Ona

Kojení na veřejnosti už tolik nevadí, říká zakladatelka Laktační ligy

  • 396
Laktační liga sídlí v porodnici v pražské Thomayerově nemocnici. Cestou vás tedy nepřekvapí čekající těhulky, právě vylíhnutá miminka ani tatínkové s dětmi. Co vás ale zaskočí, je vytíženost centra a veskrze jen příznivé ohlasy.

 
Jen kolik spokojených maminek přišlo poděkovat a ukázat svá prospívající miminka během našeho rozhovoru.

„Kojení  není samozřejmost a často vyžaduje podporu nejen zkušených zdravotníků,  ale  zejména i rodiny “ říká MUDr. Anna Mydlilová.

Dětská lékařka MUDr. Anna Mydlilová je zakladatelkou Laktační ligy, vedoucí Národního centra pro kojení, edukaci a BFHI WHO/UNICEF pro ČR, šéfredaktorkou časopisu pro rodiče a zdravotníky MaMiTa.  LALI již vyškolila 500 laktačních poradců z řad zdravotnického personálu a 88 laktačních poradkyň  z řad maminek, kteří radí v různých regionech republiky a podílejí na zakládání  podpůrných  skupin kojících  maminek a laktačních center, kterých je v ČR již  15.

Proč vznikla Laktační liga?
Český výbor UNICEF podporoval kojení do roku 1998, např. organizoval školení  pro praktické lékaře pro děti a dorost. Pak zde vzniklo vakuum, a proto jsme se rozhodli založit občanské sdružení, které převezme propagaci, podporu a ochranu kojení v ČR. V roce 2001 jsme iniciovali a otevřeli díky pochopení  vedení  v Thomayerově nemocnici v Praze 4 Národní centrum pro kojení s Národní linkou kojení. Toto centrum spolu s novorozeneckým oddělením je výukovým a tréninkovým centrem  pro BFHI. Od roku  2003 má ve své gesci podporu kojení   ministerstvo zdravotnictví,  které v 8  celostátních programech schválených vládou  má podporu kojení jako jednu z priorit. Přesto však je  tato podpora dosud pouze v rovině ideové.

Copak v porodnicích se kojení nepodporuje?
V ČR je devadesát procent maminek rozhodnuto kojit své dítě. Ze 105 porodnic je pouze 64 BFH (Baby Friendly Hospital), což znamená, že dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení, takže  jen  64 % českých dětí má šanci, že se narodí v BFH nemocnici a kojení bude u nich správně zahájeno. Příprava jedné nemocnice trvá i dva roky. Většině zdravotníků v porodnicích dělá problémy změnit staré způsoby práce - odstranit paušální dokrmování dětí, nepodávat dudlíky, láhve, neoddělovat matku od dítěte, pokud to situace nevyžaduje.

Kojení podporuje celá Evropa?
Evropská komise vypracovala akční plán podpory kojení v Evropě a vyžaduje, aby  se Baby Friendly Hospital Iniciative (BFHI) stala součástí akreditace všech nemocnic, což některé země, např. Německo nebo Anglie, již vyžadují.

Kojení je ale přece přirozená věc...
Kojení je přirozené, ale ne samozřejmé.  Ze statistik víme, že polovina žen má problémy s kojením již v porodnici a zhruba stejně po propuštění z porodnice. Za časů našich babiček se  všechny zkušenosti s kojením předávaly z generace na generaci, a to i díky porodním bábám, které své rodičky také během šestinedělí často navštěvovaly. V současné době žena porodí a po zhruba třech až pěti dnech si z porodnice odnáší miminko, ne vždy je dostatečně poučená a připravená, a to nejen ve věci kojení. Také v terénu se často problémy s kojením řeší zavedením umělé výživy. Proto se téměř polovina maminek obrací se svými obtížemi na laktační poradce.
 

Laktační liga – LALI
Laktační liga je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1998 s cílem pomáhat všem maminkám v péči o jejich dítě. Zaměřuje se na konzultační a poradenskou činnost pro kojící ženy a zdravotníky, provozuje Národní laktační a edukační centrum s Národní linkou kojení, pořádá školící akce zaměřené na výživu a péči o novorozence a kojence, vzdělává laktační poradce, ve spolupráci s WHO/UNICEF podporuje Baby Friendly Hospital Iniciative v ČR, vydává časopis MaMiTa a provozuje webové stránky www.kojeni.cz a www.mamita.cz . Každoročně v srpnu připomíná Světový týden kojení  a v září organizuje po celé ČR  Český týden kojení. Iniciuje vznik podpůrných skupin kojících matek a laktačních center.  Součástí LALI je Pracovní skupina pracovníků bank a sběren mateřského mléka, UNIE laktačních poradců a Asociace pro BFHI WHO/UNICEF ČR.


Kolik hovorů přijímáte na Horké lince?
HL je velmi žádaná nejen maminkami, ale i zdravotníky. Je hodně  přetížená a personálně nedostatečně obsazená. Za dopoledne zodpovíme denně na 25 dotazů, další dvě desítky se řeší na internetové lince. Kromě toho jsme k dispozici i v porodnicích a na ambulancích.

Jaké problémy nejčastěji řešíte?
Napravujeme chyby poté, kdy dítě dostalo v porodnici lahev nebo dudlík, opravujeme  techniku kojení u maminky a u dítěte,  zmateného dudlíkem a lahví, zejména techniku sání, což patří mezi nejnáročnější  úkony z poradenství. Jsou nutná speciální cvičení, aby dítě opět začalo správně sát. Tím, že bylo dítě dokrmováno, snížila se tvorba mléka, protože prsa nebyla dostatečně stimulována. Aby se to vše napravilo, maminka musí zvýšit tvorbu mléka častým kojením a odstříkáváním mezi kojením. Pokud je nutný dokrm, dokrmuje se dítě některým z alternativních způsobů krmení, např. z hrníčku, stříkačkou po prstu….Tohle vše je časově pro maminku velmi náročné, a aby situaci zvládla, potřebuje podporu a pomoc rodiny.

Jak je to s udělováním  titulu Baby Friendly Hospital?
Tento titul se uděluje všem porodnicím, které dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení. Hodnocení nemocnice se provádí dle celosvětových kritérií. Pokud všechna kritéria nemocnice splní, je jí udělena plaketa a titul BFH, který je nutný po 3 letech znovu obhájit. Příprava jedné nemocnice trvá cca dva roky. Personál porodnice prochází dvoudenním denním školením s praktickým výcvikem na pobytové stáži v laktačním centru, pak následuje lokální seminář a doladění potřebných kroků, poté hodnocení porodnice hodnotitelským týmem a po vyhodnocení udělení plakety, pokud porodnice splňuje všechny kroky, či certifikátu, pokud některý z kroků částečně chybí.

Kolik porodnic v Česku už titul má?
Do roku 2001jich bylo pouze 17 ze 115. Od vzniku našeho centra je jich už 64, což  považuji za velký úspěch. Zhruba 64 procent dětí už má šanci, že se narodí v BFH nemocnici a kojení u nich bude zahájeno správně. Do roku 2010 bychom chtěli, aby byly všechny porodnice BFH.

Proč je dobré rodit v Baby Friendly nemocnici?
Maminky mají jistotu, že jim dítě přiloží k prsu co nejdříve po porodu, nejlépe do půl až dvou hodin. Děti nedostanou dudlík, lahev ani umělou výživu, kojení bude podporováno podle chuti dítěte, bez omezování délky a frekvence kojení, maminka bude na společném pokoji s dítětem, tzv. rooming in, personál naučí maminku správné technice kojení a bude jí dobrým rádcem v případě vzniklých problémů…

Co když se maminka „nerozkojí“?
V ČR je  při propuštění z porodnice celkem kojeno 96,1 procenta, z toho plně 89,5 procenta.  Někdy se stane, že má maminka opožděný nástup laktace, což znamená, že se mléko objeví až čtvrtý den po porodu. V takovém případě se dítě dokrmuje alternativním způsobem pasterizovaným cizím mlékem z banky mateřského mléka a čeká se na nástup laktace. Pokud se kojení vůbec nerozběhne (asi 3-5 % žen není schopno kojit vůbec), převádí se dítě těsně před propuštěním na náhradní výživu.

... z banky mateřského mléka?
V současné době je v ČR pět bank mateřského mléka. Ve světě je  běžné, že jsou při perinatologických centrech. Dárkyně mléka musí být zdravá a vyšetřena na HIV, HbsAG, jaterní testy, výtěry – krk, stolice, vyšetření moče. Mléko samozřejmě prochází pasterizací a dalšími nezbytnými vyšetřeními.

Záleží produktivita mléka na velikosti prsou?
Ne, záleží na velikosti mléčné žlázy.

V čem je kojení pro dítě jedinečné?
Mnohé studie prokázaly, že kojené děti jsou méně nemocné, měně trpí záněty středouší, průjmy, katary horních cest dýchacích, méně často pobývají v nemocnici. Méně trpí anémií, protože využitelnost železa je z mateřského mléka větší, mají lepší zrak, nižší riziko obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku. Snižuje se riziko syndromu náhlého úmrtí u dětí v prvním roce života. Vědci zjistili, že způsob výživy ovlivňuje i složení dětského mozku, že zvyšuje inteligenci dětí. Kromě toho kojení upevňuje vztah mezi matkou a dítětem.

MÝTY O KOJENÍ
1. Časté kojení snižuje tvorbu mléka
pravda:
tvorba mléka je optimální, pokud je dítě kojeno podle své potřeby bez omezování délky a frekvence
2. Měkké a ochablé prsy signalizují málo mléka
pravda:
čím prázdnější je prs, tím rychleji se mléko vytvoří
3. Dítě se musí kojit až po 3 hodinách
pravda:
doba vyprázdnění žaludku u kojených dětí je cca do 1,5 hod., tedy trvá kratší dobu
4. Při každém kojení je nutné kojit z obou prsů
pravda:
je lepší nechat dítě vypít jeden prs kvůli zadnímu mléku
5. Nesmí se budit spavé dítě
pravda: je třeba, aby pilo alespoň 8x denně
6. Kojení může za únavu matek, vypadávání vlasů, migrény
pravda:
vypadávání vlasů je zcela normální zhruba do 6. měsíce po porodu; nároky ženy v péči o dítě a domácnost jsou velké a žena se může každodenní péčí o miminko a  rodinu cítit unavená

Co se ještě o kojení říká?
Například, že maminka je k  dlouho kojenému dítěti méně kritická. Nenutí ho, aby se dítě chovalo jako dospělé. Psychologové dokonce vypozorovali, že pokud má kojené dítě na hřišti nějakou potřebu, vyhledá rodiče. Opačně se zachová dítě nekojené, to se při problému rozpláče a čeká, až rodič k němu doběhne.

Pomáhá kojení i matkám?
Ano, snižuje rizika onemocnění rakovinou prsu, vaječníků a děložního hrdla, chrání před osteoporózou či snižuje potřebuje inzulinu u diabetiček…
 
Je kojení zároveň antikoncepcí?
Bylo by, pokud by maminka kojila tzv. ekologicky. To znamená, že by opravdu kojila tak často, aby interval mezi kojením nebyl kratší než 6 hodin, nedávat dudlík ani lahev. Ale stejně by na to neměla stoprocentně spoléhat.

Je kojení na veřejnosti neslušné?
Ne! Ti, kterým to vadí, se mohou vždycky otočit. Z praxe známe i případy, kdy byla kojící maminka vykázána z cukrárny, s rčením, že jsou slušný podnik a že k nim chodí slušní lidé. Na druhou stranu existují místa označovaná jako místa přátelská kojení, třeba v jedné restauraci na Boubíně, kde nejen mohou ženy kojit, ale nabízí zde i čaj pro kojící maminky. Dokonce v jednom městě v knihkupectví měli napsáno, a prošlo to i naším tiskem, s fotografií, na níž kojí naše známá operní pěvkyně: Zde kojila svého syna Theodora Dagmar Pecková.

Má na kojení vliv sport a diety?
Pohyb je rozhodně lepší způsob návratu k původní postavě než drastické diety, které ohrožují matku i kojené dítě. Maminky, které provozují to, čemu se říká "normální aerobní cvičení", se tedy nemusí obávat, protože ke zvýšení kyseliny mléčné v jejich mléce nedochází. Ani produkce mléka není negativně ovlivněna, protože ta závisí na zcela jiných faktorech. Jen při velmi těžké práci, intenzivním cvičení (vrcholoví sportovci), může někdy dítě mléko odmítat, protože se do něj ve zvýšeném množství vylučuje kyselina mléčná, po níž mléko zhořkne.

Ale Kateřině Neumannové v mateřství dokonce stoupla forma...
Ano, Kateřina Neumannová, běžkyně Zemanová a jiné jsou  důkazem toho, že kojení je možné i u velmi vrcholových sportovkyň. Dokonce některé práce dokazují, že matky, které cvičí, produkují více mléka než ty, které necvičí. Sport naopak přináší uspokojení díky endorfinům, posiluje imunitní systém matky, takže jí prospívá stejně jako kojení.

Jak by se měla kojící maminka stravovat?
Pokud se týká stravy, tak platí zásada, že kojící maminka nemusí jíst ani pít za dva. Měla by se vždy správně stravovat, ale ne přejídat. I podvyživená žena produkuje kvalitní mléko, protože jeho složení není závislé na kvalitě stravy. Pokud je vegetariánkou,  měla by se informovat, co ve své stravě doplnit.

Proč některé děti kojení odmítají?
Některé děti mohou kojení odmítat, čili  bojkotovat. Existuje několik důvodů odmítání kojení. Mezi časté patří, když maminka začne menstruovat či použila nějakou kosmetiku, léky nebo má dítě rýmu…Většinou tento bojkot odezní do 24-48 hod. Maminka přes den může odstříkávat a mléko podávat alternativním způsobem a v noci, kdy děti dobře spolupracují, kojit.

Mohou kojit i ženy po plastické operaci prsou?
Uvědomělí plastičtí chirurgové se na pacientku dívají i s ohledem na to, že jednou bude matkou, a plastiku prsou proto řeší tak, že implantát vkládají z boku, čímž nepoškodí nervové zakončení na dvorci. Horší je to s prsy zmenšovanými. Hodně také záleží na ženě samotné, zda vůbec kojit chce – pokud ano, většinou se to podaří. Přesné statistiky nejsou, protože ne každá žena se tím chlubí.

Ovlivňuje schopnost kojit věk rodiček?
Statistiky ukazují, že u starších rodiček může být kojení problematičtější, stejně tak u žen obézních a těch, které porodí operativně či předčasně.

Mnoho těhotných má už předem strach z laktační psychózy a poporodního blues či poporodní deprese…
Laktační psychóza nemá s kojením nic společného, ale objevuje se u matek po narození dítěte, v některých případech i později. Vyskytuje se u jednoho až dvou z tisíce porodů. Žena je zmatená, trpí halucinacemi či bludy. Naproti tomu poporodní blues – tedy krátké depresivní období – nastává až u osmdesáti procent matek zhruba třetí den po porodu. Projevuje se tím, že je matka plačtivější a podrážděnější. Poporodní deprese (výskyt u desetiny porodů) se rozvíjí pomalu, často je ukrytá za normálními pocity únavy typickými u novopečených matek.

Jaké jsou další rozpoznatelné příznaky?
Kromě příznaků klasické deprese jako skleslost, pláč, beznaděj se vyskytují i další příznaky jako náhlá úzkost, panika a pocity fyzického onemocnění. Matky zjišťují, že mají stále menší schopnost se s tím vyrovnat. Nejsou schopny se soustředit, cítí se jakoby omráčené, neustále unavené a letargické, mají problémy se spánkem. Jak se nemoc zhoršuje, nezvládají péči o dítě. Výzkumy poporodní deprese ukázaly, že jí trpí častěji ženy, které měly potíže v těhotenství, manželské či partnerské problémy a mají často špatné sociální zázemí. Pokud žena nemá partnera, je to rizikový faktor, zvláště pokud nemá podporu rodiny a přátel. Neplánovaná těhotenství a paradoxně také ženy, které obtížně přicházely do jiného stavu, mají také vyšší riziko výskytu poporodní deprese. Ženy by se neměly stydět přiznat své obtíže a vyhledat pomoc lékaře.

Jak dlouho je dobré kojit?
Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do šesti měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem 2 roky i déle. S tímto doporučením se ztotožňují jiné země, včetně Česka. Dříve se u nás kojilo běžně tři až pět let. Faraoni byli prý kojeni dokonce 8 roků. Dokonce se říká, že neexistuje horní limit ukončování kojení. Tradice dlouhodobého kojení je více ve skandinávských nebo jižních zemích. Nejlepší je nechat konec kojení na dítěti. Pokud se prsu nechce vzdát, není ještě na odstavení zralé.

A co tandemové kojení?
Pokud maminka znovu otěhotní, neznamená to, že musí okamžitě přestat s kojením. Podmínkou ale je, že těhotenství je bezproblémové. Kojení v době těhotenství nepoškozuje maminku, plod ani dítě. Až se miminko narodí, přednost má samozřejmě „čerstvé“ miminko, teprve pak starší sourozenec. Ale je možné kojit obě děti současně.