|
Minutu po minutě: |
Baroš obešel pozdě dobíhajícího Van Bommela a do prázdné branky v poslední chvíli zasunul míč. Do postupových oslav už scházely jen vteřiny, běžel nastavený čas a za chvíli rozhodčí závěrečným hvizdem stvrdil výsledek 3:1. Vyprodaná Letná začala jásat, český tým se jako jeden z prvních stal jistým účasníkem mistrovství Evropy.
"Mám z toho dobrý pocit," řekl s úsměvem trenér Karel Brückner, kterého hráči na hřišti za bouřlivého skandování diváků "Brückner! Brückner!" vyhazovali nad hlavy. "Snažím se nebýt v euforii, abych předešel příštím frustracím. Záměrně se hlídám, ale je mi dobře," přiznal.
Když fotbalisté obíhali podél jasajících ochozů a užívali si radost z postupu, kouč jen stál s rukama za zády a s výrazem chápajícího otce sledoval celé radovánky. Když zmizel poslední hráč, Brückner zvedl ruku a se zaťatou pěstí a vztyčeným palcem pokynul do všech čtyř směrů k tribunám.
"Byl to velmi emotivní zápas, ale úplně něco jiného, než co jsme zažili proti Turkům nebo Jugoslávcům. Hráči byli pod obrovským psychiockým tlakem, ale zvládli to," poznamenal český kouč k zápasu.
|
Zhodnotíte české fotbalisty |
Koller nabídnutou šanci chladnokrevně využil a Nizozemcům do hry v oslabení hned na začátku nadělil jednobrankové manko.
"Nehráli jsme tak špatně, těžko mohu svým hráčům něco vytnout," řekl po utkání nizozemský trenér Dick Advocaat. "Proti českému celku jsme se těžko mohli lépe prosadit, hráčům nemám co vytknout. Výsledek 2:2 byl blízko."
K Davidsově vyloučení jen poznamenal: "Chtěli jsme začít důrazně a s vervou, ale takhle zase ne," posteskl si.
Zápas před zaplněnou Letnou začal v ostrém tempu, od prvních vteřin bylo jasné, že se zde odehrává velké kvalifikační finále. Češi kontrolovali míč, tlačili se dopředu, ale i na hostujícím týmu bylo vidět, že chce hrát ofenzivně a dávat góly.
Česká aktivní obrana však slavila úspěch, ztracené míče získávali už na polovině hřiště záložníci zpět, za čisté obranné zákroky se tleskalo Nedvědovi i Kollerovi, velkou jistotou byl Galásek, který v minulém utkání v Bělorusku tolik chyběl.
Hned v prvních minutách začal na svém rychlém pádu "pracovat" Davids. Za faul na Rosického jej sudí jen slovně napomenul, ale když nizozemský záložník složil i svého klubového spoluhráče Nedvěda, viděl už žlutou kartu. To běžela teprve devátá minuta...
Útočným snahám domácího týmu zpočátku chyběla finální fáze. Ujfaluši poslal Nedvědovi nádherný pas přes celé hřiště, ale kapitán týmu nedokázal odcentrovat. Jen malý kousek pak chyběl Kollerovi, aby se dostal k Rosického přihrávce, Nedvěd zase vyrazil na branku předčasně a Poborského rozehrávka jej našla v ofsajdu.
Teprve akce ve třinácté minutě měla naději dojít až do finále. Po faulu na Rosického v hloubi pole rozhodčí ponechal výhodu, český záložník se rychle zorientoval a poslal míč před branku, kde se už už uvolňoval Poborský. Davids ho bránil nečistě, a hned se mu vymstily předchozí fauly ze středu hřiště: Kromě nařízené penalty proti svému týmu totiž Davids viděl druhou žlutou kartu a ta jej nadobro vyřadila ze hry.
Koller potvrdil, že Nizozemcům góly dávat umí. Tvrdou ranou z pokutového kopu poslal míč nekompromisně do sítě.
Nizozemský kouč Advocaat na nové rozložení sil na hřišti reagoval střídáním, stáhl pravého záložníka Overmarse a nasadil do hry nového dirigenta Bosvelta. Záložník Manchesteru City hnal oslabený tým do útoku, a brankář Čech dvakrát svůj tým podržel při nebezpečných střelách Cocua a Van Nistelrooije.
Na krátkém výpadku českého týmu se podepsalo i vynucené střídání zraněného Grygery. Na pravé straně navíc nebyl nijak jistý Jiránek, a tak soupeř dělal vše pro vyrovnání. Vytvořil před českou brankou jen několik závarů, po nichž se dvakrát dožadoval pokutového kopu, ale další velké šance už nepřicházely.
Naopak, proti deseti se také dalo docela dobře útočit. Když vyšla ještě i překvapivá přihrávka, byl druhý gól na cestě. Nedvěd ve 38. minutě poslal do vítězného sóla Poborského, který padáčkem přehodil vybíhajícího brankáře a zvýšil na 2:0.
Ve druhé půli se Nizozemci usilovně rvali o oživení umírající šance na postup. Rozdíl v počtu hráčů se smazával díky odvážné aktivní hře s malým zajišťováním. To nejprve pomohlo do velké šance Šmicrovi, který po Poborského přiťuknutí z deseti metrů nepřekonal brankáře Van der Sara.
S úkolem dorazit oslabeného soupeře naskočil v 61. minutě na hřiště Baroš, ale než se stačil zapojit do hry, padla branka na druhé straně. Po soupeřově přímém kopu odvracel Koller, ale míč se dostal k Van den Vaartovi, jehož tečovaná střela prošla ke vzdálenější tyči a bylo to 2:1.
Reprezentanti si uvědomili nebezpečí, ve hře dopředu výrazně přidali, ale nervozita jim brala přesnost. Záložníkům docházely síly a tak po ztrátách míče soupeř rychle vyrážel do protiútoků.
Druhý gól by postupové počty převrátil zcela naruby, hosté by nemohli slavit stoprocentní jistotu, ale stačilo by jim v posledním kole jakkoli porazit Moldavsko.
Dát ho mohl v 79. minutě Kluivert, kterému hlavou do velké šance přihrál Van Hooijdonk, ale brankář Čech mu stačil míč včas odebrat.
Českou naději na pojišťovací gól držel Baroš, který dokázal přidržet míč, nebezpečně zaútočit i přihrát do výhodné pozice spoluhráčům.
V posledních vteřinách zápasu se mu velké dílo podařilo. Po útočné akci soupeře, do níž se při rohovém kopu zapojil i gólman, zůstala branka odkrytá. Poborský přesně nahrál Barošovi, který si ve sprintu obhodil vracejícího se gólmana, obelstil i zoufalého Van Bommela a vsítil třetí gól.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Nizozemec Edgar Davids dostal v Praze na Letné červenou kartu. |
 Čeští fotbalisté děkují zaplněným ochozům letenského stadionu za podporu při zápase s Nizozemskem. |
 Před vstupem do hlediště na Letné prošli fanoušci důkladnou osobní prohlídkou. |
 Fanynka Česka si tvář pomalovala jako vlajku. |
 Český útočník Jan Koller (vlevo) a Frank de Boer z Nizozemska. |
 Útkání Česka s Nizozemskem sledovali fanoušci také ve sportbaru v Brně-Žabovřeskách. |
 Za tento penaltový faul na Karla Poborského si Edgar Davids vysloužil druhou žlutou kartu. |
 Nizozemský gólman Edwin van der Sar byl na penaltu Jana Kollera krátký. |
 Karel Poborský nastoupil v reprezentačním dresu ke 118 zápasům. |
 U velkoplošné obrazovky na Staroměstském náměstí se sešlo několik tisíc fandů českého fotbalu. |
 Spoluhráči gratulují Janu Kollerovi k proměněné penaltě. |
