Pojem trenérského úspěchu jste mnohokrát označil za relativní. Kam stavíte liberecký titul?
Co je víc - vyhrát ligu se Spartou, nebo zachránit Plzeň? Mistra jsem získal s hradeckým dorostem v roce 1986. První jsem byl s Duklou, ale ve druhé lize. V první lize nejvýš třetí s Dunajskou Stredou na Slovensku. Srovnám-li to, je tedy první místo v české lize nejvýš.
Váš trenérský kolega Csaplár si nedávno jako odměnu koupil terénní auto. Co je vaší prémií?
Ohlas publika. Lidi nám fandí jako v Itálii nebo Německu, jezdí za námi po celé Evropě. Na náměstí v Liberci skandují moje jméno, když mě hráči házejí nad hlavy. To mě potěší. I jako protipól toho, když někdy křičí: Škorpil ven.
Změní vás triumf?
A proč by měl, když se to dosud nestalo? Ve sportu je úspěch výsledkem formy a
Ladislav Škorpil, mistr bonmotů |
Co bude dělat, až skončí v Liberci? „Trénovat Klapzubovu jedenáctku.“ |
Co byl hlavní předpoklad skvělého výsledku?
Příchod Csaplára. Říkám to snad potisící...
... a říkáte to opravdu vážně?
Podzim jsme začali dobře, pak jsme měli krizi. Úspěšná série přišla až s Csaplárem. Chtěli jsme ho už v létě. Po rozhovorech s majitelem klubu panem Karlem a se mnou tehdy tvrdil, že se s takovou vstřícností nesetkal. Věděl jsem, co může týmu dát. Je jedno, jak úspěchu dosáhnete. Jestli sám, nebo přes někoho.
Nikdy se ani trochu nedotklo vaší ješitnosti neobvyklé vynášení asistentových zásluh?
Nikdo nám nikdy nenutil, jak si máme rozdělit práci, jakou máme roli a práva. Bylo na mé vůli, že jsme se dopracovali k rovnocennému partnerství.
Ani jednou jste se nepohádali?
To přece není možné! My přece nemůžeme mít konflikty. Já celé roky všude a mezi všemi ulamuju hroty sporů. Bez vazeb důvěry nelze dosáhnout úspěchu.
S Csaplárem trávíte víc času než s manželkou. Těšíte se, až si na dovolené od něho odpočinete?
Ale my budeme zase spolu... Celé mužstvo jede společně na týdenní předpřípravu na Kanáry. Každý, kdo dělá nějakou práci pořádně jako profesionál, má na rodinu málo času.
Obstáli jste v evropském poháru i v lize. Loni jste tvrdil, že to u nás nejde. Jak jste to dokázali?
Zavedli jsme regulovaný alkoholismus. Hráči nechlastali, řekněme si to přímo. Pozápasová soustředění nám moc pomohla. Po těžkém utkání a následné oslavě se hráč zregeneruje možná do příští neděle, ale rozhodně ne na další zápas za tři dny. Poučili jsme se.
Závěr ligy však nevyšel. Ve třech utkáních jste získali jeden bod a málem ztratili celý náskok. Proč?
Všechny zápasy vám nemohou vyjít. My přehnaně glorifikujeme výhry a zbytečně dramatizujeme porážky. Bylo to o psychice, jenže každá z těch tří ztrát měla jinou příčinu. Nikdy jsme to ale nezabalili.
Podle sportovního lékaře Maloviče se zatížení trenéra v okamžiku výkopu rovná kosmonautovu při startu rakety. Co jste cítil v posledních minutách na Bohemians?
V pátek jsme se zabývali tím, jak vyrovnat, a neměli čas přemýšlet o ničem jiném. Někteří hráči totiž víc sledovali výsledek Žižkova na Slavii než vlastní zápas.
Snažíte se razantněji koučovat poté, co vám na podzim útočník Štajner řekl, že sedíte jako pecka?
Udělala se z toho zbytečná aféra, takových emotivních výroků padne... Mluvili jsme spolu a já mu ukázal, že v posledních čtyřech minutách dvakrát nahrál soupeři. Řekl na to jen: Já už budu hodnej. Zasmál jsem se tomu. Vyvolávat konflikty není cesta k vítězství.
Vaše smlouva v Liberci končí 30. června. Vyjádřil jste obdiv Němci Beckenbauerovi, že věděl, kdy odejít. Prodloužíte ji?
Mistr řemesla si má vychovat nástupce a odejít. Já ho mám. Csaplár i majitel klubu však vyslovili přání, abych zůstal. Nebráním se tomu. Ale nepotřebuju na to hned podepisovat nějaký papír.
Udrží klub přes léto sílu i pro Ligu mistrů?
Všichni vytvářejí předpoklady pro hráče, aby o tom rozhodli na trávníku. Pracujeme na tom, aby to tak u nás fungovalo, protože rozklad vždycky přichází zevnitř. Jenže jak si laťku posouváme stále výš, bude obtížnější ji tam udržet. Fotbal je i trh a v něm se my s Evropou stále nemůžeme měřit.
V napínavém finiši ligy už ale ano.
To je dobře. Přispěly k tomu týmy, které šly výkonnostně nahoru. Proto nesouhlasím s názorem, že jsme mezi slepými jednookým králem. Vždyť jsme přemohli i mistra Francie. Nebuďme malí Češi.