"Od března roku 2003 jsme do Bolívie odeslali více než jeden milion sedm set tisíc korun. Zájemce, který se rozhodne pro adopci, přispívá ročně částkou šest tisíc šest set korun. Z té jsou hrazeny učebnice, školní pomůcky, školní uniforma, ubytování na internátě, léky a lékařská ošetření," vypočítává vedoucí projektu Luděk Kaluža.
Největší zájem o tento způsob adopce bolivijských dětí mají jednotlivci z větších měst. Výjimkou nejsou ale ani početnější pracovní kolektivy nebo třídy středoškoláků.
"Nejstarším námi evidovaným adoptivním rodičem je jeden dárce z Prahy. Je mu jednadevadesát let. Dokonce zvažuje, že by chlapci, kterého v Bolivii finančně podporuje, odkázal v závěti svůj majetek," líčí neobvyklý případ Luděk Kaluža.
Každý adoptivní rodič má k dispozici základní údaje o dítěti, jeho rodičích, počtu sourozenců, podmínkách a o ekonomické situaci, ve kterých dítě a jeho rodina žije. Prostřednictvím dopisů od svých adoptivních dětí jsou také informováni o tom, jak prospívají ve škole.
Kontrolu nad vybranými a do Bolívie odeslanými penězi zajišťuje tamní charitativní organizace Pastoral Social Caritas Beni, se kterou si plzeňská Diecézní charita dohodla spolupráci.
Ta před více než rokem navázala kontakty také v Paraguayi. "České dobrodince tam má asi třicítka dětí," konstatuje Kaluža.