Zaorálek prošel až na druhý pokus

  • 853
Vládní koalice na ustavující schůzi dolní komory parlamentu prosadila svou až napodruhé. Do svého čela zvolila Lubomíra Zaorálka z ČSSD. Zaorálek dostal 101 hlas, což je přesně tolik, kolik má vládní koalice mandátů. Václav Klaus z ODS dostal 74 hlasů. Poté Václav Klaus svému soupeři a nástupci blahopřál a předal mu své místo. Novému předsedovi bude pomáhat šest místopředsedů. Tajnou volbou prošli pouze dva kandidáti.

Zatímco se Zaorálek uveleboval v čele předsednického stolu, Klaus zamířil ke stolku řadového poslance.

Nový předseda bezprostředně po oznámení výsledků sněmovně poděkoval a řekl, že si váží důvěry jak voličů, tak důvěry, kterou dostal tím, že byl zvolen předsedou dolní komory Parlamentu.

"Výsledek byl očekávaný, nicméně jsem přesvědčen, že to stálo za to. Myslím, že to všichni ve sněmovně ocenili. Zklamaný ale nejsem. Výsledky voleb ukázaly velkou křehkost a složitost vládní koalice," řekl novinářům Klaus s tím, že vládní koalice bude mít v budoucnu velké problémy při schvalování státního rozpočtu.

Zvolení Zaorálka nebylo překvapením ani pro předsedu ČSSD a budoucího premiéra Vladimíra Špidlu. Novinářům řekl, že ho zarazilo jen to, že necelá dvacítka komunistů hlasovala pro Václava Klause. "Nevím, co tím sledovali," řekl novinářům.  

Voleb se v obou kolech zúčastnilo všech 200 poslanců. Všechny hlasovací lístky byly platné. Přesto součet hlasů pro Klause a Zaorálka činí jen 175. Zbylí poslanci odevzdali prázdný hlasovací lístek a zdrželi se tak hlasování.

Klause volili i komunisté
Pětačtyřicetiletý Zaorálek na svou stranu v druhém kole získal nejmenší možný počet poslanců, který ke zvolení potřeboval - nadpoloviční většinu přítomných zákonodárců.

Pokud předpokládáme, že Zaorálka podpořili všichni poslanci koalice, pak by volební zisk Václava Klause znamenal, že pro něj hlasovali nejen zástupci ODS, ale i čát komunistů. Občanští demokraté totiž mají ve sněmovně jen 58 mandátů.

DÁLE ČTĚTE

NOVÉ VEDENÍ SNĚMOVNY
kdo je či pravděpodobně bude v čele poslanců

Klause čeká po letech velká změna
poprvé přijde o poradce, auto a velký plat

Nepřesvědčili jsme, uznala ODS
Klaus poprvé rozebral důvody neúspěchu

První kolo vládní koalici nevyšlo
První kolo tajné volby - první klíčové hlasování nové sněmovny- vládním poslancům nevyšlo. Zaorálek totiž dostal pouze 99 hlasů, jeho soupeř z ODS 76. 

Předsedu ODS, podle něhož bylo první kolo testem síly a soudržnosti vládní koalice, takový výsledek nepřekvapil. Zaorálek připustil, že koalice klopýtla ale nepřestával věřit ve své vítězství. "Počkáme na výsledky voleb. Věřím, že dopadnou dobře," řekl novinářům a odmítal spekulace o tom, kdo ho podpořil nebo nepodpořil.

"Já si myslím, že to první kolo až tak velkým překvapením nebylo. Ukázalo se správným, že mě klub ODS popostrčil k tomu podstoupit toto riziko a tuto volbu," řekl Klaus novinářům s tím, že je to snad poprvé, kdy tajné volby nebyly formální a jejich výsledky jsou nečekané.

Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl řekl, že za nezvolení Zaorálka v prvním kole můžou sociální demokraté. Neuvedl ale, kdo podle něj nehlasoval. "Já se domnívám, že by si kolegové z ČSSD měli ve svých řadách udělat pořádek. Ručím vlastním krkem za to, že všichni naši poslanci hlasovali pro kolegu Zaorálka," prohlásil Kühnl.

"Je to prohra ČSSD a doufám, že to ČSSD napraví," dodal na dotaz, zda nezvolení předsedy sněmovny v prvním kole není prohrou nastupující vládní koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů.

Špidla se tvářil zklamaně
Předseda ČSSD Vladimír Špidla i šéf lidovců Cyril Svoboda se před novináři tvářili, že se nic významného neděje, přesto na nich bylo patrné zklamání. Špidla novinářům řekl, že předseda sněmovny nikdy nebyl zvolen v prvním kole.

"V této sněmovně už bylo mnoho klíčových hlasování, která vyšla na druhý či třetí pokus, a nikdo z toho nedělal závěr, že koalice nefunguje," řekl Svoboda.

Komunisté reagovali slovy, že vládní koalice má ve svých řadách nepořádek a zpochybnili schopnost ČSSD a Koalice vydržet ve společné vládě po celé čtyřleté období.

BOJ O MÍSTOPŘEDSEDY

Kandidáti na místopředsedy potřebují ke zvolení nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Prvního kola tajné volby se zúčastnilo všech 200 poslanců. Jitka Kupčová z ČSSD získala 142 hlasů, Jan Kasal (KDU-ČSL) 115, Hana Marvanová (US-DEU) 95, Ivan Langer (ODS) 70, Miroslava Němcová 58 a Vojtěch Filip z KSČM 48 hlasů. 

Ve druhém kole tajné volby získal Vojtěch Filip 47, Ivan Langer 61, Hana Marvanová 98 a Miroslava Němcová 67 hlasů. Druhého kola se zúčastnilo 199 poslanců.

Sněmovna zná jen dva místopředsedy
Dolní komora parlamentu, která pokračuje v ustavující schůzi, volí místopředsedy. Zákonodárci se už shodli, že jich bude šest. Přesně tolik jich i kandiduje. Prvním kolem tajné volby prošli jen dva: Jitka Kupčová z ČSSD a Jan Kasal z KDU-ČSL.

Ani druhé kolo ale nerozhodlo o obsazení zbylých čtyř křesel. Ani jeden z kandidátů: Ivan Langer, Miroslava Němcová (oba ODS), Vojtěch Filip (KSČM) a Hana Marvanová (US-DEU), totiž nezískal nadpoloviční počet hlasů přítomných poslanců.

Mandátový a imunitní výbor povede Dundáčková, Klaus je členem
Noví poslanci na své první schůzi ustavili pro chod sněmovny jeden z nejdůležitějšíh výborů: mandátový a imunitní výbor. V jeho čele stane Eva Dundáčková z ODS. Místopředsedy výboru jsou Miloslav Kala (ČSSD), Petr Pleva (ODS) a Jiřina Fialová (KSČM).

Dundáčková byla v uplynulém volebním období členkou ústavně-právního výboru. Kala a Fialová patří mezi poslanecké nováčky. Pleva je naopak sněmovním matadorem, který se věnoval především médiím. Členem výboru je i Václav Klaus. Ten doposud v odborných parlamentních výborech nikdy dlouhodobě nepracoval.

Mandátový a imunitní výbor sněmovny má 11 členů, čtyři jsou z ČSSD, tři z ODS, dva z KSČM a po jednom z KDU-ČSL a US-DEU. Jeho jednání jsou neveřejná. Kromě ověřování platnosti zvolení poslanců, projednává i případy, kdy poslanci poruší zákony. Například posuzuje i žádosti o zbavení imunity poslanců.

Šéf sněmovny dostane auto a ochranku

Nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny bude moci už od prvního dne ve funkci využívat všechny požitky, jež k jeho funkci patří. Dostane od ministerstva vnitra služební auto včetně osobní ochranky.  Předseda sněmovny je jediný parlamentní funkcionář, který má na to nárok.

Zaorálek bude mít k dispozici i parlamentní služební vilu v Praze 6 a pracovnu v hlavní budově sněmovny poblíž jejího jednacího sálu. Měsíčně bude pobírat plat přibližně 135 tisíc korun.

Klausova kandidatura se objevila ve středu
Václav Klaus svou kandidaturu na post předsedy sněmovny nečekaně oznámil ve středu. Chceme být sebevědomou opozicí a otestovat, zda nová vládní většina funguje, vysvětlila ODS.

Klaus původně kandidovat nechtěl. Do funkce ho navrhl poslanecký klub jeho strany. "Ale může to být docela zajímavý test," připustil Klaus poté, co nakonec dal na názor poslaneckého klubu. "Chceme nabízet alternativu a toto považujeme za jednu z cest, jak alternativu nabídnout," prohlásil předseda ODS.

ODS považovala Klausovo zvolení za možné. "Nominace není vystřelena do vzduchu. Klaus je lepším kandidátem než pan Zaorálek. Věříme, že si to myslí i členové ostatních stran včetně vládních. O podpoře Klause jsme ale s nikým nejednali," prohlásil místopředseda ODS Ivan Langer.

"Vydržte, vždyť já už za chvilku půjdu," uklidňoval Klaus v úterý roztěkané kolegy hned v úvodu prvního zasedání nové sněmovny, kterému předsedal. Do hlavního sálu přicházel osamocen a nezvykle bez jakékoliv větší pozornosti okolí. - více zde

Václav Klaus s ověřením o svém zvolení do Poslanecké sněmovny během jejího prvního zasedání. (9. července 2002)

Václav Klaus předsedá první schůzi nové sněmovny. (9. července 2002)

Václav Klaus odevzdává svůj hlas při volbě předsedy sněmovny, 11. července 2002

Poslanec Svatopluk Karásek hovoří se svým kolegou z KSČM Vojtěchem Filipem. Karásek vystoupil proti tomu, aby se místopředsedou sněmovny stal komunista. Právě na Filip na tento post kandidoval, 11. července 2002

Poslanec a ministr kultury Pavel Dostál volí předsedu sněmovny, Ivan Langer z ODS mu zakrývá oči, 11. července 2002

Lubomír Zaorálek se chopil své nové funkce předsedy dolní komory parlamentu, 11. července 2002

Předseda ODS Václav Klaus předává křeslo šéfa sněmovny svému nástupci Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD, 11. července 2002.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel