Křoví dělat nebudu, říká možný uchazeč o Hrad

  • 482
Prezidentské volby klepou na dveře a hledání protikandidáta Václava Klause nabírá na obrátkách. Nejčastěji se skloňuje jméno Jiřího Dienstbiera. Exministr zahraničí se výzvy chopil a dává o sobě vědět. Čtenářům iDNES.cz vysvětloval svou minulost i to, jak by se lišil od současné hlavy státu.

ODPOVĚDI JIŘÍHO DIENSTBIERA ČTĚTE ZDE

Nedávno oslavil sedmdesát let (více zde), ale na funkci prezidenta se stále cítí. O možné kandidatuře už jednal s předsedou sociální demokracie Jiřím Paroubkem a šéfem Zelených Martinem Bursíkem. - více zde

Levicový politik, který v minulých volbách hlasoval pro ČSSD, připouští, že by mu nevadily ani hlasy komunistů. "Vítám každý hlas, který by pro mne byl," prohlásil.

Do boje však nepůjde bez dopředu vyjednané podpory. "Prvosledové křoví dělat nebudu. Kandidaturu přijmu tehdy, bude-li myšlena vážně a shodnou-li se na ní mnozí poslanci a senátoři různých politických stran a klubů," řekl v on-line rozhovoru čtenářům iDNES.cz.

I kdyby nevyhrál, je podle něj jeho současné angažmá smysluplné. "Návrhy na mou kandidaturu mi umožňují otevírat některá zamrzlá témata a pokoušet se o změnu špatné nálady ve společnosti," vysvětluje.

Zostra do Klause
Svou případnou taktiku, kterou by vůči současné hlavě státu chtěl použít, prozrazovat nechce. "Kdybych nějakou taktiku měl, tak vám ji neprozradím," říká.

Klause však už stihl obvinit z vytváření negativní atmosféry i z toho, že se chová jako všeználek, když se vyjadřuje k různým tématům jako globální oteplování či Kaplického knihovna. - více zde

Slibuje i obrat k politice vůči EU. Klausův eurorealismus musí podle něj skončit: "Nesouhlasím s jeho odporem k evropské integraci. Je v našem zájmu být aktivní součástí evropské společnosti, být jedním z hybatelů jejího vývoje a nikoli se potácet za vozem. " kritizuje Dienstbier Klause.

Vůči současné hlavě státu by se odlišil například v počtu vetovaných zákonů. "Nevetoval bych je z ideologických důvodů, ale tehdy, pokud by obsahovaly vážné věcné chyby," naráží na Klausova častá veta zákonů v závěru Paroubkovy vlády.

Je něco, čeho si na Václavu Klausovi váží? "Má odvahu říkat věci, které si myslí, bez ohledu na to, je-li to populární," řekl Jiří Dienstbier iDNES.cz.

Komunista, disident i diplomat
Jiří Dienstbier (1937) vystudoval žurnalistiku v Praze, působil jako zahraniční rozhlasový redaktor a zpravodaj v USA. V době Pražského jara patřil k předním účastníkům obrodného procesu, po roce 1968 byl vyloučen z KSČ. V ní byl od roku 1958.

Jeho dřívější angažmá ve Straně je pro mnohé těžko stravitelným škraloupem. Zatímco jedni byli věznění v Jáchymově, Dienstbier se účastnil stranických schůzí. "Byl jsem tam proto, aby už nikdo nemohl být vězněn za své názory nebo původ. A aby ti, kteří byli v koncentrácích, byli propuštěni," brání se nyní.

Do KSČ prý vstoupil na konci padesátých let, po odsouzení Stalina a po potlačení maďarské revoluce. "Tehdy mnozí z nás vstoupili, protože komunistická strana byla jediným nástrojem, kterým bylo možné režim změnit," dodává.

Při volbách neuspěl
V době normalizace se stal představitelem disentu, později mluvčím Charty 77, za což byl tři roky vězněn. Pracoval jako topič a angažoval se v různých opozičních iniciativách. V roce 1989 spoluzakládal OF, na chvíli byl jeho mluvčím, než na tři roky zaujal post ministra zahraničních věcí (1989-1992).

Později vystřídal několik mimoparlamentních stran, které většinou sám zakládal, nikdy ale s nimi na politickém kolbišti neuspěl. Od roku 1997 tak přednáší na amerických školách, o rok později se stává zvláštním zpravodajem OSN pro země bývalé Jugoslávie.

Kromě mnoha novinových článků je autorem i několika knih a divadelních her.

Mluví anglicky, francouzsky a rusky, rozumí polsky a srbsky. "Mohu číst německé, španělské a italské noviny, protože slovníky těchto jazyků jsou blízké těm, které dobře znám," dodává.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video