Ledecký coby autor hudby, libreta a textů pojal Galileův příběh vážně i nevážně. Naznačí to i úvod s akademickým proslovem (promluvou i obsahem) o hvězdářově životě v podání Bohouše Josefa. Jeho závěrečné zvolání "Jo, a tenkrát v Pise ho studenti fakt žrali" už však působí nepatřičně a poplatně puberťáckým komediím.
Následující dvě hodiny balancují mezi karikaturou, kýčem a vyprávěním. Zatímco Galileo je klasickým příkladem kladného hrdiny, bojujícího za vlastní pravdu i existenci, dvojici kardinálů představují červení dědečci hříbečci - troubové, kteří slouží obecnému posměchu.
Ledecký avizoval, že si to s určitými lidmi pořádně vyřídí, a není pochyb, že měl na mušce právě církev. Škoda, že se nechal svést lacinými vtipy dvou vypasených figurek, větší důraz na zhýralý život a vypočítavost kardinálů by jako obžaloba obstál víc.
Objeví-li se Sabina Laurinová coby Mia, není pochybnosti, že bude ztělesněním romantického tónu. Ideální partnerkou však není - nejprve oddaně vystupuje ve dvojici s Giordanem Brunem, ale jen ho stihne smrt, hned v další písni nabízí duši jinému, Galileovi.
Ledeckého muzikál dokládá, jak důležité je u tohoto žánru dbát na obsazení pěveckých rolí. Pozlátkem je angažování herců a známých jmen, zhodnocením sázka na cvičené a zkušené hlasy. Vypjatý výkon Josefa Vojtka, medově čistý zpěv Bohouše Josefa i sebevědomá Marie Petry Janů stojí vysoko nad prošeptanou interpretací Sabiny Laurinové nebo upovídanou dvojicí Maděrič - Vodochodský.
A hlavní představitel? Nepřekvapí žádným novátorstvím, je to "starý dobrý" Janek Ledecký, který se jednou vrací z Hollywoodu, jindy zpívá o slibech o Vánocích. Zajímavější pojetí lze čekat od alternací Petra Muka nebo Filipa Blažka.
Úrazem představení jsou choreografie nesourodé taneční company, vtipná není opilecká variace ani kývání hlavou v duchu metalových koncertů. Těžko akceptovatelná je i řada detailů: vtip s cigaretou - "neblbni, vždyť podpálíš celý divadlo" - následovaný světelným gejzírem uprostřed pódia, píseň opěvující dalekohled a neustále opakující "kuk" (celá navíc v rušivě klokotavé režii světel) i zpívaná děkovačka, během níž diváci nevědí, zdali mají aplaudovat, nebo raději poslouchat.
I přes všechny výhrady stojí Galileo za zhlédnutí - Ledecký pro něj dokázal napsat několik povedených písní se zajímavými hudebními aranžmá, která v interpretaci Vojtka, Janů, Josefa (na premiéře) nebo dalších alternací (Mia, kardinálové) stojí za to. Jen musíte mít štěstí na obsazení.
|
GALILEO | |
| hudba, libreto a texty spoluprodukce | Janek Ledecký |
| režie a scéna | Šimon Caban |
| hudební aranžmá a orchestrace | Martin Kumžák |
| choreografie | Leona Qaša Vraná |
| kostýmy | Simona Rybáková |
|
hrají: | |
| Galileo Galilei | Janek Ledecký Petr Muk Filip Blažek |
| Giordano Bruno | Bohouš Josef Petr Kolář |
| Mia | Sabina Laurinová Kateřina Brožová Dasha Michaela Horká |
| Giana De Medici | Ivana Chýlková Elin Špidlová Martina Majerníková |
| Kardinálové |
Pavel Zedníček |
