Na pětiměsíční kampani za téměř 700 tisíc korun spolupracují s policií Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), nevládní organizace La Strada ČR a Arcidiecézní charita Praha.
On-line rozhovor s Lucií SládkovouHeslem je "Neboj se to říct za ní!" a poběží v češtině, angličtině a němčině.
Právě v české verzi sloganu je na první pohled patrná gramatická hrubka. Správně by mělo být "Neboj se to říct za ni!"
"Je to hrubá chyba," řekl iDNES.cz jazykový lektor Jiří Vejprava.
Chyba je ale překvapivě záměrná. "Je to úmyslné. Nesnažíme se oslovovat intelektuály. A hlavně to vytváří dvojsmysl, že stojíte za tou dívkou," vysvětlila Jana Peterková z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.
Reklamní agentura prý vnitru nabídla verzi s chybou i bez ní. "Kampaň jsme ověřili ve dvou regionech. Z pilotáže vyšlo, že tento návrh je účinnější," tvrdí Peterková.
Uznala ale, že organizátoři kampaně mohli použití hrubky zdůraznit při oficiální prezentaci.
Třeba můžou pomoci, ale nevědí o tom
Pracovníci ministerstva vnitra monitorují takzvaný obchod s bílým masem a prostituci už patnáct let. Oběti novodobého otroctví jsou zpravidla nuceny k práci za nelidských podmínek a za neadekvátní mzdu. Jejich trýznitelé na nich naopak vydělávají astronomické částky.
"Obchod s lidmi patří k nejzavrženíhodnější trestné činnosti, při níž dochází k hrubému porušování práva jednotlivce svobodně nakládat se svým tělem a rozhodovat o své budoucnosti," říká Jana Malíková z ministerstva vnitra.
"Aniž by to turisté tušili, i v Česku můžou narazit na dívku, která je k práci nucena a která strádá. Chceme, aby nám o tom dali vědět," popisuje cíl kampaně Lucie Sládková, ředitelka Mezinárodní organizace pro migraci. Oznámení lze podat anonymně buď zavoláním na speciální číslo, napsat příspěvek do fóra na internetových stránkách kampaně nebo e-mailem.
Zákazníky prostitutek osloví letáky a plakáty. Budou ve vytipovaných městech i v dopravních prostředcích MHD.
Jde především o města a obce, kde je vyšší míra prostituce - například v Praze, na hraničních přechodech s Německem a Rakouskem a v klubech, barech a restauracích v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Teplicích, Karlových Varech a Českých Budějovicích.
"Chceme to otiskovat i v erotických časopisech a turistických bulletinech," dodala Jana Peterková z ministerstva vnitra.
Když je někdo jediný, tak musí
Zákazníci prostitutek často bývají jediní "normální", kteří s nimi přijdou do styku a mají možnost jim pomoct. "Chceme je naučit, aby dokázali rozpoznat, že narazili na oběť obchodu s bílým masem," přeje si ředitelka Sládková.
Zachráněné dívky se dostanou do zvláštního ochranného programu. Dostanou k dispozici sociální, lékařskou pomoc, jsou ukryty na tajném místě. "Snažíme se je přesvědčit k návratu do vlasti. Samozřejmě u toho spolupracujeme s místními nevládními i vládními organizacemi," popisuje proces ochrany.
Dnes už je v něm zahrnuto 59 dívek a šest mužů nejrůznějších národností, převažují občané postsovětských republik.
Oběti neznámé, zisky vysoké
Není zcela jasné, kolik dívek a žen je v současnosti v Česku k prostituci nuceno. Experti při odhadování počtu vycházejí z množství nevěstinců a nočních podniků, těch je nyní přibližně osm set. Celosvětově se fenomén novodobého otroctví týká od 700 tisíc lidí do dvou milionů.
Odhaduje se, že celosvětový roční příjem z obchodu s lidmi se pohybuje mezi 8,5 až 12 miliardami eur, tedy až 335 miliardami korun.
