ODPOVĚDI BÁRY NAJDETE ZDE
Důvody jejího vyřazení se dají už jen rozebírat, může se o nich mluvit a spekulovat. Energickou, sympatickou, někdy uzavřenou, jindy rozvernou rusovlasou sedmnáctiletou studentku gymnázia Barboru Zemanovou to však už zpět do soutěže nevrátí.
„Já vím, že každý, kdo zatím vypadl, říkal, že to tušil. Ale já měla opravdu taky takový divný pocit už od rána. Přišla jsem do haly, kde se mi zdálo, že se na mě všichni dívají, jako kdybych to večer měla být já. Tak nějak jinak mě tentokrát vítali a říkali to svoje ahoj,“ říká Barbora Zemanová.
* Zdá se, že jste vyrovnaná a smířená se čtvrtým místem v soutěži...
Byla jsem nejslabší, a tak jsem to prostě tentokrát měla být já, kdo vypadne ze hry. Leona mě v tomhle kole moc překvapila tím, jak vytáhla laťku vysoko. Snad jsem i trochu ráda, že to skončilo, byla to pro mě už hrozná zátěž. Nezvládala jsem to psychicky ani fyzicky a jsem z toho všeho už strašně unavená. V posledních filmových kolech jsem ze sebe dala úplně všechno, víc toho v sobě už nemám. Teda mám toho v sobě hodně na rockovou muziku nebo na ojedinělý styl rhythm and blues, který chci dělat, i když ho tady každý neposlouchá, ale na tohle už ne.
* Nejste na jednu stranu ráda, že nejste superstar, která zřejmě nebude mít tak volnou ruku a bude dělat něco, co by se vám nemuselo líbit?
Docela jsem. Pro mě by to byla úplná smrt, kdybych byla tlačená do nějakých smluv či dohod s agenturami a podobně.
* Kdo byl první člověk, se kterým jste mluvila po svém vyřazení?
Mamka a taťka. Oba byli naprosto v pohodě, nějak to neprožíváme, není to tragédie.
* Chtěla jste být v téhle chvíli spíš litována, nebo naopak vůbec ne?
Právě že ne. I Leoše jsem prosila v tom přímém přenosu, aby mi řekl něco vtipného. Nechtěla jsem vůbec brečet, snažila jsem se to ustát a být v pohodě. Nevím proč, ale nakonec jsem brečela.
* Vaši rodiče jsou rozvedení a příliš spolu nekomunikují a vaším velkým přáním bylo v průběhu soutěže, aby se jednou sešli oba v pražské Sportovní hale a nechodili sem záměrně jednotlivě. Povedlo se to?
Ano. Byli tady společně už několikrát. Dokonce to dali dohromady natolik, že už spolu i komunikují a volají si.
* Za to tedy můžete vy, není právě tohle vaše největší vítězství?
To rozhodně je a jsem za to šťastná. Hodně to pro mě znamená.
* Máte s rodiči otevřený vztah, a můžete jim tedy všechno, co jste tady v Praze tropila, dopodrobna vyprávět?
Myslím, že můžu. Nedělala jsem nic, za co bych se musela stydět. Možná někdy nějaký ten alkohol, ale o tom bych pomlčela. Ale to rodiče berou.
* Přiučila se dívka z vesničky Svojšín u Plzně něčemu v tom obrazně řečeno velkém světě showbyznysu?
Určitě jsem tady hodně řádila. Ale jenom když jsme byli sami kamarádi na pokoji v hotelu. Byly to husté pařby. Ale jinak jsem byla pořád taková stydlivá.
* A možná uzavřená, i když na to na první pohled nevypadáte.
Jsem hrozně uzavřená, nechávám si uvnitř svá tajemství. Ale když mám dobré kamarády, jako byli třeba tady v SuperStar Martin Ševčík, Roman Lasota nebo Karolína Pavlíková, tak se otevřu úplně totálně. Tihle lidi o mně vědí úplně všechno.
* Myslíte, že vám to přátelství do budoucna vydrží?
Doufám, že jo.
* Vztah mezi dvojicí Ševčík–Zemanová už je snad definitivně rozkryt a už se ví, že je jen přátelský. Věříte na skutečné přátelství mezi mužem a ženou?
Věřím. Potvrdilo se mi to právě s Martinem.
* Názor kterého z porotců jste si vzala do budoucna k srdci?
Dala jsem hodně na Ondřeje Hejmu, ten je pro mě velká star. Ze začátku mi třeba vůbec nepřál, říkal, že jsem naprosto průměrná. Strašně se mi ale líbí vystupováním a osobností a mám ho moc ráda.
* Kdyby vám nabídl angažmá v kapele Žlutý pes, brala byste to?
Brala. V poslední době jsme s naší kapelou hráli dost věcí od Žlutého psa, takže některé ty písničky dobře znám.
* Co byste chtěla v životě kromě zpívání dokázat?
Já vůbec nevím, teď jsem v takovém rozpoložení... Hlavně chci jet brzo domů. Do přírody, daleko od města, od lidí. Bylo toho moc.
* Kde tam máte to svoje nejmilejší místo?
To je asi náš dům, můj pokoj. Ale mám v té naší vesničce spoustu svých oblíbených míst. Musím přiznat, že se moc těším do místní hospody.
* Tak schválně, co si tam ve svých sedmnácti letech objednáte?
Já nevím, asi colu. (smích)
* Zdá se, že jste vyrovnaná a smířená se čtvrtým místem v soutěži...
Byla jsem nejslabší, a tak jsem to prostě tentokrát měla být já, kdo vypadne ze hry. Leona mě v tomhle kole moc překvapila tím, jak vytáhla laťku vysoko. Snad jsem i trochu ráda, že to skončilo, byla to pro mě už hrozná zátěž. Nezvládala jsem to psychicky ani fyzicky a jsem z toho všeho už strašně unavená. V posledních filmových kolech jsem ze sebe dala úplně všechno, víc toho v sobě už nemám. Teda mám toho v sobě hodně na rockovou muziku nebo na ojedinělý styl rhythm and blues, který chci dělat, i když ho tady každý neposlouchá, ale na tohle už ne.
* Nejste na jednu stranu ráda, že nejste superstar, která zřejmě nebude mít tak volnou ruku a bude dělat něco, co by se vám nemuselo líbit?
Docela jsem. Pro mě by to byla úplná smrt, kdybych byla tlačená do nějakých smluv či dohod s agenturami a podobně.
* Kdo byl první člověk, se kterým jste mluvila po svém vyřazení?
Mamka a taťka. Oba byli naprosto v pohodě, nějak to neprožíváme, není to tragédie.
* Chtěla jste být v téhle chvíli spíš litována, nebo naopak vůbec ne?
Právě že ne. I Leoše jsem prosila v tom přímém přenosu, aby mi řekl něco vtipného. Nechtěla jsem vůbec brečet, snažila jsem se to ustát a být v pohodě. Nevím proč, ale nakonec jsem brečela.
* Vaši rodiče jsou rozvedení a příliš spolu nekomunikují a vaším velkým přáním bylo v průběhu soutěže, aby se jednou sešli oba v pražské Sportovní hale a nechodili sem záměrně jednotlivě. Povedlo se to?
Ano. Byli tady společně už několikrát. Dokonce to dali dohromady natolik, že už spolu i komunikují a volají si.
* Za to tedy můžete vy, není právě tohle vaše největší vítězství?
To rozhodně je a jsem za to šťastná. Hodně to pro mě znamená.
* Máte s rodiči otevřený vztah, a můžete jim tedy všechno, co jste tady v Praze tropila, dopodrobna vyprávět?
Myslím, že můžu. Nedělala jsem nic, za co bych se musela stydět. Možná někdy nějaký ten alkohol, ale o tom bych pomlčela. Ale to rodiče berou.
* Přiučila se dívka z vesničky Svojšín u Plzně něčemu v tom obrazně řečeno velkém světě showbyznysu?
Určitě jsem tady hodně řádila. Ale jenom když jsme byli sami kamarádi na pokoji v hotelu. Byly to husté pařby. Ale jinak jsem byla pořád taková stydlivá.
* A možná uzavřená, i když na to na první pohled nevypadáte.
Jsem hrozně uzavřená, nechávám si uvnitř svá tajemství. Ale když mám dobré kamarády, jako byli třeba tady v SuperStar Martin Ševčík, Roman Lasota nebo Karolína Pavlíková, tak se otevřu úplně totálně. Tihle lidi o mně vědí úplně všechno.
* Myslíte, že vám to přátelství do budoucna vydrží?
Doufám, že jo.
* Vztah mezi dvojicí Ševčík–Zemanová už je snad definitivně rozkryt a už se ví, že je jen přátelský. Věříte na skutečné přátelství mezi mužem a ženou?
Věřím. Potvrdilo se mi to právě s Martinem.
* Názor kterého z porotců jste si vzala do budoucna k srdci?
Dala jsem hodně na Ondřeje Hejmu, ten je pro mě velká star. Ze začátku mi třeba vůbec nepřál, říkal, že jsem naprosto průměrná. Strašně se mi ale líbí vystupováním a osobností a mám ho moc ráda.
* Kdyby vám nabídl angažmá v kapele Žlutý pes, brala byste to?
Brala. V poslední době jsme s naší kapelou hráli dost věcí od Žlutého psa, takže některé ty písničky dobře znám.
* Co byste chtěla v životě kromě zpívání dokázat?
Já vůbec nevím, teď jsem v takovém rozpoložení... Hlavně chci jet brzo domů. Do přírody, daleko od města, od lidí. Bylo toho moc.
* Kde tam máte to svoje nejmilejší místo?
To je asi náš dům, můj pokoj. Ale mám v té naší vesničce spoustu svých oblíbených míst. Musím přiznat, že se moc těším do místní hospody.
* Tak schválně, co si tam ve svých sedmnácti letech objednáte?
Já nevím, asi colu. (smích)
