Milan: Trošku se mi stýská po Evičce

  • 24
Devětadvacetiletý Milan Pešek v neděli opustil dům Velkého Bratra bez emocí. "Fakt jsem byl dost unavený a chtěl jsem ven. A jestli se mi stýská? Nestýská, snad trošku po Evičce...," prozradil Milan v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.

ODPOVĚDI MILANA ZDE

VIDEOUKÁZKA ZDE

* Emoce žádné nebyly, nebo jste je skvěle skryl?
Samozřejmě, že tam byly. Po jedenadevadesáti dnech to ani jinak nelze. Ale natolik, nakolik jsem chtěl zůstat, chtěl jsem i domů. A to možná o malinko víc. Poslední dny jsem tam už jen přežíval a čekal, až přijde „poprava“.

* Nepředpokládal jste, že můžete i vyhrát?
Ne. Vzdal jsem hru poté, co jsem se dozvěděl od Velkého bratra, že mezi námi je hráč, který by nás všechny strčil do kapsy.

* Bylo vás tentokrát nominováno pět. Čekal jste prohru už teď?
Ano, myslel jsem, že to bude boj mezi mnou a Filipem. O Renatě jsem to nepředpokládal, protože jsem ji nebral jako hráče.

* Právě ona o vás řekla, že jste zlý. Tušíte proč?
Přišla do soutěže později, měla informace zvenku, které i využila. Věděla, že Shrek je ovlivnitelný stejně jako Eva. Věděla i to, že nemůže jít do Leny a do Filipa, protože jsou silná dvojka. Od začátku jsem se snažil chovat k ní slušně. Bohužel jsem od ní několikrát dostal jakousi výzvu k hádce. Byl jsem podrážděný a je moje chyba, že jsem ji podstoupil a udělal jsem ze sebe hlupáka.

* Filip řekl, že zlý nejste, ale že neodpouštíte. Byla to strategie?
Nemyslím si, že jsem zlý. Mé okolí to o mně ví stoprocentně. Ohledně odpouštění - byl jsem ve hře, která mě bavila. Pochopitelně, že když mi v té hře někdo škodí a zraňuje mě, tak neodpustím. Ale jen ve hře! Venku s tím člověkem půjdu klidně na kávu. Nejsem z těch, kteří, když jim někdo v páté třídě ublíží, tak ještě ve třiceti letech mají chuť to vrátit.

* Bude o vás teď velký zájem...
... to bych byl rád! Potřebuju se do třiatřiceti let oženit. Dal jsem si to jako předsevzetí. Takže kdyby měla nějaká slečna zájem, můžeme jet spolu třeba na tu dovolenou, co jsem dostal.

* To myslíte vážně?
Smrtelně. Pondělní noc noc jsem trávil noc na hotelu sám. Chtěl bych se na někoho těšit.

* Nouzi o partnerky jste měl vždycky?
Každý, kdo moc vybírá, jednou přebere. A já v životě už párkrát přebral. Asi jsem nebyl vždycky v tomto směru v pohodě. Ale za ty tři měsíce, co jsem byl v domě, se mi všechno srovnalo v hlavě. Jsem úplně jiný člověk!

* Zpočátku vypadalo, že vás zajímá Eva. Nebo ne?
Chtěl jsem se v domě s někým sblížit, aby se mi tam lépe žilo. Abych mohl vedle někoho usínat a trávit s ním volný čas. Eva byla na to fajn. Snažil jsem se ji i bránit. To nikdo nemůže popřít. Ale ona mě nechápala. A to mi vadilo.

* Konkrétně?
Třeba ve hře. Když šla Eva do Nominace, dal jsem jí Shrekův župan do kufru s tím, aby mu řekla, že si ho chce nechat na památku. Vím, že ho to potěšilo, řekl jsem mu to pak před ní. Celý se rozsvítil. Jenže ona mu pak přiznala, že jsem to udělal já. Podtrhla mě tím.

* Myslíte, že byste se k sobě hodili?
Já i Eva víme, že bychom se v normálním životě nikdy nesetkali. Nebudu říkat, že já jsem lepší, nebo ona horší. Prostě jsme jiní. Několikrát jsme si to i řekli.

* Pokoušel jste se společně s Velkým bratrem vymyslet na ostatní léčky. To se vám však vymstilo...
Mě soutěž nesmírně bavila. Přemýšlet a vymýšlet lumpárny, o kterých jsem si myslel, že by mohly diváka bavit. I můj fingovaný odchod, na který asi narážíte, jsem chtěl udělat dobře. Do role jsem se zcela vžil. Vadilo mi, když Velký bratr všem přiznal, že to byl můj nápad. Mrzely mě reakce kolegů. Nedivím se jim, ale připadal jsem si jak prašivý pes.

* Byla to největší rána v soutěži?
Ne. Ta přišla, když jsem si myslel, že v mé předposlední Nominaci jsem favoritem já, a nebylo to tak. Tehdy mi bylo nejhůř.

* Co vám pomáhalo, když vám bylo smutno?
Chodil jsem ven. Když jsem byl hodně vzteklý, tak jsem chodil po dvoře. Pomáhalo mi taky, když jsem byl sám.

* Co si ze soutěže odnášíte?
Nic negativního. K řadě věcí, které jsem si tam zkusil, bych se nikdy nedostal. Znova bych však do reality show nikdy nešel.

,