Lidé z branže vytuší, že třeba volbu prkenných hereček asi vymyslel někdo jiný, ale diváka to nemusí zajímat; ten zkrátka vidí, že hrají špatně. Zatratit však kvůli tomu Zatracené šmahem je nespravedlivé. Výtečnou hudbu dodal Roman Holý, dobře si vede kameraman Tomáš Sysel. Navíc pasáže natočené digitální kamerou, kterou mnohé filmy užívají z nouze či pro zdání experimentu, tady mají své opodstatnění - coby věrně "neumělá" podoba běžného domácího videa z rodinné dovolené, jímž se hrdina baví a jež se po jeho zatčení stává předmětem doličným.
Tyhle těkavé videopohlednice, uvolněné mejdany v Amsterdamu i bezstarostné jízdy asijskou exotikou mají až příliš prostoru, nicméně odrážejí náladu i styl rozjařené komunity na cestách. Počínaje slovníkem, kdy je všecko "bomba" a "super", a konče znepokojivým tušením, že cosi visí ve vzduchu. Dva problémy v sobě nese sama látka. Předně vliv publicistiky: divák má pocit, že o takových případech už všechno ví, že je viděl, slyšel, četl o nich; stejně jako v americkém thrilleru Téměř bez šance tu proto postrádá jedinečnost.
Další sporný bod sdílí Svátkův film s dicapriovskou Pláží - fakt, že hrdinové jsou veselí zpovykaní požitkáři, nic víc. K srdci nepřirostou. Přesto: Jan Plouhar v hlavní
|
Zatracení | |
| Scénář, režie |
Dan Svátek |
| Producent | Whisconti |
| Koproducent | ČT, Holiday Films |
| Kamera | Tomáš Sysel |
| Hudba | Roman Holý |
| Hrají | Jan Plouhar Jan Révai Isabela Bencová Dana Vávrová John Comer Michaela Kuklová Jaroslava Obermaierová a další |
| Žánr | Drama |
| Délka | 100 minut |
|
Premiéra | |
| Kina | 7. února 2002 |
Pak je zle. Linii "doma" totiž vládne Jan Révai v úloze tak statické a nečitelné, že by z ní i ostřílený herec dostal osypky: sedí, kouří, dumá. Tak převážně vypadá jeho pátrání po skutečném pozadí případu, za nějž Plouharův hrdina sedí za mřížemi. Ale proč to pro něho dělá, nakolik jsou si vnitřně blízcí, že se tak obětuje, to zůstává záhadou. Podobně celá "detektivka", kterou zpětně rozplétá, skončí v rozplizlém otazníku, že to mohlo být úplně jinak.
V zasněžené chaloupce pátrač přemítá zřejmě jen kvůli kontrastu s vyprahlým vězeňským dvorem kdesi v Asii, ovšem vyrazí-li do akce, přijdou ještě slabší místa, jako třeba naivní komunální satira při jeho jednáních s televizí či poslancem. Čili: realizace není tak zlá, chabý scénář bez motivací mohl spasit dobrý dramaturg. Kolikrát tuhle zbytečnou výčitku český film ještě uslyší? Zatracení nejsou první a zřejmě ani poslední.
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Jan Révai ve filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Jan Révai ve filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Jan Révai ve filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Jan Révai ve filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
 Fotografie z filmu Zatracení. |
