Byl zápas těžší fotbalově, nebo spíš psychicky, protože pokud chcete do Ligy mistrů, musíte teď už jen vyhrávat?
"Určitě to bylo těžší fotbalově. Už jsem říkal, že současný žižkovský tým je silný. Navíc je hodně nepříjemný, protože hraje agresivně, jeho hráči protivníka neustále napadají, na pohledný a pohodový fotbal moc místa není. Proto dnes šlo spíš o boj, než o fotbal."
Jak jste ze své pozice viděl jediný gól zápasu?
"Někdo ze žižkovských obránců odhlavičkoval míč zrovna ke mně. Tak jsem se moc nerozmýšlel a zkusil to z voleje, protože na zpracování nebyl čas. Naštěstí jsem míč trefil tak dobře, že prošel až do sítě."
Blízko k druhému gólu jste měl nedlouho před přestávkou při přímém kopu, kdy žižkovský brankář vyrazil vaši střelu vskutku akrobatickým zákrokem.
"Čekal jsem, že Pižanowski se pohne na opačnou stranu, než jsem mířil. Bohužel, on zůstal stát, takže mohl na střelu do šibenice zareagoval. Kdyby udělal jen krůček vpravo, storpocentně by se vrátit nestačil."
Z tribuny strahovský trávník nevypadal tak strašně, jak se o něm dlouhé měsíce povídá. Byl po osmi dnech od vašeho utkání s Příbramí opravdu v lepším stavu než minule?
"Přece jen byl solidnější, asi na něm místní správec zapracoval. Ale asi zase nic světoborného, protože žižkovský Chihuri na něj pořád skláněl hlavu a v jednom kuse se divil, že je to hrozný terén. Říkal jsem mu, vidíš, a vy na něm hrajete jen dvakrát, zatímco my celý ročník."
Už v úterý hrajete se stejným soupeřem semifinále Českého poháru. Co se od tohoto zápasu dá očekávat?
"Samozřejmě chceme postoupit, ale podle toho, jak to vypadalo dnes, bych řekl, že žádný velký fotbal to nebude. Zase spíš jen boj, bezbranková remíza a o postupujícím rozhodnou penalty."
Po povinném domácím vítězství pořád můžete myslet na předkolo Ligy mistrů. Jsou vaše šance na druhé reálné?
"Bohužel, nezáleží to jen na nás. Musíme čekat na klopýtnutí Olomouce a Příbrami, jenže stejně tak může nějaký smolný zápas potkat i nás. Stát se prostě může cokoli, zbývájí ještě čtyři kola a ve hře je dvanáct bodů."
"Určitě to bylo těžší fotbalově. Už jsem říkal, že současný žižkovský tým je silný. Navíc je hodně nepříjemný, protože hraje agresivně, jeho hráči protivníka neustále napadají, na pohledný a pohodový fotbal moc místa není. Proto dnes šlo spíš o boj, než o fotbal."
Jak jste ze své pozice viděl jediný gól zápasu?
"Někdo ze žižkovských obránců odhlavičkoval míč zrovna ke mně. Tak jsem se moc nerozmýšlel a zkusil to z voleje, protože na zpracování nebyl čas. Naštěstí jsem míč trefil tak dobře, že prošel až do sítě."
Blízko k druhému gólu jste měl nedlouho před přestávkou při přímém kopu, kdy žižkovský brankář vyrazil vaši střelu vskutku akrobatickým zákrokem.
"Čekal jsem, že Pižanowski se pohne na opačnou stranu, než jsem mířil. Bohužel, on zůstal stát, takže mohl na střelu do šibenice zareagoval. Kdyby udělal jen krůček vpravo, storpocentně by se vrátit nestačil."
Z tribuny strahovský trávník nevypadal tak strašně, jak se o něm dlouhé měsíce povídá. Byl po osmi dnech od vašeho utkání s Příbramí opravdu v lepším stavu než minule?
"Přece jen byl solidnější, asi na něm místní správec zapracoval. Ale asi zase nic světoborného, protože žižkovský Chihuri na něj pořád skláněl hlavu a v jednom kuse se divil, že je to hrozný terén. Říkal jsem mu, vidíš, a vy na něm hrajete jen dvakrát, zatímco my celý ročník."
Už v úterý hrajete se stejným soupeřem semifinále Českého poháru. Co se od tohoto zápasu dá očekávat?
"Samozřejmě chceme postoupit, ale podle toho, jak to vypadalo dnes, bych řekl, že žádný velký fotbal to nebude. Zase spíš jen boj, bezbranková remíza a o postupujícím rozhodnou penalty."
Po povinném domácím vítězství pořád můžete myslet na předkolo Ligy mistrů. Jsou vaše šance na druhé reálné?
"Bohužel, nezáleží to jen na nás. Musíme čekat na klopýtnutí Olomouce a Příbrami, jenže stejně tak může nějaký smolný zápas potkat i nás. Stát se prostě může cokoli, zbývájí ještě čtyři kola a ve hře je dvanáct bodů."
