INFOGRAFIKA:
Sonda Stardust a její cesta
Stardust přistane na testovací základně amerického vojenského letectva na poušti v Utahu. Očekávaný čas přistání je 13:57 středoevropského času.
Do atmosféry vletí rychlostí 46 440 kilometrů v hodině. Překoná tak rekord v rychlosti přistání stroje, který vytvořil člověk. Dosud ho držel velitelský modul Apolla 10 při svém návratu v roce 1969.
Ve výšce 32 kilometrů nad Zemí by se měl otevřít stabilizační padák, který pád sondy zbrzdí. Hlavní padák se otevře tři kilometry nad zemským povrchem. Na ten dopadne jen kapsle s nasbíraným materiálem, která se od mateřské lodi oddělí čtyři hodiny před zahájením přistávacího manévru. Vlastní loď zůstane ve vesmíru.
Sonda odstartovala 7. února 1999 z Cape Canaveral. Ke kometě Wild 2 se nejvíc přiblížila 2. ledna 2002, kdy proletěla 241 kilometrů od jejího jádra. Speciálním zařízením nachytala prach komety a pořídila řadu snímků jádra. Vědci ale při jejich zveřejnění upozornili, že fotografování nebyl hlavní úkol sondy.
"Chceme se více dozvědět o vzniku naší sluneční soustavy, našeho Slunce, planet a také něco o vzniku života," popsal smysl projektu Don Brownlee, profesor astronomie na washingtonské univerzitě.
Pro zachytávání prachu byla sonda vybavena speciálním kolektorem, který NASA popisuje jako "tenisovou raketu". Na jejím povrchu je množství čtverhranných dutin se speciálním aerogelem. Do nich se prachové částice zachytávaly.
Jedna strana "rakety" o ploše 0,1 metru čtverečního byla určena pro prach komety a druhá k zachycení mezihvězdného prachu na pouti sondy.
