Dva góly vstřelil olomoucký Urbánek a náhradník Macek, hráč z Příbrami, teprve odpoledne povolaný k týmu. Od začátku domácí soupeře výrazně převyšovali, gól Pospíšila už ve druhé minutě je nastartoval k výbornému výkonu. „Když dá člověk gól takhle brzy, tak mu to pomůže, víc si pak věří. Ale nemyslím si, že jsem si zajistil místo v základní sestavě pro kvalifikaci. Máme více dobrých útočníků,“ prohlásil Michal Pospíšil.
Poločas mohl skončit výraznějším výsledkem než 2:0. Český tým si vytvořil citelnou převahu, hosté se zmohli jen na odvracení lavinovitých útoků a mnohdy se ubránili jen díky nepřesnosti domácích útočníků. Přesto mohli ve 38. minutě po akci Chatellho vyrovnat, jenže domácí gólman Čech byl proti.
Neproměné šance v první půli, to bylo jediné, co Brückner hráčům vytkl. „Měli jsme vstřelit další góly, protože za stavu jedna nula není nic rozhodnuto.“
Další gólová smršť domácích přišla až po přestávce. Po faulu na Žůrka, jenž byl na hřišti sotva minutu, proměnil druhou penaltu Urbánek, který si s protihráči jen tak pohrával. „Pro mě to nebyl tak lehký zápas, ale hlavně kvůli tomu, že jsem měl v nohách nedělní italskou ligu a cestování a také terén byl dost těžký. Od soupeře jsem čekal víc,“ nechal se slyšet obránce Regginy Martin Jiránek.
„Jsem rád, že se předvedli další hráči, kteří před tím nedostávali tolik příležitostí. Všichni ukázali, že do týmu patří,“ dodal Brückner.
Česká republika „21“ - Belgie „21“ 7:0
Branky: 41. a 61. Urbánek obě z pen., 84. a 88. Macek, 2.
Pospíšil, 80. Vachoušek, 89. Žůrek. Rozhodčí: Beneš - Vodička,
Tulinger (všichni ČR). ŽK: Kaufman - Van den Broeck, Chatelle,
Van Desel. Diváků: 3550. Poločas: 2:0.
Česká republika: Čech (46. Drobný) - Kubica, Jiránek (46.
Kováč), V. Drobný, Špiláček (85. Riegel) - Kobylík (46. Piták),
Polák, Voříšek (76. Macek), Urbánek - Pospíšil (59. Žůrek),
Kaufman (46. Vachoušek).
Belgie: Renard - Vlamnick, Van den Broeck, Hayen (46. Rauw),
Theunis (62. Claes) - Soetaers (46. Van Desel), Willemsen,
Vrancken (46. Imschoot), Dufer (62. Delorge) - Chatelle, Van
Dooren.