Krajský soud, který dříve rozhodl, že by dívka měla žít u svých rodičů, se nezabýval skutečností, že se o ni od jejího narození nestarali.
Dívka spolu se svými třemi bratry žije v dětské vesničce a je hluboce vázaná na ně i na pěstounku, uvedl soudce zpravodaj Vladimír Čermák. "Přechod k biologickým rodičům by pro ni mohl znamenat riziko vážného psychického poškození," upozornil. Rozhodující je přitom zájem dítěte.
Rodiče Věry mají ještě další čtyři děti, pečují však pouze o jednu dceru. Ostatní děti jsou ve chvalčovské dětské vesničce. Úřady jim je odebraly, protože bydlely ve špatných podmínkách a rodiče o děti neprojevovali zájem. Manželé však po nějaké době požádali, aby jim byla do výchovy svěřena také Věra.
Podle krajského soudu prokázali, že se jejich sociální poměry zlepšily, a řádně pečují o jednu dceru. Ústavní soud si je podle Čermáka vědom obtížnosti rozhodování v podobných případech i toho, že dítě patří především rodičům. Úmluva o právech dítěte však na první místo staví zájem dítěte. "Dítě samo je bytostí jedinečnou, nadanou svými právy a svobodami," uzavřel Čermák.
 Věra Mirgová zůstane i nadále u svých pěstounů |
