Prohlídková trasa mlýnů - jež se stanou sídlem výtvarné sbírky patřící nyní Medě Mládkové - vedla přes bývalou konírnu do přízemních galerijních prostor, kde je instalovaná první výstava Galerie Kampa. Tapiserie zde vystavuje chorvatská výtvarnice Jagoda Buičová. K vidění byla i vyhlídková terasa se skleněnou lávkou a výstavní prostory v prvním patře.
Rekonstrukce mlýnů začala před šestnácti měsíci a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno koncem srpna. Nevztahovalo se však na skleněný artefakt, jehož instalaci v létě povolil přes protesty památkářů ministr kultury Pavel Dostál. Kontroverzní krychle na věži schodiště zatím chybí. Dosud není také rozhodnuto o osudu skleněných vikýřů na někdejší konírně; na kolaudační rozhodnutí čeká i přízemní restaurace.
Nadace Mládkových převezme objekt do správy 1. prosince. Město, které budovu nadaci pronajalo na 99 let, se v ten den stane vlastníkem vzácné sbírky děl středoevropských umělců z let 1965 až 1985, mimo jiné obrazů Františka Kupky a soch Otto Guttfreunda.
První zmínka o Sovových mlýnech se datuje na konec 14. století, několikrát byly budovy poničeny povodněmi, požáry či válkami. Do současné podoby je přestavěl v polovině 19. století jejich poslední majitel, František Odkolek. Na začátku 20. století připadly mlýny městu, po druhé světové válce v nich sídlila Akademie věd, Ústav pro českou a světovou literaturu a knihovna Zdeňka Nejedlého.
Rekonstrukce mlýnů začala před šestnácti měsíci a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno koncem srpna. Nevztahovalo se však na skleněný artefakt, jehož instalaci v létě povolil přes protesty památkářů ministr kultury Pavel Dostál. Kontroverzní krychle na věži schodiště zatím chybí. Dosud není také rozhodnuto o osudu skleněných vikýřů na někdejší konírně; na kolaudační rozhodnutí čeká i přízemní restaurace.
Nadace Mládkových převezme objekt do správy 1. prosince. Město, které budovu nadaci pronajalo na 99 let, se v ten den stane vlastníkem vzácné sbírky děl středoevropských umělců z let 1965 až 1985, mimo jiné obrazů Františka Kupky a soch Otto Guttfreunda.
První zmínka o Sovových mlýnech se datuje na konec 14. století, několikrát byly budovy poničeny povodněmi, požáry či válkami. Do současné podoby je přestavěl v polovině 19. století jejich poslední majitel, František Odkolek. Na začátku 20. století připadly mlýny městu, po druhé světové válce v nich sídlila Akademie věd, Ústav pro českou a světovou literaturu a knihovna Zdeňka Nejedlého.
 Sovovy mlýny 23. května 2000. |
 Zrekonstruované prostory Sovových mlýnů. |
 Zrekonstruované prostory Sovových mlýnů. |
 Zrekonstruované prostory Sovových mlýnů. |
 Zrekonstruované prostory Sovových mlýnů. |
 Zrekonstruované prostory Sovových mlýnů. |
 Zrekonstruované prostory Sovových mlýnů. |
