Odborový svaz železničářů pohrozil stávkou minulý týden. Drážní zaměstnanci se obávali, že jejich zaměstnavatel není schopen zajistit dostatečné množství peněz na výplatu říjnových mezd.
O situaci jednali s ministrem dopravy Jaromírem Schlingem, k žádnému řešení ale nedošli. Do jednání se proto vložil ministr Špidla, který slíbil, že fond dopravní infrastuktury dostane část peněz z privatizace Komerční banky, které poskytne Českým drahám.
Dráhy pak zaplatí také více než miliardový dluh firmám železničního stavitelství, takže lidem se nezpozdí mzdy, ani jim nebude hrozit propouštění. To byl podle odborářů hlavní důvod hrozby stávkou.
Odbory už sestavovaly stávkové výbory
Všechny odborové organizace v podnicích, kde Odborové sdružení železničářů (OSŽ) působí, dostaly hned minulý týden za úkol sestavit stávkové výbory.
"My jsme jasně řekli každému, že u nás jeden den zpoždění je tak závažný, že to klidně zastavíme, nebudeme čekat jako Zetor nebo ČKD," zdůraznil Dušek.
Ústředí OSŽ podle něho dospělo k závěru, že ministr dopravy a spojů Jaromír Schling i přes opakované žádosti nebyl schopen garantovat zlepšení finanční situace drah a rozptýlit obavy odborů.
Odboráři chtěli od Schlinga záruky
Vedení Odborového sdružení železničářů od Schlinga žádalo záruky, že dráhy dostanou peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministr podle Duška souhlasil s výhradami odborářů, že České dráhy nedostaly peníze, které dostat měly. "Jeho vysvětlení nás však neuspokojilo a obávám se, že ta usnesení budou velice tvrdá," dodal.
Schling novinářům řekl, že si je vědom tvrdého postoje odborů, pokud dráhy nebudou schopny vyplatit mzdy. Podle něj ale železničáři mzdy včas dostávají a dostávat budou. Vláda řeší problémy, které vznikly opožďováním příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, a tím i jeho plateb drahám. Věří však, že se problémy podaří do konce roku, možná i do konce října, vyřešit.
"Lidé potřebují dostávat výplaty normálně. Pokud v nejbližším výplatním termínu nebudou peníze, budeme jednat," řekl po jednání zpravodaji TVD Dušek.
Schlingovi se nedaří zajistit potřeby Českých drah
Ministr při jednání s odboráři připustil, že se mu nedaří prosazovat ve vládě oprávněné potřeby Českých drah. Ví, že by potřebovaly na rok 16 miliard korun od státu, zatímco k dispozici jsou jen čtyři miliardy. Řekl také, že ani v příštím roce stát nemůže hradit drahám například plnou výši ztráty v osobní dopravě.
Přes všechny tyto nesnáze je však optimistický. "Já si myslím, že odborové svazy působící na železnici jsou korektními partnery, jsou ochotny vyslechnout rozumné argumenty. Na druhé straně jsou však velmi nekompromisní tehdy, kdy nejsme schopni rozumně vyřešit objektivně existující problémy. Já chápu jejich velkou nespokojenost s obtížnou finanční situací Českých drah," uzavřel Schling.
Dráhy dluží svým bývalým závodům
Odbory tvrdí, že České dráhy nedostaly miliardy ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Tyto peníze dluží opravárenským a stavebním firmám, které byly dříve součástí drah, a jejich zaměstnanci jsou proto i nyní členy Odborového sdružení železničářů (OSŽ).
Dluhy již podle Duška dosahují takových rozměrů, že ohrožují nejen vyplácení mezd, ale i pracovní místa. OSŽ je proto připraveno solidárně podpořit své členy uvnitř svazu a v případě nutnosti stávkovat i na železnici.
V roce 1997 nejezdily vlaky pět dnů
Na železnici proběhla naposled stávka v březnu 2000, kdy se ale odborářům nepodařilo splnit předsevzetí, že v poledne na čtvrt hodiny zastaví všechny osobní vlaky.
Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského patnáctiminutová stávka způsobila v průměru devítiminutové zpoždění 101 spojů. Tehdy chtěli spolu se zemědělci vyjádřit podporu zaměstnancům, kteří nedostávají mzdy, nezaměstnaným a také projevit obavu z chystané sociální a důchodové reformy.
Největší stávku zažily české železnice v únoru 1997. Tehdy vlaky nejezdily pět dnů. České dráhy nejprve podaly žalobu o nezákonnosti stávky na Odborové sdružení železničářů. Po dvou letech ji ale stáhly.
