"Byl jsem náhradník, ale nevím za koho," řekl soudu Rostislav Roztočil. Justiční stráž ho přivedla v černé šusťákové bundě a s poutacím opaskem. Dramatický útěk v bedně z listopadu 2005 i vše, co mu předcházelo popisoval přibližně půl hodiny.
Útěk podle něho naplánoval Čabrada. Na přelomu června a července přišel za Roztočilem a zeptal se, zda nechce utéct s ním. "Chtěl jsem upozornit na svůj případ," vysvětloval, proč na nabídku kývl.
Krátce po rozhovoru dokázal Čabrada najít svému parťákovi práci, kde byl sám. Čabradův vliv v rámci takzvané knihárny, kde vězni pracovali, byl podle Roztočila značný. Dokonce měl k dispozici i klíče od některých místností a výtahu.
Základem úniku byla chyba v systému, nejednalo se o nějaké čekání na správného dozorce nebo něco podobného. "Utekli bychom ať by tam byl kdokoliv," tvrdil Roztočil. Na rozdíl od věznice, kde odsouzené na vycházce hlídala řada ozbrojených dozorců, v knihárně byl jen jediný.
Speciální bedna upravená pro útěk se po knihárně stěhovala. Chvíli byla ve skladu, jindy přímo na pracovišti, ale nikdo si jí nevšímal. Nakonec v den útěku přikázal Čabrada jednomu z vězňů, aby došel pro pásku a bednu zabalil, mezitím se do ní oba uprchlíci schovali.
Čabrada domlouval i postup po útěku. Při cestě přes jižní Čechy a odtud pěšky přes hranice ale prý začal Roztočilovi vyhrožovat. Chtěl peníze na falešné pasy, jinak prý ublíží někomu z rodiny.
Nakonec se oba rozešli. Čabradu chytili policisté ve Francii, Roztočila v Německu. V prosinci se sám dobrovolně vrátil a soudkyně následně rozhodla, že obnoví jeho soud. - více zde
Plzeňský soud, kde nyní Roztočil vypovídal jako svědek, rozhoduje o vině bývalého dozorce Tomáše Kulišana.
