Vltava vyplavila skvosty

Praha - Po patnácti letech koncertování a čtyřech dlouhohrajících deskách si skupina Vltava dovolila sestavit své Best Of, které dnes pokřtí v Paláci Akropolis. Dobře udělala - vždyť mladší příznivci jednoho z nejoriginálnějších beatových těles široko daleko ani nemají možnost sehnat dvě dávno vyprodaná první alba. Mezi šestadvaceti šlágry samozřejmě nechybí osvědčené Prasátko, My tě tu písničku naučíme, Marx Engels Beatles nebo Bezvadnej chlap.

Obal desky jako by symbolizoval oprávněnou hrdost na nejsilnější skladby, která je však zdravě smíšena s nadhledem - ve zlatých barvách se na něm vypíná bronzově opálený mistr kulturista.

Při přípravě kompilace Vltava vycházela hlavně z požadavků svých příznivců na koncertech. "Jedná se o písně, které už nehrajeme, ačkoli jsme o ně žádáni. A tak jsme alespoň touhle formou chtěli našemu publiku vyjít vstříc. Je to malý dárek k našim patnáctým narozeninám," vysvětluje její zpěvák a kytarista Robert Nebřenský.

S pýchou vypráví, že je to deska plná pěkných písní pro každého, které jsou převážně o lásce. "Snad proto bude asi spíše pro ženy," směje se.

Diskografie Vltavy

1. Mládí i tak velkou lásku bere z humorem (1994)

2. Šťastnej jako trám (1996)

3. Marx Engels Beatles (1998)

4. Když bozi zestárnou (2000)

5. Best Of 2001

Vešly se na ni i dvě nové skladby - Kapitán pejsek, který za celou existenci kapely nikdy neopustil repertoár, a někdejší hit Baby boogie, který Vltava nově nazvala My tě tu písničku naučíme. "Ta je z naší první desky a už v roce 1986 jsme s ní začínali, takže má pro nás symbolickou hodnotu. Natáčeli jsme ji znovu, protože se domníváme, že bude aktuální i dnes. Obě skladby dostaly nový kabát zvukový i aranžérský," upozorňuje Nebřenský.

Klip Vltavy
na stránkách iDNES

A skutečně - za novou verzi Baby boogie by se takřka veteránská kapela nemusela stydět ani v klubech určených progresivní taneční hudbě! Takové je rozkročení Vltavy - od swingu k elektronice. "Ano, hrajeme pro všechny," souhlasí Nebřenský. "Naši hudbu poslouchá pestrá paleta lidí, počínaje dětmi a konče babičkami a dědečky v pokročilém věku."

Zatímco ti nejmenší v předešlé generaci milovali Holky z naší školky, dnešní děti vyrůstají s Prasátkem, které chce jenom podrbat. "Řada mých přátel mi skutečně říká, že jejich děti znají naše písničky nazpaměť. Co víc si přát!" potvrzuje Nebřenský.

Nabízí se otázka - proč nepatří Vltava ke stadionovým hvězdám typu Lucie? V tom má její kapelník jasno: "Lucie vůbec není kapelou pro každého. Míří na specifickou skupinu mladých dívek, která potřebuje hudební hrdiny pro zdárný průběh dospívání. Takový hrdina byl a bude žádaným zbožím a Lucie jim ho sebou dokonale profesionálně nabízí. Výhoda této klientely je, že ona to zboží potřebuje opravdu nutně a koupí si ho v každém případě. Vltava je na tom nesrovnatelně jinak," míní.

A proto jezdí skupina už patnáctým rokem po klubech. Koncertování ji baví stále, absolvuje ho pětasedmdesátkrát ročně. "Je to skoro nenormální, ale když týden nehrajeme, tak se nám po pódiu stýská." Má vůbec Vltava nějaké ambice? Na první pohled jen nevelké, ale Nebřenský je přesto označuje za drzost, kterou mít je stále těžší: "Smět tvořit hudbu a písničky dál a mít pro to prostor a zázemí - čas a podmínky. Třeba mít kde v klidu zkoušet a nemuset řešit problémy, které od práce příliš odvádějí. Naším přáním je pokoušet se nacházet krásu a přenášet radost a mít to jako zaměstnání."

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava.

Skupina Vltava (zleva) Tomáš Průša, František Svačina a Robert Nebřenský rozpoutala v jihlavském klubu Maňana pravou hudební povodeň.

Členové skupiny Vltava, která vydává novou desku Best Of. Právě dnes ji pokřtí v Akropoli. (17. května 2001)