 ON-LINE DUEL KE STÁVCE LÉKAŘŮ:Svaz pacientů vs. ČLK |
Lékaři si naštěstí vybrali období bez chřipkových epidemií a lidé o protestu zřejmě dobře věděli.
Ve Stroupežnického ulici v Praze 5 sedí v půl deváté ráno před ordinací pět lidí. Zhruba tolik tu čeká i jindy. Modrá cedule informující o protestu visí na jedné ze dvou ordinací. Pacienty svého kolegy přebírá lékařka Zuzana Felixová. Nestávkuje, ale s důvody protestu souhlasí. "Pracujeme za hubičku," stěžuje si.
"Vím, že by si zasloužili víc," přikyvuje pan Ševčík, který si přišel pro recept. "Není to ideální," komentuje způsob, kterým si praktici vymáhají přilepšení. "Jsem potěšen, že naše lékařka nestávkuje."
Je to výkřik do tmy, říká šéf kliniky
S protestem prý souhlasí až 90 procent praktiků. Jiný názor má například Michal Zahálka, šéf 
soukromé kliniky poblíž metra Anděl. "My jsme neuvažovali o zapojení do protestu. Znamenalo by to zásadní zásah do chodu péče o pacienty," říká.
"Je to výkřik do tmy," myslí si o protestech praktiků. Sám je zastáncem ještě větší spoluúčasti pacientů, než jakou přinese vládní reforma.
Protestující zastoupila důchodkyně
V Kartouzské ulici normálně ordinuje až osm praktiků. Dnes jejich práci přebírala lékařka, která je jinak už roky v důchodu.
Věře Medové se návrat do ordinace očividně zamlouval. S protestem souhlasí: "Na Západě jsou lékaři daleko lépe financováni. Chci pomoct svým kolegům." Za první hodinu v ordinaci prý ošetřila šest lidí. "Pokud vím, tak jsou spokojeni. Dokonce se sem někteří chtějí nechat přepsat," říká se smíchem Medová.
V čekárně už ale takové veselí nepanovalo. "Je mi blbě a čekám tu od osmi," stěžuje si středoškolačka Míša. K lékaři zřejmě nechodí příliš často, jinak by věděla, že hodina čekání není ničím výjimečným.
| VŠE O PROTESTU LÉKAŘŮ: Pojišťovny zřejmě ustoupí |
Čekání na injekci před zavřenou ordinací
V poliklinice Mazurská v pražských Bohnicích se k protestu připojila jen jedna praktička.
V čekárně hraje v televizi sestřih hudby a nabídek léčebných pobytů. MUDr. Holá ordinuje přesně podle rozpisu na dveřích, kolegyně Vodáková na nich má nalepen modrý plakát "Oznámení o uzavření ordinace".
Stejně tu ale na lékařku čekají dvě důchodkyně. "Jdu na injekci. Když mě nevezmou, budu čekat do zítřka, můžu bez té injekce žít," vysvětluje Alena Klegrová, proč čeká, i když je zavřeno.
Poté však dodává: "Byla jsem dva měsíce ochrnutá, a tak teď dostávám injekce do zad. Kdybych injekci nedostala, léčbu bych tím narušila. Díky injekcím se můžu normálně hýbat."
Bílé dveře se nakonec otevřou a Klegrová se ptá: "Vezmete mne?" Sestra ji pokynutím vyzve a pacientka vchází do ordinace. Za pár minut vychází spokojená: "Je tam jenom sestra a říkala mi, že v ordinaci dopoledne být musí. Injekci jsem ale dostala," dodává s úsměvem.
