Letec hledal ve filmu ženy

Ondřej Vetchý coby válečný pilot Sláma, nyní vězeň na Mírově, zvedá oči k slunečnímu paprsku, který jej zavádí zpět do oblačných výšek; hudba sílí, plátno se zatmí, Tmavomodrý svět končí. V hledišti na pracovní předpremiéře filmu Jana a Zdeňka Svěrákových se sešli dva lidé, kteří by o skutečných hrdinech téhle podívané, českých letcích za války v Anglii, mohli vyprávět hodiny: stíhač František Peřina a vojenský historik Jiří Rajlich.

"Třebaže je to smutný příběh, velmi mne pobavil hned začátek, když stíhači trénují vzdušné boje na kolech. My jsme totiž tehdy v úplných začátcích neuměli anglicky, začínali jsme cvičit na kolech s přimontovaným rádiem," reagoval devadesátiletý stíhač Peřina, vyznamenaný francouzským Řádem Čestné legie a českým Bílým lvem, který v bojích o Francii a Velkou Británii sestřelil patnáct německých letounů. "Věrohodné jsou ve filmu i souboje. Dokonce natolik, že se mi po těch letech zdálo, jako bych seděl v kabině stíhačky. Jenom se ve filmu moc mluví do rádia. Při soubojích nebyl na řeči čas. Ale až na tu maličkost byly souboje pravdivě natočeny," uznává Peřina.

Tmavomodrý svět
ČR, 2001

Režie Jan Svěrák
Scénář Zdeněk Svěrák
Kamera Vladimír Smutný
Hudba Ondřej Soukup
Střih Alois Fišárek
Zvuk Zbyněk Mikulík
Architekt Jan Vlasák
Produkce Roman Bartoníček
Producenti Eric Abraham a Jan Svěrák
Hrají Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Oldřich Kaiser, Tara Fitzgerald, Hans Assmann, Charles Dance, Miroslav Táborský ad.
Délka 115 minut

Má i jiné připomínky: "Válka je krutá i v tom, že není čas tesknit nad padlými kamarády. Nechci, aby to vyznělo bezohledně, ale když se někdo nevrátil z mise, prostě se nevrátil. Brali jsme to jako něco, co může zítra potkat nás." Jeho věci prý rozprodali a utržené peníze poslali na inspektorát letectva, který je dal pozůstalým. "To film trochu idealizuje."

Ke rvačce filmových hrdinů kvůli ženě Peřina říká: "Je dobře, že z nás film nedělá svatoušky, kteří si nedokážou dát vzájemně přes hubu. My se ale u aeroplánů nikdy neprali. Ke strojům jsme mohli jen tehdy, když nás k nim povolali. A když už jsme se prali, tak jen v hospodě, v jídelně - nikdy ne u letadel. Pokud jde o ženy, měli jsme dva četaře, kteří bez děvčete nevydrželi ani týden. Místo dvoudenních si brali čtyřdenní služby, aby mohli na tři dny vyrazit do Londýna za ženskými. Jejich přípravy na 'akce' si nezadaly s plánováním bojových operací, ať šlo o 'výstroj' či vyhodnocení 'tažení'. Možná to někoho pohorší, ale síla filmu je i v tom, že nás ukazuje jako normální lidi, kteří dokážou nalézt sílu k boji, ale to neznamená, že nechybují a nemají strach."

Rovněž podle publicisty a vojenského leteckého historika Jiřího Rajlicha je Tmavomodrý svět působivý. "Nejvíce si cením toho, že film je bez patosu a falešného vlastenectví, jimiž místy oplývá memoárová literatura. Tvůrcům se podařila poměrně vzácná věc: ukázali nejen silné, ale i slabé stránky hrdinů. Právě ta cesta k hrdinství přes drobná či větší selhání, nehledě na strach ze smrti, je neobyčejně cenná." I role žen v událostech plných násilí a smrti prý historika velmi zajímá. "Jakkoliv to zní paradoxně, fenomén žen k válce neodmyslitelně patří, třebaže je neprávem opomíjen. Ve válečné Británii bylo mnoho mužů na frontě, v Africe či na Dálném východě. Žen byl tedy přebytek, čehož pohlední piloti využívali. Na rozdíl od pěšáků netrčeli v zákopech plných špíny a krve, žili v relativním luxusu, z něhož je dvakrát denně vytrhly souboje."

Francouzský stíhač Pierre Clostermann to popisuje jako pravidelné a bolestné vbodávání žhavých jehlic do těla. "Piloti Royal Air Force říkávali: Ráno vstanu z čisté postele, dobře posnídám, ale už večer ze mě může být černý škvarek na pobřeží Francie," líčí Rajlich. Proto jediným světlým bodem v kolotoči odpočinku a zabíjení, jakýmsi zázračným lékem, byly pro letce ženy. "Utíkali k nim jako k protipólu válečných hrůz, symbolu něhy - a samozřejmě sexu. I to je nové poselství Tmavomodrého světa," míní historik.

Pár výtek však našel: "Mrzí mě, že některá fakta obětovali autoři uměleckému záměru. Třeba vojenská letiště přebírali od československé armády vojáci německé Luftwafe, ne wehrmachtu. Nebo: život důstojníků a poddůstojníků RAF byl přísně oddělen. Nepřicházelo v úvahu, aby spolu popíjeli v klubu či měli společné ubikace."

František Peřina ukazuje svoji fotografii z doby letecké bitvy o Velkou Británii.

Pilot František Peřina (archivní snímek z roku 1940).

František Peřina, stíhací eso druhé světové války, se zamýšlí nad odpovědí (26. června 2000)

František Peřina, stíhací eso druhé světové války, odpovídá na dotaz čtenáře (26. června 2000)

František Peřina, stíhací eso druhé světové války, při on-line rozhovoru (26. června 2000)

Tmavomodrý svět - pohlednice 1.

Tmavomodrý svět - pohlednice 2.

Tmavomodrý svět - pohlednice 3.

Kaiser a Vetchý ve filmu Tmavomodrý svět.

Ondřej Vetchý (vpravo) a Kryštof Hádek na letišti.

Britský Spitfire.

Režisér Jan Svěrák a veteráni Bitvy o Anglii - zleva gen. Alois Šiška, gen. František Fajtl, gen. Stanislav Hlučka, gen. František Peřina a proslulý fotograf Ladislav Sitenský.

Noční nálet na leteckou základnu v Británii.