"Pětadvacet let dobrých sousedských vztahů si zaslouží oslavu. Budeme dále létat za svobodu na celém světě," řekl velitel flotily speciálních průzkumných letounů, americký generál Stephen D. Schmidt.
Jen během sobotního dne dorazilo podle odhadů organizátorů na leteckou základnu poblíž německého Geilenkirchenu přes 40 tisíc lidí. Na letišti mohli vidět na padesát bojových strojů z 15 zemí, které se programu účastnily.
Od legendárního amerického strategického bombardéru B-52 po nejmodernější letouny Eurofighter.
Po oba dny oslav však byly divácky nejatraktivnější prohlídky samotných letounů systému AWACS, na které návštěvníci museli vystát několikahodinové fronty.
Čtvrtstoletí s talířem na zádech
Speciální letouny systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.
Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách.
Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům. Domovskou a hlavní základnou flotily 17 letounů Boeing E-3A je právě německý Geilenkirchen.
Základna je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu. Pracuje tu 3100 vojáků a civilních zaměstnanců. Do programu AWACS je vojensky zapojeno 15 zemí NATO. Naposledy do programu v roce 2006 vstoupilo Maďarsko a letos Polsko.
S konceptem vytvořit v Geilenkirchenu speciální letku letounů včasné výstrahy, která by posílila obranu vzdušného prostoru NATO před státy Varšavské smlouvy, přišli vojenští stratégové aliance v roce 1978.
O čtyři roky později, v únoru 1982, už na tamní letištní plochu dosedl první letoun systému AWACS. Nepřetržitě odsud startují k misím po celém světě už čtvrtstoletí. - více zde
Později se k jednotce připojila letka RAF z Waddingtonu s osmi letouny Boeing E-3D.
Loni absolvovaly posádky letounů AWACS přes tři tisíce hodin ve vzduchu, když střežily například zimní olympijské hry v Turíně, vzdušný prostor nad Polskem během cesty papeže Benedikta XVI. nebo fotbalový šampionát v Německu.
Letouny procházejí modernizací
Nyní všechny letouny E-3A z Geilenkirchenu procházejí rozsáhlou modernizací. Všechna letadla tak musí po jednom odletět do montážní haly firmy Boeing v americkém Seattlu, kde se kompletně přestaví vnitřek a nainstalují se nové přístroje.
"Z venku letoun doznal jen nepatrných změn, ale uvnitř je naprosto nový. Kompletně nové jsou veškeré elektronické systémy komunikace, audio, satelit, počítačové vybavení, datalinky, vylepšení doznala i integrace radarových komponentů," konstatoval zástupce velitele štábu Jelle Zijlstra.
První takto modernizovaný stroj dostala aliance loni v listopadu. Kompletní flotila 17 letadel AWACS by měla být zmodernizována do roku 2008 společně se dvěma výcvikovými simulátory.
Už fungující novinkou v modernizovaném stroji je například pasivní rádiový systém (Electronic Support Measure equipment, ESM), který doplňuje aktivní sledovací systém hlavního radaru letadla a sbírá a registruje rádiové signály.
Letadla systému včasného varování AWACS budou také vybavena lepší protiraketovou obranou systému LAIRCM (Large Aircraft Infrared Countermeasures).
LAIRCM je navržen na automatickou detekci odpálení pozemních protiletadlových zbraní, které zneškodní laserem, rušícím jejich naváděcí systémy.
"NATO má nyní nejmodernější letoun systému AWACS na světě. Aliance nedávno rozhodla, že flotilu letounů chce určitě operačně nasazovat nejméně do roku 2035. Tuto důležitou práci tak budeme dělat řadu dalších let," dodal zástupce velitele Zijlstra.
Náročná služba na čtyři roky
Americký specialista Louis Quinn létá v posádce jednoho ze strojů už třetí rok. Poslední misi má za sebou zrovna minulý týden. Podrobnosti nechce z pochopitelných důvodů prozrazovat.
"Misí máme za rok opravdu hodně. Při každé jsme ve vzduchu obvykle zhruba devět hodin," říká.
Výjimkou ale podle něj nejsou ani čtrnáctihodinové služby, kdy letoun nepřetržitě pročesává prostor nad daným územím a díky nejmodernější technice sleduje prakticky vše, co v oblasti létá. Každý stroj je totiž schopen tankovat přímo za letu.
Předtím, než začal pracovat v posádce letounu AWACS, prošel neobvykle dlouhým ročním tréninkem. Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly.
Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí.
Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar.
V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečních, kterou posádka sleduje a pak pomocí počítače skládá celkový radarový obraz.
V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech.
Zatím největší operací, do níž se letouny AWACS zapojily, bylo střežení území USA po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy. Celá flotila 17 letounů tehdy několik měsíců nepřetržitě sledovala americké území.
