Pracovní projekce měli zatím vedoucí kin a film se líbil natolik, že mu distributor Aleš Danielis dává velké šance – a možná více než třicet kopií.
V očích zasvěcených Vachlerových přátel je Doblba! těžko zařaditelným filmem, jehož žánr prý nejčastěji určují slovy "prapodivní Homolkovi křížení se Spalovačem mrtvol".
Hřbitovní hrátky jsou v příběhu tří bratří Mukových a jejich blízkých opravdu tak zjevné, že se přímo nabízí otázka, kolik hrdinů se vůbec dožije konce.
"Možná budete překvapeni, kolik jich bude. Znáte jen útržky první části, v druhé půlce se stane možná dokonce – cokoliv," tváří se Vachler záhadně.
Nicméně vítr z plachet mu trochu vzala představitelka babičky Olga Schmidtová, která bezelstně prozradila: "Přežijeme svou smrt a promítneme si, jak to bude dál."
Na Schmidtovou se však režisér nemůže zlobit. Sdílí s ním totiž další motiv, který se ve filmu objeví, totiž zásadně odmítavý postoj k masu.
Takže jí vyhovovala i čistě vegetariánská strava podávaná během natáčení. Zvykli si na ni nakonec všichni. "Už měsíc jsme zase zpátky na mase," spočítal Petr Čtvrtníček, "desetkrát za sebou nudle s mákem se daly vydržet.
Navíc se i při natáčení maso tajně vařilo – kdo chtěl, tak si prostě připlatil," přesvědčuje. Schmidtová bere svůj postoj tak vážně, že dokonce chtěla roli odmítnout, když si ve scénáři přečetla, že babička má jíst na Štědrý večer rybí polévku.
Vachler jí prý vážně vysvětloval, že to jinak nepůjde, až Jaroslav Dušek jí objasnil, že jde jen o žert.
"Skočila jste svému vegetariánskému režisérovi na špek," shrnul příhodu Dušek, který tu hraje syna svého skutečného otce, ochotníka Vlasty Duška. )
"Měli jsme s tátou dlouhé přípravy, dechová cvičení, zkoušel jsem ho z hereckých zásad Stanislavského," žertoval syn, ale pak zvážněl: "Nesmysl. Proč bych to dělal? Táta je výborný herec."
Dokonce vítá představu, že kritikové budou stavět um Duška staršího nad výkon jeho známého syna. "To by bylo krásné – splnili byste mi můj sen," přiznal Jaroslav Dušek.
O jeho hrdinovi vyšlo najevo, že často cituje nápisy z náhrobků – většinou skutečné. "Svedlo mě to k tomu, že jsem chtěl filmu razit podtitul Rodinný nekrofilm," prohlásil Dušek.
Oblíbil si třeba autentický epitaf Mamince ve světlo proměněné, Schmidtová přispěla slovenským nápisem z hrobu svého prastrýce. Věra Křesadlová, která se po letech vrátila před kameru jako Duškova maminka, se dokonce díky fotografování u filmové hrobky dostala poprvé na Vyšehrad, ačkoli je rodilá Pražanka.
"Musím říci, že je to tam pěkné, i když je to trochu turistický hřbitov – za kafe tam chtějí sedmdesát korun," popsala Křesadlová své zážitky na Slavíně.
Hrob K., jak se film Doblba! původně jmenoval, tvůrci našli, řádně si vypůjčili a zaplatili prý jen pár kroků od místa, kde je pochován básník Svatopluk Čech. A stěžejní roli v příběhu, dokonce prý "tečku" za ním, bude mít také jiný velikán pochovaný na témže hřbitově, slavný slávistický útočník Josef Bican.
Čím záhadnější prvky odhalují, tím větší zvědavost tvůrci budí. Dokonce už slýchají otázku, zda nechystají Doblba 2. "To je podlá a nebezpečná otázka, rád bych se pokračování vyvaroval," říká režisér, jenž "dvojkám" zrovna moc nevěří. Nicméně rozhodnou o ní diváci.
