Výtržníci v Budapešti útočili kameny a lahvemi

  • 27
V Budapešti v noci pokračovaly násilnosti během protestů, které mají přimět premiéra k rezignaci. Nejhorší byl střet policie se skupinou demonstrantů, která se pokusila zaútočit na sídlo vládní socialistické strany. Policisté proti ní použili slzný plyn.

Velká protivládní demonstrace asi deseti tisíc lidí před parlamentem přitom proběhla klidně.

Její účastníci - stejně jako o den dříve - požadovali demisi premiéra Ference Gyurcsányho a jeho koalice levého středu.

Poblíž byly v záloze stovky policistů. Dlouho ale nebyl k zásahu důvod. Kolem půlnoci se demonstranti začali rozcházet, různé skupinky vyrazily na okružní bulváry města. Jedna z nich při svém hlučném pochodu dělala výtržnosti, které začaly porážením popelnic.

Policie se střetla s tvrdým jádrem
Zhruba dvě stovky lidí se pak pokusily zaútočit na sídlo vládní strany na náměstí Köztarsasag. Cestu jim zahradili policisté, na něž výtržníci zaútočili kamením, lahvemi a jinými předměty.

Z fasády blízkého hotelu strhali kamenné desky, rozbili je a použili jako „munici“. Zapálili také jedno policejní auto a další poškodili.

Vržený kámen zranil televizního kameramana. Těžkooděnci spolu s jízdní policií a oddílem s policejními psy pak za použití slzného plynu násilníky z náměstí vytlačili. Řadu lidí zadržely.

Podle agentury APA šlo údajně o stejné výtržníky, kteří v noci na úterý zaútočili na veřejnoprávní maďarskou televizi a přerušili na 80 minut její vysílání. - více zde

Demonstranti usilovali o rozhlas
I tentokrát připomínaly záběry z města „obrazy téměř jako z občanské války“. Média poukázala na to, že tito násilníci nemají nic společného s demonstranty před parlamentem.

Krátce předtím rozptýlila policie před maďarským rozhlasem skupinu asi padesáti lidí, kteří se dožadovali vstupu do budovy, uvedla agentura DPA.

Přesto nebyly noční demonstrace zdaleka tak divoké jako předešlou noc. Tehdy bylo zraněno na 200 lidí, z toho přes sto policistů.

Všech pět maďarských parlamentních stran násilnosti odsoudilo. Prezident László Sólyom mluvil o „kriminálním činu“, premiér Gyurcsány o „útoku proti republice“. S násilnostmi nesouhlasí ani opoziční předák Viktor Orbán, který z nich viní premiéra.

Demisi ministerského předsedy požadují Maďaři kvůli zveřejněné nahrávce jeho projevu z květnového zasedání Maďarské socialistické strany, ve kterém se přiznal ke lhaní o skutečném stavu ekonomiky země před dubnovými volbami, které socialisté vyhráli. - více zde

Gyurcsányho straně klesá popularita
Premiér ale od začátku nepokojů prohlašuje, že rezignovat nehodlá. „Učinil jsem závěr, že je třeba pokračovat v nezbytných reformách a urychlit je,“ prohlásil Gyurcsány v parlamentu. „Neexistuje žádný plán B. Dávám svůj politický život v sázku. Buď bude nové Maďarsko, nebo nebudu pokračovat,“ dodal.

Společnost Szonda Ipsos provedla bleskový průzkum mezi pěti sty Maďary. Podle něj si 43 procent lidí myslí, že by premiér měl odstoupit, 47 procent soudí, by měl Gyurcsány zůstat ve funkci.

Premiér má zatím výraznou podporu své strany Maďarská socialistická strana Maďarsko. Ta ovšem od dubnových voleb zaznamenala výrazný pokles popularity ze 40 na 25 procent.

Předseda hlavní opoziční strany Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz Viktor Orbán chce, aby se říjnové místní volby staly referendem o setrvání premiéra ve funkci.

Jak se daří maďarské ekonomice

Maďarská ekonomika prochází nelehkým obdobím. Hospodářství zpomaluje, z loňských více než čtyř procent růstu, mohou být podle některých odhadů v příštím roce pouhá dvě.

Vláda přikrášlovala údaje o stavu veřejných financí, teď se ale ukazuje, že kvůli rostoucímu deficitu veřejných financí může Maďarsko zapomenout na přijetí eura v roce 2010. reálnější je podle analytiků rok 2014.

Gyurcsany chce prosazovat rozpočtové reformy, úsporné vládní škrty, ale i razantní zvyšování daní. Přesto letos schodek veřejných financí dosáhne asi deseti procent HDP.

  • Růst HDP za 1. pol. 2006: 3,6 % (ČR 6,2 %)
  • Inflace (v roce 2005): 3,5 % (ČR 1,9 %)
  • Deficit veřejných rozpočtů (v procentech HDP): 6,1 (ČR 2,6)
  • Veřejný dluh (v procentech HDP): 58,4 (ČR 30,5)
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video