Poradil byste trenéru Brücknerovi, aby na vás vsadil při sobotním zápase v San Marinu?
To bych si nikdy nedovolil. Tak drzý a sebevědomý nejsem. Když mě bude chtít využít, má mě tady.
Současná euforie by vás však mohla do základu vystřelit, ne? Navíc Česko nejspíš bude hrát na tři útočníky, vaše šance se zvyšuje.
Je nás tady pět dopředu, záleží na trenérovi. Je ale pravda, že poprvé nejsem povolaný až dodatečně. Takže bych byl vděčný za každou odehranou minutu.
Takže můžete doufat.
Nepřemýšlím tak. Hlavní je získat v San Marinu tři body. Budu za ně rád, i kdybych se na hřišti neobjevil.
Ze středečního tréninku odkulhal s bolavými zády Milan Baroš, Marek Kulič zase není v oslnivé formě. Trenér by mohl ukázat právě na vás.
Hlavně doufám, že Milan bude v pořádku. Patří do základní sestavy, je to vynikající útočník. A Marek? Já se na začátku sezony trápil, spálil jsem spoustu šancí, nedával góly, ani jsem nepočítal, že bych do nároďáku mohl nakouknout. Ale zlomilo se to.
Najednou jste jako kometa. Co zápas, to nejméně jeden gól. Přemýšlel jste, jak se na té vlně udržet?
To nejde. Jednou přijde zápas, kdy šance nedáte a můžete zase padnout do střelecké krize. Teď mám zrovna šťastnou vlnu.
Není smutné netušit, kdy ta vlna skončí?
Ne, tak to prostě u útočníků je. Dřív jsem se tím trápil, ale teď už s tím umím žít.
Nemyslíte, že vaši konkurenti Baroš nebo Koller se s tím vyrovnávají líp?
Záleží spíš na povaze. Někdo přemýšlí víc, proč zkazil šanci, jiný nad tím mávne rukou a řekne si, že příští týden je další zápas. Já vím, že jsem se nenarodil se zabijáckým instinktem jako třeba Nistelrooij. On má jednu šanci a promění. Já ne.
Studujete proto, jak hraje?
Sleduju všechny kanonýry a říkám si: ono to vypadá jednoduše, to ani nemohli udělat jinak. Pak se podívám na záznam vlastní šance, kterou nedám, a kroutím hlavou. Možná je to i tím, že jsem dřív hrál v záloze, často raději přihraju, než vystřelím.
Teď jste ale v útoku. A rovnou v reprezentaci. Nebylo by vám líto, kdyby vám i po San Marinu zůstala ve vizitce gólů nula?
Kdo ví, jestli se vůbec na hřiště dostanu. Pokud ano a měl bych nějakou šanci a neproměnil ji, to by mě mrzelo hodně, protože víc dalších možností už asi nedostanu. Přiznávám, že gól za národní mužstvo by mně byl moc příjemný.
