|
BODOVÉ OHODNOCENÍ STRESOVÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ (Pokud člověk přesáhne 250 bodů, je ohroženo jeho zdraví) | ||
| UDÁLOST | BODY | |
| Úmrtí partnera | 100 | |
| Rozvod | 73 | |
| Rozvrat manželství | 65 | |
| Uvěznění | 63 | |
| Úmrtí člena rodiny | 63 | |
| Úraz nebo vážné onemocnění | 53 | |
| Sňatek | 50 | |
| Ztráta zaměstnání | 47 | |
| Usmíření a přebudování manželství | 45 | |
| Odchod do důchodu | 45 | |
| Změna zdravotního stavu člena rodiny | 44 | |
| Těhotenství | 40 | |
| Sexuální obtíže | 39 | |
| Změna zaměstnání | 39 | |
| Úmrtí blízkého přítele | 37 | |
| Přeřazení na jinou práci | 36 | |
| Neshody s partnerem | 35 | |
| Půjčka vyšší než roční průměrný plat | 31 | |
| Splatnost půjčky | 30 | |
| Změna odpovědnosti v zaměstnání | 29 | |
| Děti opouštějí domov | 29 | |
| Konflikty s tchánem/tchýní, zetěm/snachou | 29 | |
| Mimořádný osobní čin nebo výkon | 28 | |
| Manžel(ka) nastupuje nebo končí zaměstnání | 26 | |
| Změna životních zvyklostí | 24 | |
| Problémy a konflilkty se šéfem | 23 | |
| Změna pracovní doby | 20 | |
| Změna bydliště | 20 | |
| Změna školy | 20 | |
| Změna spánkového režimu | 16 | |
| Změna stravovacích zvyklostí | 15 | |
| Vánoce | 12 | |
|
Zdroj: |
studie anglosaských vědců Holmese a Rahea | |
Hodnoty a řazení stresových událostí převzali čeští odborníci. "Máme blízko k anglosaské mentalitě, proto máme stejný žebříček těchto událostí," doplňuje Sekot. Největším traumatem s maximálním počtem bodů je podle stupnice úmrtí partnera.
"Například Japonci, představitelé východní kultury, nejhůře zvládají stres z uvěznění, který je v tabulce britských vědců až na čtvrtém místě," upřesnil Sekot s tím, že lidé mají ke zjištění svého stresu brát v úvahu jen rok staré události. Stres je signál, který varuje před vážnějšími důsledky, pokud na něj lidé nereagují změnou životního stylu.
"Měli by se v takovém okamžiku snažit o to, aby si rytmicky uspořádali čas, co nejvíce se věnovali příjemným aktivitám," tvrdí Ján Praško z Psychiatrického centra v Bohnicích.
"Například poslechu hudby, milování, sportu nebo třeba divadlu," vyjmenovává způsoby boje pro depresi Praško.
Důležité je podle Praška pojem stres rozlišit na životní událost, která ho způsobuje, a na psychickou a tělesnou reakci organismu. "Záleží na genetické výbavě a osobnosti každého jednotlivce, jak je proti stresu odolný, jak moc si ho připouští," poznamenává Praško.
"Přesto v okamžiku, kdy je součet bodů ze stresových událostí vyšší než dvě stě padesát bodů, měl by se dotyčný člověk šetřit, více odpočívat, věnovat se tělesnému pohybu a hledat podporu u přátel," upozorňuje.
Období Vánoc podle jeho mínění v poslední době vyvolává stres především kvůli špatným mezilidským vztahům. "Kromě samoty jsou vztahy nenaplněné. Lidé se totiž bojí sblížit, protože mají obavy, že když ho partner doopravdy pozná, přestane si ho vážit," říká Praško.
Určitá míra stresu však může prospívat zdravému a aktivnímu životu. "Důležité je, aby lidé dokázali uvážit, zda za určitý stres má smysl bojovat, nebo před ním utéci. Lidé by se například měli vyhýbat takovým pseudoproblémům jako například strach z toho, jak vypadají, jestli jsou dokonalí. Často také řeší problémy jiných, aby se nemuseli zabývat těmi svými," podotýká.
Služby Vánoční depresivní linky, jejíž číslo je 24 92 32 55, budou moci zájemci využívat čtyřiadvacet hodin denně, ale na rozdíl od loňského roku budou muset za hovory platit. Lékaři se tak chtějí bránit proti tomu, aby linku tak jako loni nezneužila plná polovina volajících.
