V třiašedesáté minutě dal jediný gól, míč za čáru dorazil z několika kroků, když předtím proti slávistickému brankáři Vorlovi neuspěli útočníci Došek s Kuličem.
"Věřil jsem, že se ke mně míč dostane. Takové góly jsou nejlepší. Tečovaná střela nebo jako teď zblízka do prázdné branky," usmál se Horváth.
Přitom kolikrát jen předtím napřáhl a vypálil svojí pověstnou levačkou z dálky? Aspoň pětkrát. Střílel hodně nebezpečně.
Ale nic. Žádná trefa.
Až pak přišla snadná dorážka. Snadný gól. V tomto utkání byl jediný. Rozhodující. Spartu vynesl do čela ligy!
"Věřil jsem, že bude vítězný. V obraně jsme hráli hodně dobře. Slavia si umí vytvořit šance, ale my jsme ji k ničemu nepustili," řekl sparťanský záložník.
Horváth hrál s obrovskou chutí. Patřil jednoznačně k hvězdám zápasu. Odehrál nejlepší utkání po podzimním návratu z Japonska.
Po delší době zase nastoupil v základní sestavě. Poslední zápas vynechal, protože měl trest za žluté karty. Předtím dvakrát coby náhradník jenom střídal.
Vůbec od začátku jara to nebyla žádná sláva. Spíš naopak. Dokonce ho jednou trenér Bílek potupně stáhl už v poločase!
Teď ho ovšem kouč jenom chválil. "Podal stejně jako všichni ostatní vynikající výkon. Makal na velkém prostoru, velmi dobře rozehrával a ukázal, že je pro Spartu pořád platný," prohlásil Michal Bílek.
A jak se cítí sám Horváth? "Forma ještě není ideální. Sice jsem dal gól, ale to není rozhodující. Přes zimu jsem měl zdravotní problémy, takže ze začátku jara jsem nebyl ideálně připravený. Ale teď už je to lepší a věřím, že v příštím zápase vydržím hrát delší dobu."
Derby pro něj skončilo v čtyřiasedmdesáté minutě. Sám si řekl o střídání, už nemohl pokračovat. "Každý zápas stojí hodně sil, ale teď jsme do toho dali opravdu všechno. Hrál jsem naplno, odjezdil jsem to. A dostal jsem křeč. Pak už to ale nešlo," líčil sparťanský fotbalista.
Ale i tak byl víc než spokojený. Rozhodující gól v derby je pro něj i překrásným dárkem k narozeninám. V neděli mu bylo dvaatřicet let.
