou nedostatky v jeho chování a jednání tolerovány..."
Což se skutečně stalo, byl hlídán a trestán třeba i za to, že si zapálil nedopalek cigarety. A do problémů se dostal kupříkladu i poté, co napsal dopis za jiného vězně. Havlův spoluvězeň Bihári byl totiž negramotný, byl to Rom s vězeňským číslem 8838.
A část spoluvězňů ho prý uznávala jako autoritu. "Biháry, to byl takový cigánský král. V Heřmanicích byl významným vězněm, ctěný komunitou svých romských spoluvězňů," popisuje Havel. Vedení věznice však mělo na věc jiný názor a Havlovu pomoc vyhodnotilo jako kázeňský přestupek...
