Pane ministře, jednou z věcí, kterou vybočujete od ostatních politiků, je váš slovník. To si nemůžete pomoci, nebo je to záměr?
Teď nevím, který slovník máte na mysli.
Váš slovník třeba na mítincích. Teď promiňte, musím to vyřknout, neboť vás budu citovat: "Když jsme se v roce 1989 odstřihli, Rusáci se na nás nasrali."
Já nevím, jestli jsem to řekl takhle...
Ano, ano, to je citace.
Vy to máte zaznamenané, máte to? No my teď dobíháme ruský trh, kde už jsou všichni, kteří se neodstřihli. A já si myslím, že je to škoda, že tradiční obchodní přátelé mají zůstat, když se mění systémy.
Já bych se vrátila k tomu slovníku.
Možná že mi to ulétlo. Za to se dodatečně omlouvám.
A co třeba, opět cituji: "Když zvolíte ODS, dostanete přes držku." Musíte použít ten výraz, nebo je to záměr?
Záměrně to určitě nedělám. Je zajímavé, že lidi to pochopili, víte? Jinak musíte mluvit na akademické půdě a jinak ve fabrice. Politik by měl vědět, kde mluví, ke komu mluví a jak má mluvit.
Takže se dá říci, že je to záměr? Protože vy jste o sobě řekl, že jste ledově kalkulující člověk.
Ano, to jsem.
A že emoce je to, čím se projevujete navenek, že je to docela hezký folklor a lidé to mají rádi.
Je důležité, že lidi mně rozumějí. Možná, že někdy někde použiji slovo, které je poněkud razantnější a nepatří do slovníku slušných lidí. Tím nechci říct, že nejsem slušný, protože podle slov se slušnost a morálka nepozná. Můžeme mít člověka, který bude mluvit strašně krásně česky, a bude ve své podstatě nemravný.
Když říkáte, že jde o srozumitelnou řeč, proč takhle nemluví jiní politici?
Jsem služebně velmi mladý politik. Takže ještě nejsem zglajchšaltován do té řeči, kterou nazývám političtina, a já se ji nenaučím nikdy.
Není to i proto, že pokud něco řekne politik, tak ta jeho slova mají váhu. Mohou ovlivňovat i kurz koruny, mezinárodní vztahy...
Byl jsem někdy přirovnáván k Antonínu Zápotockému, a to skutečně není můj vzor, on mluvil tedy velice slušně. Ale když si vezmete Honzu Masaryka a jeho slovník, tak ten byl velmi jadrný.
Takže za tím, co říkáte, si stojíte?
Stojím. A pakliže se moje výrazy někoho dotkly, tak se za to omlouvám.
Koryto je zdroj potravy a vlivu
Prohlásil jste, že politika je strašný boj o koryta. Kdybyste mi tedy mohl prozradit, kdo o ta koryta bojuje. Pohybujete se ve vládě, tak například kteří ministři?
Tam nikdo. Tam na to není ani čas, víte. Ale já to beru všeobecně, protože čtu denní tisk. Tak možná jsem pod vlivem toho, co se píše v novinách.
Neměl byste být spíše pod vlivem svých vlastních zkušeností?
Já nemám velké zkušenosti s politiky. Nemám.
Tak proč říkáte, že politika je boj o koryta?
Asi to bylo v souvislosti s volbami. Korytem se totiž nazývá i poslanecký post. To je svým způsobem asi koryto.
Takže ten boj o koryta vidíte mezi poslanci?
Vždyť se dneska podívejte na Sněmovnu. Tam chodí spousta smutných tváří a spousta rozjásaných tváří. Pochopil jsem, že je to podle toho, na jakém je kdo místě na volební kandidátce. To není tak, že by se někde něco plundrovalo, bralo nebo ne. Je to boj o to místo. Jak říkají lidi: ten má koryto. Je to blbej slovník. Ano.
Vy jste vlastně občany mystifikoval...
Nemystifikoval jsem občany. Koryto je zdroj potravy. To znamená, že oni bojují o zdroj potravy a vlivu. To myslím jako koryto. Takže jsem to básnicky řekl velmi špatně.
Také bychom mohli říct, že u koryt jsou prasata?
To ne, u koryt nejsou prasata, tam jsou taky slepice a jiní. Vždyť jsou malá korýtka, jsou větší koryta, podle velikosti zvířete. Ano.
Dále jste řekl...
Ježíš, vy říkáte, co jsem řekl...
... s poslancem ČSSD Máčem, na adresu poslanců: "Jak jste staří, tak jste blbí." A sklidil jste za to od lidí potlesk.
Řekl jsem to s úsměvem. Lidé poukázali na to, že budou platit pokutu 250 tisíc za dálniční známku. A poslanec Máče řekl, že to skutečně asi uteklo. A na to jsem pověděl: "Vždyť to, pane poslanče, musíte číst. A třikrát. Já na ministerstvu všechno čtu třikrát. A už jsem zachytil jiné věci. Ale jak jste staří – a o sobě to říkám taky – tak jste blbí."
Mně jde o to, že ta slova politiků mají určitou váhu.
Paní Jílková, teď si to začínám uvědomovat. Skutečně.
Dále jste třeba velmi srozumitelně řekl: "Nevolte ODS, ti to už jednou rozkradli a udělají to znovu." Tím tedy říkáte nevolte Topolánka, Langera, Nečase, Němcovou a další. Máte důkazy pro tak silné tvrzení, že kradli?
Prosím ne, ne, ne. Prosím, já si myslím, že tady spousta lidí nazvalo kuponovou privatizaci velikou krádeží. Ale tím neříkám, že to udělala paní Němcová.
Řekl jste: Ti už to tu jednou rozkradli a udělají to znovu.
Já mám indicie takové, že třeba zdravotnictví podle modelu ODS, když vytvoří obchodní společnosti, tak mohou zkrachovat, mohou se vytunelovat. Strany se před volbami fackují navzájem. To patří k předvolebnímu folkloru.
Ano, ale kde máte důkazy pro svá obvinění o úmyslu ODS to zde rozkrádat?
Já mám podezření, že skutečně mohou nastat podmínky, kdy se to stane znovu. To znamená, já mohu mít ten pocit. A protože nechci, aby vyhrála ODS, a chci, aby vyhrála sociální demokracie, tak budu mluvit, jak budu mluvit.
Když hovoříme o tom rozkradení. Jak se díváte prosím na to, že v poslední době se doslova roztrhl pytel s členy sociální demokracie, kteří jsou obviněni z korupce?
Myslím, že je to správné, padni komu padni.
Ano, ale vy mluvíte o tom, že ODS rozkradla a chce dál rozkrádat. Jak se tedy díváte, že se vyrojily korupční aféry zejména u členů ČSSD?
Já ty kauzy neznám, paní Jílková. No tak samozřejmě, je to dobrý, když se přijde na lidi, kteří pášou nepravosti.
No, ale vy právě spolupracujete se stranou, kde je teď tolik afér...
Já si myslím, že to ukazuje na něco jiného. Že Paroubek a Paroubkovo vedení tu stranu začíná asi čistit a tvořit ji jaksi k obrazu jinému. A to považuji za nesmírně pozitivní věc.
Není to spíš o tom, že v ČSSD panuje ten boj o koryta a potom to chtějí rozkrádat?
Já myslím, že ne.
Odteď mluvím spisovně!
Ještě k tomu vašemu slovníku.
Ježíšmarjá.
Přišlo by vám v pořádku, kdybych vám řekla: Již nežvaňte, držte hubu. Urazil byste se?
Od vás ne, paní Jílková, od vás ne. Trošku bych zesmutněl, když by mi to řekla takhle krásná ženská, ale určitě bych se neurazil.
A přišlo by vám v pořádku, kdyby s vámi takto hovořili třeba kolegové ve vládě?
A já takhle mluvím s někým? Na vládě? Myslím, že tenhle slovník budu muset asi upravit. Máte pravdu. Děkuji.
Líbilo by se vám, kdyby tento váš slovník začali mezi sebou používat politici?
Ale já nechci, aby dělali to, co dělám já.
A proč?
Proč by to měli dělat? Já nechci. Jsem takový, jaký jsem. Ale budu teď lepší, paní Jílková. Budu lepší, budu mluvit krásně. Skutečně, odteď mluvím spisovně!
Jste nejpopulárnější politik. O čem podle vás ta popularita vypovídá?
Neuvažoval jsem o tom.
A co říkáte tomu, že takhle populární byl velmi dlouho Stanislav Gross, Vladimír Dlouhý...
Nezlobte se, něco udělali? Nevím, pan Gross něco udělal, pan Dlouhý něco udělal?
Jestli ta popularita není spíš povrchní hodnocení?
A co není na tomhle světě povrchního? Vždyť je celý svět povrchní. Žijeme ve světě zážitků, které trvají pár minut a skončí. My nežijeme v období velkých děl a velkých zážitků.
Myslíte, že je to u politika důvod k hrdosti být nejpopulárnější?
Ne, důvodem k hrdosti je třeba to, že mu Sněmovna, která je skoro rozpůlena, velkým množstvím hlasů přijme materiály nebo zákony, které předkládá. To je pro mě ten největší důvod k radosti. Ale popularita je něco jako mýdlová bublina. Ta odletí a bude populární někdo jiný.
Řekli mi, Slávo, pojď. Tak jsem šel
Přiznal jste, že máte politický talent.
No, protože mi to někdo řekl. A říkal – máš talent politický.
A kdo vám to řekl?
Spousta lidí a já jsem říkal – a co to je politický talent? No, to je přesně ta reakce, kterou jsi na tu konkrétní věc udělal nebo jsi odpověděl. Já jsem řekl – to je talent? A oni – to je politický talent. Víte, politika je otázka komunikace a jednání. A já bych k tomu dodal i slovo vyjednávání.
Proč nevstoupíte do sociální demokracie?
Zatím mi členství nebylo nabídnuto. A nezlobte se, abych tloukl na fortnu strany a říkal, já jsem tady, vemte mě? Já si myslím, že ne. Až mně to nabídne někdo po volbách a volby dopadnou, doufám, dobře, tak možná vstoupím do sociální demokracie.
A není to projev takového pragmatismu?
Myslíte, jako když to prohrajeme, tak já... Podívejte, já jsem slíbil, že udělám v jižních Čechách výsledek. A o to se budu snažit, abych do té strany přišel s nějakým věnem.
A když prohrajete?
Prohrajeme, a přesto řeknou – byl jsi dobrý, a dají mi nabídku, abych tam vstoupil, tak tam vstoupím.
Ono jde o to, že vy už jste byl členem skoro všeho kromě komunistické strany.
Všeho jsem nebyl, ještě mi pár stran schází. Teď tu máme zelené, myslíte, že bych to měl zkusit? Ne. Ani za čas, já už jsem starý chlap, paní Jílková.
Byl jste členem republikánské strany, KDU-ČSL, ODS. Kdybyste mi odpověděl, zda to není takové, že jste ideologicky neukotvený?
Naopak. Když se nad tím zamyslíte, tak si řeknete, ten chlap se vyvíjel. Protože já jsem se vyvíjel. Já jsem odmítal OF, protože mně to připadalo jako Národní fronta s trikolorou. Ale řekl jsem si ještě s přáteli – my obnovíme republikánskou stranu. Pak přišel pan Sládek, udělal tam svou obvyklou metodu a my jsme zůstali takový malý ostrůvek lidí, který se rozplynul. A přišel za mnou tehdy myslím Baudyš (svého času ministr za lidovce – pozn. red.) a řekl mi, pojď k lidovcům. No a já jsem si říkal – je demokracie, jdu k lidovcům. Pak, když jsem jim pomohl finančně ve volbách, tak jsem najednou v době mé nepřítomnosti nebyl zvolen někam do městského výboru. Z toho jsem byl takový smutný. A přišla ODS a řekla, Slávo, vždyť ty nejsi žádný flanďák, pojď, pojď k nám. Vždyť ty jsi vlastně náš. A tak jsem šel. Šel jsem tam v době sarajevského atentátu, protože si myslím, že atentáty se dělat nemají. Tři čtvrtě roku jsem tam byl, ale pak mě přestaly ty schůze bavit. Ono to bylo tak trochu zasedání valné hromady vždycky. A já si myslel, že politika je malilinko ještě o ideálech. Takže jsem zůstal bezprizorný a jsem dodneška.
A teď hájíte sociální demokracii. Je to z vašich úst věrohodné?
Je to absolutně věrohodné.
Jestli je ovšem ten váš názor důvěryhodný. Protože například v roce 1994 jste v Zemědělských novinách řekl o KDU-ČSL: "Strana lidová je tu pro normální, obyčejné lidi. Její program je vůbec nejlepší ze všech. Vždyť si vezměte Desatero. K němu není co dodat."
Programy jsou jedna věc a lidi jsou druhá. Jde o to, kdo ten program říká.
A myslíte, že se vám ty ideály o sociální demokracii již nezmění?
Podívejte se, mně bude devětapadesát. Já už nezezelenám ani nezmodrám. Já asi růžový už zůstanu.
Kdyby vám sociální demokracie nabídla funkci prezidenta...
Myslíte, že by mi to nabídli? Když mi to nabídnou, budu o tom uvažovat.
A co máte pro tuto funkci v sobě tak výjimečného?
Nic výjimečného nemám. Myslíte, že prezident je výjimečný?
Já se ptám...
Nevím, co ve mně je. Já se nehodnotím. Prezidentem může být každý. A když už vám někdo položí tu otázku, tak řeknu – ano, klidně bych to vzal. Já si myslím, že být ministrem je daleko těžší než být prezidentem.
Proč?
Je to daleko víc práce.
Používáte při ministrování hereckou průpravu?
Samozřejmě. Někdy křičím, ale vevnitř jsem velice klidný. Herectví je psychologie. Používám. Ano.
A pomáhá vám to?
Jak vidíte, ano.
A myslíte, že tím matete okolí?
Leckdy někoho zmatu. Ale myslím, že jsou tam někteří ještě větší čímani. Tak ty nezmatu.
Prohlédněte si video na iDNES.tv.
