Autoškoly s nimi u svých žáků nemají praktickou zkušenost, ale učitelé se obávají nejhoršího. Nelogičnost požadavků kladených na budoucího řidiče je podle nich nepřehlédnutelná
"Převážná část těch otázek bohužel nemá přímo opodstatnění v provozu. Rozhodně žák nepotřebuje vědět, jaké jsou termíny pro technické prohlídky vozidla, které jede proti němu," tvrdí například Vladimír Zajíc z Asociace autoškol. Jeho slova potvrzuje instruktor prařské autoškoly Luboš Voves. "Třeba jaký je rozdíl mezi kotoučovou brzdou a bubnovou. Pro takovou ženu je taková znalost na nic," řekl Voves.
"Já se to umím nabiflovat. Na tu zkoušku jsem schopná se to naučit, ale v životě to používat nebudu," potvrzuje myšlenku instruktora mladá dívka, která má kurzy autoškoly před sebou.
Nejde jen o technické znalosti. Mimořádně náročný je test ze zdravovědy. Zkušení řidiči samozřejmě uznávají, že je zapotřebí vědět, jak pomoci zraněnému. Například zastavit krvácení či zafixovat zlomeninu. "Základní znalosti samozřejmě ano, ale nebudu zkoumat, jakou má mít barvu při otravě kysličníkem," říká Voves.
Podle učitelů autoškol jsou testy navíc nešikovně uspořádány. U každé z pětadvaceti otázek mohou být správné jedna i všechny čtyři odpovědi. To nevypovídá nic o tom, jak se žák bude umět zachovat na silnici. "Těch třicet minut, který na to mají, podle mého stačí akorát k tomu, aby si to přečetli. Takže pak budou ještě více stresovaný," tvrdí instruktor Voves.
Nynější žáci v autoškolách se sice učí podle nové učebnice, jejich učitelé je ale připravují také na základě zkušebních testů z minulých let. Budoucí řidiči, kteří půjdou k závěrečné zkoušce v březnu, toti ještě nevědí, jestli se jejich test ponese v duchu starých nebo nových pravidel.
 Výcvikový vůz by neměl být menší než auta z kategorie malých jako Renault Clio nebo Škoda Felicia.Přechod z minivozu typu Fiat Seicento můžebýt pro absolventa autoškoly problematický. |
