Ale nebyla to žádná divoká jízda. Spíš poklidný večírek.
Po jídle se pilo šampaňské, bílé víno a vodka.
A útrata? Devadesát tisíc korun.
Pro významné hosty byla vyhrazena zadní část baru. Do ní vedly tři malé schůdky, na nichž stál statný Kubánec v tmavém obleku s červenou kravatou. „Dál nemůžete. Tam je uzavřená společnost,“ zatarasil cestu každému, kdo chtěl proniknout blíž k fotbalovým hrdinům.
Při vstupu dovnitř musel každý projít „přijímacím pohovorem“.
Šest sličných dívek nejdřív ochranka nechtěla vpustit. Po půlminutové rozmluvě však změnila názor. O chvíli později už byla neoblomná. „Dovnitř nemůžete,“ uslyšel mladík s červeným batohem.
„Prý jsou tady kluci z repre. Jenom na chvíli,“ žadonil.
„Kluci z repre? A vidíte je snad tady někde?“ dostalo se mu zamítavé odpovědi. Neuspěl.
Jinak se vedlo trenérovi Karlu Brücknerovi s asistenty Šilhavým a Beránkem. Ve 2.15 vystoupili z taxíku, Brückner jako poslední s rukama sepjatýma za zády. V tu chvíli všichni v baru povstali a začali skandovat: „Karel, Karel... Díky Kájo!“
Brückner se spokojeně usmíval a kynul na všechny strany.
Chvíli po něm dorazil kapitán Galásek, který kvůli trestu nehrál. Hned k němu přiskočil muž v českém dresu s číslem 77 a jmenovkou Makič: „Tome, super, gratuluju! Jste borci!“ tiskl mu ruce u vchodu, poblíž kterého seděli i bývalí hokejisté Hrdina a Volek či moderátor Leoš Mareš.
Bar byl napěchovaný. U toalet se tvořily dlouhé fronty, které museli poctivě vystát i hráči.
Výjimkou nebyl ani zraněný útočník Jan Koller. Český obr přijel kolem půl třetí. Bílou čepici na hlavě, kolem krku zelenou šálu, opřen o berle. Ochranka mu uctivě otevřela dveře a mírně se uklonila.
Koller zavtipkoval a pak cestou na své místo musel překračovat kýbl s vodou, který tam postavila postarší uklízečka v zástěře Havana Club, která právě vytírala podlahu.
Blížilo se ráno. Obránce Jankulovski popadl jednoho z mužů za rameno a halekal: „Co si dáš, kámo?“ Pak začali fotbalisté postupně odjíždět. Mezi prvními zmizel brankář Čech, vyfotil se s fanoušky, nasedl do oprýskaného opelu a zmizel.
Končilo se v půl šesté. „Spal jsem hodinu. Ráno jsem letěl do Itálie a ve dvě už byl ve Florencii tréninku,“ řekl obránce Tomáš Ujfaluši.
Příprava na světový šampionát právě začíná.
 Z velkolepých oslav na Letné se fotbalisté přesunuli na poklidný večírek. |
