Nápad to byl opravdu zajímavý - tři tanečníci a dvě tanečnice rozjedou svoji show na lešení a využijí zednické nářadí - od zednických lžic, koleček až po obyčejné smetáky.
Jenže to u dobrého nápadu končí. Taneční show by se klidně obešla i bez příběhu, ale neobejde se bez celistvosti. Celé performance působí rozplizle a nesourodě. A pokud se tanečníci uchýlili do linie parodie, vyznělo to trapně a bez vkusu.
Po deseti minutách se divák začne solidně nudit, protože jen samotné tančení už prostě nestačí. A po dvaceti minutách se už nudí k smrti.
Show na diskotéky
Jako show určená na diskotéky s dvacetiminutovým programem - skvělé, ale sledovat tuto show v divadle přes hodinu je věcí víc než příšernou.
Režisér Ján Ďurovčík si vybíral účinkující ve vyhlášených tanečních souborech. Společně jim to ovšem moc neladilo. Takže celé představení spíš vypadalo jako vystoupení 1. ročníku studentů konzervatoře.
Aby tento ortel nebyl tak nadmíru krutý, jedno pozitivum toto představení mělo - hudbu. Od klasiky Na krásném modrém Dunaji přes pasáž ze Smetanovy Vltavy až po techno a bubnování.
Takže stačilo jen zavřít oči a zaposlouchat se do hudby, ale na to divák do divadla přece nechodí.
Měla to být i rytmická show. A pokud ano, tak by se měli jít účinkující učit od moravských Jumping Drums, aby viděli, jak se dělá pravá rytmická show.
A pokud příště volit mezi vystoupení této formace a haluškami s brynzou a tatranským čajem ve slovenské hospůdce, je jasné, že bezesporu vyhraje ta varianta druhá.
Hodnocení iDNES:
