Pane primátore, ve volbách jste nasazen v Ústeckém kraji proti premiéru Paroubkovi, což je projev velké důvěry ODS. To si opravdu myslíte, že jste ze členů ODS na severu Čech skutečně nejlepší?
Tak vzhledem k tomu, že jsem vyhrál primární volby, tak mě asi delegáti a členové ODS za nejlepšího museli považovat.
Ale je zajímavé, že to nebyla jejich iniciativa, ale vy jste si o to, být lídrem, sám řekl. Cituji: "Zní to asi hloupě, ale ano, já usiloval o to, abych lídrem byl."
Tak to je pravda. Chtěl jsem zúročit zkušenosti především z komunální politiky v politice celostátní. Protože je jasné, že věci, které nás trápí například v Ústeckém kraji, se musí řešit celostátně.
Nejste takový netrpělivý v té politice? Může to vypadat, jako by vám to primátorství už bylo málo. Jste přitom primátorem jen jedno volební období.
Myslím, že nejsem moc netrpělivý. Já jsem ve vrcholné politice už poměrně dlouhou dobu. Byl jsem poslancem Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění, potom jsem dva roky dělal náměstka ministra životního prostředí. Pak jsem pracoval více než sedm let v diplomacii, z toho pět let jako generální konzul v New Yorku. Pak jsem přijal možnost kandidovat jako primátor Ústí nad Labem. No a teď jsem se chopil té výzvy, která vznikla.
Buď mě lidé přijmou, nebo ne
Vystudoval jste Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Máte věci v životě spočítané?
Já bych spíš řekl, že mám asi smysl pro logické uvažování. To znamená, že jsem schopen se relativně rychle zorientovat v problému. Což je ve veřejné správě, v politice, dost důležité.
A ve směrování své kariéry? Dokážete se také tak rychle zorientovat?
Hm, hm, trošku to říkáte, jako kdybych byl vypočítavý. Já hájím směr politiky, kdy dávám nabídku: budu pracovat v určité roli a lidé to buď přijmou a zvolí vás, nebo to nepřijmou a prostě propadnete. To není vypočítavost.
A co jim tedy vy osobně nabízíte?
Já nabízím svoji zkušenost z mnoha stupňů veřejné správy. Nabízím jim slušnost, nabízím jim konzervativněliberální hodnoty.
Teď jste řekl: nabízím slušnost. Vaším velkým tématem byla bezpečnost a vzorem newyorský starosta Giuliani a jeho nulová tolerance. Ovšem výsledkem vaší nulové tolerance a vaší slušnosti bylo, že bývalý ústecký radní Jiří Madar vyvázl za opakovanou jízdu s alkoholem bez trestu. Případ byl promlčen. Myslíte, že toto je slušné vůči občanům?
To bylo nešťastné rozhodnutí vedoucího odboru dopravy. Je to proces, do kterého já jako politik, jako představitel samosprávy v žádném případě nemohu, nesmím zasahovat.
No promiňte, to znamená, že kdybyste byl třeba ministrem a úředníci by pochybili nebo měli věci v nepořádku, tak vy do toho nemůžete zasáhnout?
Počkejte. Samozřejmě, že je správné, že volený představitel samosprávy nesmí zasahovat do správních řízení. To je podstata správních řízení. Já bych dokonce ani neměl vědět, jakým způsobem, v jaké fázi to řízení je. Druhá věc je, že pokud se dozvím, že k pochybení došlo, tak samozřejmě z toho vyvodím určité důsledky.
Právě to je zajímavé. Kontrola prokázala, že úředníci pochybili, a když tedy šéf dopravy ústeckého magistrátu nabízel rezignaci, tak ani rada, ani vy, pane primátore, jste ji nepřijali.
Protože jsem vyhodnotil to, že v daném případě jsou odborné znalosti toho úředníka pro město důležitější. A to pochybení napravíme tím, že systémově oddělíme část přestupkovou, kterou on měl ve své agendě, a převedeme ji do odboru kontroly, který bude zajišťovat větší objektivitu těchto řízení.
Ale ten šéf odboru evidentně pochybil...
Ve správním řízení vždycky platí, že v pochybnostech se má dotyčný přiklonit na stranu obviněného. Tento úředník měl určité pochybnosti především o tom, zda dotyčný obviněný byl při kontrole dostatečně poučen a zda ta kontrola proběhla objektivně.
Pane primátore, kdybychom se bavili třeba o nějakém řadovém občanovi v Ústí nad Labem, tak by to asi bylo věrohodné. Ale my mluvíme o nepotrestání pana Madery, bývalého radního a bývalého předsedy Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu, což je váš koaliční partner na magistrátě.
Kdybych to chtěl nějakým způsobem ovlivnit, abych se nedostal do těchto nepříjemných situací, tak bych přece toho pana vedoucího odboru nutil, aby stíhal pana Maderu. Pro mě by bylo naopak mnohem výhodnější, kdyby dostal pokutu nebo zákaz řízení.
Vrátím se k té vaší slušnosti. A ptám se znovu: Je to v tomto případě slušné i vůči daňovým poplatníkům?
Přijal jsem řešení, které je správné a které v tu danou dobu možná nebylo příliš populární. A to si myslím, že je právě ta určitá kvalifikace politika, kterou musíte mít. Udělat řešení, o kterém jste vnitřně přesvědčen, že je správné. To není slabost, naopak si myslím, že to je odvaha. Kdybych naopak ovlivnil trestání pana Madera nebo bych se zasadil o nějaké exemplární potrestání příslušného úředníka, možná bych teď nemusel čelit vašim nepříjemným otázkám, ale měl bych velký problém se svým svědomím. Já prostě do té politiky vstupuji také s tím, že chci mít ve svém svědomí z velké míry pořádek.
A jak čisté svědomí jste měl například v případě vašeho bytu...
Hm.
... kdy se zjistilo, že platíte méně, než byste měl.
Já jsem tam platil za svůj byt osm a půl tisíce plus služby, což nepovažuji v žádném případě za nízký nájem. Asi víte, že bydlím v bytě, který je v budově národní banky. A když jsem v roce 2003 smlouvu uzavíral, tak byl už pět let prázdný, sháněli nájemníky, a národní banka bohužel neumožňovala, aby to pronajímali fyzické osobě. Tudíž jsme mezi mě a národní banku po dohodě dali realitní kancelář, která mi ten byt přepronajímala...
… právě tu realitní kancelář, konkrétně Spobyt, která shodou okolností privatizovala velkou část bytů v Ústí nad Labem. Takže jistě měla, lidově řečeno, dobrý džob.
Právě vás chci znovu upozornit, že já jsem tam začal bydlet začátkem roku 2003, kdy v žádném případě Spobyt nic neprivatizoval. Je pravda, že privatizace bytů začala v polovině roku 2004 a probíhala v roce 2005. Je samozřejmě pravda, že kdybych se dnes o tom znovu rozhodoval, tak bych v žádném případě toto řešení nezvolil.
Ten byt je velmi luxusní, je dvoupodlažní, má kolem 153 metrů čtverečních a vy říkáte: Sháněli nájemníky. Ale za to vaše nízké nájemné by to přece nebyl problém?
To nájemné není nízké, protože tvoří asi šedesát korun za metr plus služby. Když se však podíváte do statistik, tak k roku 2005 bylo tržní nájemné 55 Kč za metr. To znamená moje nájemné 59 nebo 60 korun za metr bylo nad tržním nájemným.
Ale potom řekněte, proč jste tak dlouho nechtěl prozradit, kolik za nájemné platíte?
To dlouho, jak to tady říkáte, trvalo asi sedm dní. Samozřejmě jsem udělal chybu, že jsem to neřekl hned ten den.
A proč jste to nechtěl říct, když jste měl čisté svědomí?
Prostě proto, že jsem udělal chybu v tom váhání. To uznávám.
Ale proč jste váhal, když máte čisté svědomí?
Jaksi nikomu není příjemné být v médiích propírán, kolik platíte nájemné, apod. Jedinou chybou, kterou uznávám - a nemá cenu, abych se s vámi přel - je prostě to, že jsem nezveřejnil výši nájmu hned druhý den, že jsem si to prostě musel nechat projít hlavou.
Ale asi jste neplatil normální tržní nájem, když vám byl od 1. ledna 2006 zvýšen o 4000 korun poté, co na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad má právo se domnívat, že v dané lokalitě je možné získat vyšší nájemné. Samozřejmě od roku 2003 do začátku roku 2006 je v nájemném nějaký posun. A národní banka proto nájemné zvýšila.
Paroubka jsem nepodcenil
V dubnu jste sebevědomě prohlásil: Já Paroubka porazím, o tom nepochybuji. Nechtěl bych být v jeho kůži. Nepodcenil jste ho?
No tak, já si myslím, že jsem ho nepodcenil, protože jsem samozřejmě věděl, že je předsedou vlády a že má mimořádný přístup do médií. Na druhé straně je možná pravda, že mě Paroubek trošku překvapil bezskrupulózností, s jakou se do toho boje pustil. Překvapil mě svou nehorázností.
To vaše překvapení - není to spíše znak takové politické naivity, že nevíte, jak to v politice chodí?
No já myslím, že mnoho vašich čtenářů vašeho deníku bylo za poslední rok panem Paroubkem dosti překvapeno. A nemyslel bych si o vašich čtenářích, že jsou naivní.
Ale hovoříme o vás, vy jste lídr.
To, že pan Paroubek použije nečistých praktik včetně kriminalizace, včetně využití úplně smyšleného kriminálního nařčení, tak to mě skutečně překvapilo. A je pravda, že se asi mám zřejmě hodně co učit. Prostě je potřeba se připravit na to, že pan Paroubek je asi připraven použít úplně všechno.
A nepřijde vám, že je premiér Paroubek zkušenější politický matador než vy?
Já si skutečně myslím, že je bezskrupulóznost v tom, jakým způsobem zneužívá i svého postavení premiéra. To, jak například zneužil vystresovanou situaci lidí při povodních, tak to není otázka politické zkušenosti! To je otázka o tom, kam až v této nehoráznosti je člověk ochoten jít. Ano, já jsem teď udělal zkušenost, že pan Paroubek je ochoten jít velmi daleko.
A vy proti němu jdete i tím heslem Slušnost není slabost. A nadále v té slušnosti hodláte pokračovat?
Ano, budu nadále slušný. Mohu slíbit voličům, vám, ať to potom do budoucna můžete kontrolovat, že se budu snažit být slušný.
ODS nervy neujíždějí
A jak se díváte na to, že v neděli váš předseda Topolánek nepodal v televizi ruku panu Paroubkovi. To je projev slušnosti podat ruku, ne?
Já to nechci komentovat, já si myslím... zeptejte se pana Topolánka, proč mu tu ruku nepodal.
To se bojíte říct svůj názor, nebo chcete být slušný vůči panu Topolánkovi, a proto raději neřeknete, co si myslíte?
Ne. Tak jestli se mě ptáte, zda bych v tu danou chvíli panu Paroubkovi ruku podal, tak ano. Ale těžko se mohu já vcítit do kůže pana Topolánka…
Ale já se ptám, jak to hodnotíte vy?
Já si myslím, že mu ji asi podat měl.
A není to tak, že ODS už ujíždějí nervy?
Je to náročné, ale myslím, že nám nervy neujíždějí.
Kdybyste mi tedy závěrem mohl říct, v čem jste tak výjimečný, že si myslíte, že porazíte premiéra Paroubka?
Já jsem domácí. Jsem člověk, kterého lidé na Ústecku mají možnost čtyři roky sledovat. Nejsem člověk, který spadl odněkud odjinud, jsem ten, koho lidé znají. Jsem slušný, korektní politik, který nebude dávat podpásovky...
... vy jste pořád tak slušný, máte i nějaké špatné stránky?
Já si myslím, že mám řadu špatných stránek. Chtěl bych být někdy trpělivější, někdy možná trošku důslednější. Myslím si, že jsou věci, které bych mohl na své práci zlepšit. Vím o nich a skutečně se snažím je zlepšovat.
Poslyšte, vy byste si věřil, že jste tak slušný, jak říkáte?
Já si prostě myslím, že na mě je velice obtížné něco najít. A sociální demokraté s tím mají problém. Protože premiér Paroubek skutečně před několika měsíci řekl: Najděte na něho něco. Dodneška na mě našli smyšlená trestní oznámení kvůli blbým pěti tisícům dolarů, které se nekonaly, a nic jiného. Je to prostě problém, já to uznávám. Ale já se snažím tu práci dělat férově a nenechám se do ničeho zamotat, nenechám se uplácet, prostě to nepotřebuji.
Videoukázky najdete na www.idnes.cz
