SPECIÁL: Ptačí chřipka
"Zdravě uvažující čistotný člověk by se rizika onemocnění ptačí chřipkou neměl obávat," předeslal mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
"V žádném případě by člověk neměl na mrtvého ptáka sahat. Dospělí musí dohlédnout na své děti, aby se nedotýkaly mrtvých ptáků nebo jejich trusu," varuje Duben. Pokud se přece jen dítě těla mrtvého ptáka dotýkalo, třeba si s ním hrálo, stačí, aby si pořádně umylo ruce.
"Pokud si přeci jen třeba dítě poté, co se zvířete dotýkalo, strčí prsty do pusy, pak by asi rodiče měli vyhledat lékaře. Riziko je skutečně minimální, ale kdyby přece jen později dítě mělo příznaky nemoci, bude lékař vědět, odkud možná nákaza pochází," řekl iDNES Josef Duben.
Podezření na ptačí chřipku je podle údajů Státní veterinární správy možné vyslovit u lidí, kteří po sedmi dnech kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem onemocní, budou mít vysoké teploty, bolesti hlavy, kašel a potíže s dýcháním.
Majitelé koček a psů by měli svým zvířecím miláčkům zabránit kontaktu s mrtvým ptactvem. Laboratoře v sousedním Rakousku a Německu už totiž potvrdily výskyt smrtícího viru H5N1 právě u kočky. - více zde
Veterinární správa vyzvala, aby nálezci hlásili na obecním úřadě, na policii nebo na místní pobočce správy každý případ uhynulého vodního ptáka. "Lidé by určitě měli nahlásit nález i jediné mrtvé labutě, volavky nebo kachny," dodal Duben.
U jiných než vodních druhů ptáků není podle Dubna nutné hlásit ojedinělé případy, ale spíš větší počet uhynulých kusů. "Podezřelý je už nález třeba pěti uhynulých drozdů pohromadě. Pokud nám někdo přinese mrtvou pěnkavu, tak ji samozřejmě vyšetříme, ale tyhle druhy nejsou zdaleka tak rizikové."
Vodní ptáci jsou totiž v souvislosti s ptačí chřipkou daleko rizikovějším druhem. "Všechny případy odhalení smrtelného viru H5N1 v Evropě se týkaly právě vodních ptáků - labutí, kachen nebo volavek. Jsou to rizikovější druhy, migrují v rámci Evropy, především po vodních tocích, riziko zavlečení choroby je u nich daleko vyšší než u jiných druhů," vysvětlil Josef Duben.
Rekord: 100 ptáků týdně
"V posledních týdnech lidé hlásí případů čím dál víc. Lze říci, že každý den se jedná asi o desítku případů," řekl Josef Duben. Rekord prý Státní veterinární správa zaznamenala minulý týden, když vyšetřila sto kusů.
Policie nebo jednotlivé obecní úřady zasílají nalezené mrtvé ptáky do Prahy. "Pokud je ale u uhynulého ptáka na místě veterinář a jedná-li se o jednotlivého uhynulého drobného pěvce, či holuba, nemusí se už trvat na dalším vyšetření," vysvětlil Duben.
Za neškodné odstranění mrtvých zvířat bez známého majitele zodpovídá obec, a to i v případě uhynulých ptáků. "Může to organizovat ve spolupráci s městskou policií nebo asanační službou, ptáky mohou sebrat i inspektoři veterinárních správ."
Chovatelé - podnikatelé jsou nyní povinni podle mimořádných veterinárních opatření chovat drůbež v uzavřených objektech.
I drobní chovatelé by ale podle svých možností měli zabránit kontaktu svých zvířat s volně žijícími ptáky. "Například je krmit pod přístřeškem nebo zasíťovat prostor. Měli by také zamezit znečištění krmiva, podestýlky nebo napáječek trusem volně žijících ptáků," dodává Josef Duben.
Měli by hlásit každé podezření veterinárnímu lékaři nebo veterinární správě. "Hlásit by měli i pokles snášky, ztrátu chuti k jídlu a samozřejmě úhyny," dodává mluvčí veterinární správy. V žádném případě by chovatelé neměli své zvířectvo krmit masem uhynulých ptáků.
Další informace podají pracoviště Státní veterinární správy. Jejich telefonní seznam najdete zde.
