Paní ministryně, promiňte, ale nepřišla jste k té ministerské funkci jak slepý k houslím?
Jak slepá k houslím, myslíte. Proč?
Že jste se na to nijak nepřipravovala, nevěnovala jste se školské problematice a nikdo vaše názory na školství do té doby neznal.
A kdo znal názory pana Gandaloviče na zemědělství, ministra Sobotky na finance nebo pana Grosse, ve chvíli kdy se stával premiérem? Ani jeden z nich nepřišel z oboru. Já ano.
Mohla bych oponovat, že věděli, jak to ve vysoké politice chodí, někteří se připravovali na funkci v parlamentních výborech, že? Dovolím si příměr, že nespadli z višně do té vysoké politiky.
Do politiky ne. Ale do oboru ano.
Ale u vás se to stalo jak do oboru, tak do vysoké politiky.
Nikoli do oboru. Já jsem učila téměř deset let na jazykové škole, na umělecké škole a na gymnáziu. V čem bych vám asi dala za pravdu, je, že nemám zkušenosti z vysoké parlamentní politiky. Ale k tomu oboru – současná politika není o vládě odborníků. Politik je člověk, který nemusí být odborník, ale musí si umět sehnat ty odborníky, udělat vizi a musí umět řídit...
No právě, takové ministerstvo má mnoho stovek zaměstnanců. Mohla bych vám říct, že jste nějaký větší tým neřídila a že ani v tomto nemáte onen předpoklad.
Tak vidím, že jsem vás nepřesvědčila o tom, že pocházím z oboru. Tak k tomu řízení. Mám zkušenosti z neziskové organizace, což je praxe, která člověka prověří velice dobře. Dále mám zkušenost z naší politické strany, která má skoro dva tisíce členů a já jsem byla místopředsedkyní pro regiony. A v neposlední řadě mám půlroční zkušenost z řízení Českého Krumlova, kde jsem byla místostarostkou.
A co se týče té vize, kterou by podle vás měl mít ministr. Vy jste na sebe v lednu prozradila, že nemáte připravenou žádnou reformu školství. Necítíte to jako určitý handicap?
Nemám svoji reformu, protože ta reforma je tady nastartovaná, připravená. Začalo to v roce 1999 Bílou knihou, která je tím strategickým dokumentem ve vzdělávání. Je to reforma, kterou přijímám za svoji vlastní.
Co máte jako první největší úkol, který chcete vyřešit?
Pomoci zavést změnu našeho školství tak, abychom se dostali pryč od modelu habsburské monarchie, kdy učitel s rákoskou stál ve třídě jako pánbůh a doslova zkoušel žáka nabiflované vědomosti. Chtěla bych školu, která bude taková, jak to chtěl Komenský. Dílnou lidskosti, která bude vychovávat osobnosti, jež se nebojí diskutovat, přemýšlejí o věcech a umějí pracovat s informacemi.
Teď jste tak krásně vylíčila, jak to bude na školách hezké, a ono to má vypuknout už 1. září. V prvních a šestých třídách základních škol budou centrální školní osnovy nahrazeny rámcovými programy, které si každá škola sestaví sama. Jste s přípravou spokojená?
Jsou školy, které musím pochválit. Je mnoho škol, které se s tím teď momentálně perou, ale snaží se to připravit. A je tady část škol, které si myslí, že tohle je nějaká pětadvacátá reforma v pořadí, a že když nic neudělají, tak se v podstatě nic nestane a mohou učit jako dříve.
A bude je někdo kontrolovat?
Budeme jim pomáhat. Ne kontrolovat. Ministerstvo tady není od toho, aby řídilo, aby bylo centrálním mozkem. Ten mozek mají ředitelé a učitelé sami.
Mohla byste vysvětlit, na co se vlastně rodiče a děti mají těšit nebo čeho se mají hrozit od září?
Už s platností nového školského zákona vznikly školské rady, kdy si tu školu řídí pedagogové, ředitel, rodiče a zástupci samosprávy města. Takže oni si mohou sami vytipovat, jaké oblasti jsou pro ně stěžejní. Jestli budou klást důraz na jazykovou výuku, nebo na počítače, nebo jestli bude jejich prioritou botanika.
Třeba čeština. Jak se změní výuka českého jazyka? Změní se podle toho učitele. Má možnost využít to, co učil, ale také má možnost si tu výuku zorganizovat tak, že si třeba dvakrát týdně udělají děti místo hodin češtiny blok, kde si spojí dohromady češtinu, historii, hudbu a udělají si projekt třeba národního obrození.
Tak vy teď apelujete na to, aby na základních školách to biflování postupně přestávalo, ale u přijímacích zkoušek na střední školu je nabiflování rozhodující.
No to máte bohužel pravdu. Pořád je dost škol, kde jsou ty přijímačky typu – narodil se, umřel, zatrhněte. Z legrace tomu říkáme: plži, mlži, hlavonožci. Nejdůležitější je, že umíte rozdělit savce, hlodavce a jiné. A proto bych chtěla ty přijímačky zrušit.
Dobře. Řešení vidíte v tom, že zrušíte ty přijímací zkoušky?
Tak aby bylo úplně jasno. Já to jako ministryně udělat nemohu. Ale mohu apelovat na to, aby ředitelé škol přijímačky takto nevypisovali, a nabídnout jim jiné možnosti.
Ale proč říkáte, že byste zrušila přijímací zkoušky, když to nemůžete ovlivnit?
Mohu, mohu to ovlivnit. Třeba tím, že školám nabídneme podle mého názoru mnohem vhodnější, objektivnější a lepší testy, testy studijních dovedností. Už dnes je mohou ředitelé získat a pracovat s nimi. Nezkouší se tolik, kolik toho víte, ale ptají se třeba na logické úvahy, prověřují, jestli jste schopen komunikovat, jak si umíte poradit s hledáním informací.
U těch testů se mi moc líbí, že nejsou jednorázové. Vy je můžete udělat jednou, podruhé, ba dokonce si myslím i po třetí. A to se mně líbí, protože ten stres, ta jednorázovost přijímaček, to dělá ze sebe strašáka. A když si to vyzkoušíte vícekrát, tak se pak vybere ten nejlepší test.
Kdy by se vaše představy mohly změnit ve skutečnost?
Odhadnu to tak na jedno dvě volební období.
Osm let? To se týká toho, že by se přijímačky zrušily?
Změnilo by se to přijímací řízení, ale ono už se mění teď.
Chcete, aby se mohlo podávat více přihlášek na střední školy. Už víte, že to do příštího roku stihnete?
To nemohu říci, protože nemám tu zkušenost z vysoké politiky. Připravujeme legislativní podobu tohoto návrhu a nemám zkušenost, jak dlouho bude trvat, než to projde Sněmovnou. Doufám, že se to stihne.
A máte už vyjednanou podporu třeba od sociální demokracie?
To nemám a obávám se, že to bude problém. Ale myslím, že v rámci trojkoalice ta podpora bude.
Tím myslíte pana Melčáka a Pohanku?
(smích)
No, protože potřebujete většinu.
Hm. Já to nebudu raději specifikovat. Doufám, že ti rozumnější tohle vezmou za své.
Vraťme se k těm základním školám, kde se začne učit od září nově. To bude velký nápor pro učitele. Učení hrou znamená více přípravy, více studia, více podkladových materiálů pro učitele.
Je to tak.
Už teď mají velmi nízké platy. Co dostanou za to, že budou muset pracovat více?
Tak pokud se ptáte na nepeněžní odměnu, tak budou mít tvůrčí práci. A nebudou se muset obávat jako dřív, že někdo přijde a zjistí jim ve třídnici, že nezapsali téma a že ho neprobrali, a pak s nimi bylo vedeno řízení.
Ne, já se ptám na takovou asi přízemní otázku, zda za více práce dostanou více peněz.
Učitelé nemají dost vysoké platy, to slyším v podtextu vaší otázky. Je to pravda.
Paní ministryně, řekněme si to na rovinu. Nástupní plat je 15 470 hrubého.
Dokonce ještě nižší. To vaše číslo je u středoškolského učitele. Na základní škole je to 14 280 myslím. Je to skutečně ostuda. A proto všemi prostředky bojuji o to, aby se ten plat v žádném případě nesnížil.
Slibujete učitelům, že platy by se mohly zvýšit díky fondům z Evropské unie. To myslíte vážně?
V podstatě je to tak. V rámci programů EU, které budeme teď od září, doufám, že se to podaří stihnout, vypisovat, tak budou moci podávat projekty školních vzdělávacích programů.
Ale tam není žádná rubrika mzdy.
To není položka mzda. Ale bude to projektová činnost, kdy oni v rámci projektu budou třeba připravovat nějakou speciální učebnici, podle které v rámci školního programu chtějí učit.
A co když žádnou speciální učebnici učitelé připravovat nechtějí, jenom budou plnit to nové zadání...
Ale to zadání je vždy speciální. Budou mít možnost si projekt podat. Samozřejmě, že ho asi nedostanou všichni, to si musíme přiznat. Ale je to, jak říkám, mnoho miliard.
Je to 60 miliard na šest let, to máte 10 miliard ročně. Ovšem kolik procent z toho vidíte na ty platy?
To nedokážu přesně odhadnout. V každém případě je to velká šance. Zatím mám pocit, že spíše budeme mít problém sehnat ty projekty. Chtěla bych vyzvat učitele i školy i příspěvkové a nevládní organizace, aby si ty projekty připravovali.
Nebylo by opravdu jednodušší, kdybyste byla razantní, bojovná a prosadila zvýšení platů?
Ze státního rozpočtu?
Ano. Když sama říkáte, že jsou ty platy ostudné?
Já si myslím, že tyhle velké peníze z EU musíme využít. Opravdu. Aby se dostaly do škol a nerozplynuly se někde v centru.
Chcete zkvalitňovat výuku, jenomže tu můžete zkvalitňovat s kvalitními učiteli. A těm nabízíte nástupní plat čtrnáct tisíc hrubého? To se nemůžete divit, že vám školu opustí, když si třeba založí rodinu.
Dobře. Ten nástupní plat potom postupně roste. Učitelé už dnes mají plat nad celostátním průměrem. Mírně. Čili taková tragédie, jako to bývalo dřív, to není.
Prosím vás, učitel na základní či střední škole se po více než třiceti dvou letech praxe dopracuje na 23 280 korun hrubého. A to už je před důchodem.
Je to málo, ale přesto na rozdíl od vás nejsem pro to, aby se plošně zvyšovaly platy všem učitelům. Já si myslím, že v těch evropských penězích je prostor pro kreativitu. A že učitelé, kteří budou něco dělat, také získají nějaké peníze.
Poslyšte, paní ministryně, a nejste taková moc chápající k tomu, v jakém stavu je náš státní rozpočet? Myslíte, že to učitelé pochopí?
Když roztočíme spirálu zadlužení, tak to skončí tak, že nebudou peníze nakonec ani na to, co zatím máme.
Ještě jsme opomněly jednotnou státní maturitu, o které jste řekla: „Do praxe bych tu státní maturitu nepustila v žádném případě.“ A to má, prosím, proběhnout už příští rok...
Já se domnívám, že není připravená. Ale ráda bych, aby se státní maturity konaly.
A kdy budou připraveny podle vašich představ?
Já se obávám, že v parlamentu nakonec projde představa sociálních demokratů a komunistů a že to bude příští rok. Toho se velice obávám. Ale kdybych si mohla přát, tak bych řekla: dejte nám na to ještě dva roky. Abychom se mohli urychleně vrátit k modelu dvou stupňů státní maturity. A co považuji za nejméně připravené, je to, jak ji udělat tajnou.
To je v Česku asi problém, že?
To je veliký problém. Já jsem s hrůzou zjistila, že se tím vůbec nikdo nezabývá. Navíc jsem zjistila, že není ani finanční výhled, kolik ta maturita bude stát.
Ovšem jedna věc je vaše přání a druhé politická realita. Co když ty státní maturity budou za rok, jak jste řekla?
To by byla hrůza. To by skončilo velkým fiaskem.
