Gól dostal Petr Čech naposledy při své premiéře v brance Sparty 20. srpna v Opavě, od té doby sbírá už jen samé nuly. Šestkrát udržel čisté konto v ligových zápasech, třikrát v Lize mistrů a dvakrát v zápasech za reprezentační jedenadvacítku.
"Já osobně zápasy s nulou nepočítám, spíš to jen slyším všude kolem sebe," tvrdí devatenáctiletý brankář. První, kdo mu bezbrankovou sérii po derby připomněl, byl brankář Slavie Michal Václavík. "Ty snad gól nedostaneš už nikdy," řekl svému kolegovi.
Slávista byl přesně v opačné pozici: měl celý zápas plno práce, pochytal několik gólových šancí, ale deset minut před koncem dostal gól a odcházel jako poražený. "Za takovou obranou to máš těžké," utěšoval Čech kolegu Václavíka.
Slova útěchy měl připravená i pro útočníka Zelenku. Byl to první hráč, se kterým si šel po závěrečném hvizdu podat ruku, slávista seděl na zemi a když jej chtěl Čech zvednout, nedal se.
Zelenka zpytoval svědomí, jistě si byl vědom i svého podílu na tom, že gólman v pohodě uhlídal další nulu. V sedmdesáté minutě to mohl překazit, ale brankář mu sebral míč z hlavy. Soupeři si v tu chvíli plácli rukama a diváci začali skandovat "Čech, Čech, Petr Čech!"
"Byl to pro nás těžký zápas, Slavia má velmi dobré mužstvo s nebezpečnými útočníky a měla dva týdny čas na to, aby se na nás připravila," tvrdil Čech, ale byla to spíš jen diplomatická odpověď.
Při svém prvním derby pražských "S" v životě se moc nenadřel. Chytil tři střely z větší dálky, stáhl do náručí pár centrovaných míčů, a pak už stačilo jen sledovat úspěšné souboje svých spoluhráčů s bezradnými slávisty.
Po obranném zákroku některého ze zadáků zeširoka zatleskal, pak znovu opřel ruce o stehna a čekal, co bude dál. "Po Lize mistrů hráli někteří hráči na pokraji sil, věděli jsme, že ten zápas hlavně musíme dobře dohrát, a to se podařilo."
Je rád, že se to povedlo, už kvůli divákům: "Můžeme v Lize mistrů vyhrávat všechny zápasy, ale kdybychom prohráli derby se Slavií, tak nám to lidé neodpustí."
