Smrt Hippodamie v Národním divadle

  11:13
Dramatická trilogie Hippodamie na antické téma Jaroslava Vrchlického patří mezi spisovatelova nejzdařilejší díla, která ve spojení s hudbou Zdeňka Fibicha dala vzniknout monumentálnímu scénickému melodramatu, nemajícímu ve světě romantické hudby obdoby. Pro uskutečnění tohoto projektu se spojily dva soubory Národního divadla (opera a činohra), aby uctily významné skladatelovo výročí - 150 let od narození a 100 let od úmrtí.
Premiéra: 22. 10. 2000.
Ukázky z představení najdete pod ikonkou Video.

Zdeněk Fibich patří spolu s Bedřichem Smetanou a Antonínem Dvořákem bezesporu k tvůrcům české národní hudby, přesto se na jeho dílo dnes trochu pozapomíná. Snad proto, že jako první čistě romantický skladatel ve stylové posloupnosti patřil spíše před Smetanu, anebo do Smetanovy doby. Do hudebního života vstoupil v 70. letech 19. stol., a to tvorbou s ryze romantickými náměty, které tehdy tryskaly z potřeb národního obrození.

SMRT HIPPODAMIE
realizace

Dirigent Bohumil Kulínský
Režie Josef Průdek

SMRT HIPPODAMIE
obsazení

Pelops Alois Švehlík
Hippodamie Hana Maciuchová
Atreus Ondřej Vaněk
Thyestes Michal Jagelka
Chrisippos Tomáš Petřík
Airopa Jana Janěková
Myrtillos Bořivoj Navrátil
Jolos Miroslav Doležal
Soudce zápasů Jan Šváb
Pěvec Radovan Lukavský

Ať již to byly symfonické básně Záboj, Slavoj a Luděk, Toman a lesní panna, koncertní melodramy na téma Erbenovy Kytice, Štědrý den a Vodník, nebo první opery, zvláště Blaník. V 80. letech se Fibich sbližuje s lumírovci a jejich představitelem Jaroslavem Vrchlickým ve svých kompozicích opouští obrozenskou tematiku a orientuje se spíše na tematiku světovou (s výjimkou opery Šárka z r. 1897).

Prvním velkým dílem tohoto období je Nevěsta mesinská, k níž zpracoval libreto podle stejnojmenného díla Schillerova skladatelův přítel, profesor Otakar Hostinský. Opera zvítězila v soutěži o nejlepší českou vážnou zpěvohru, a na scénu Národního divadla byla uvedena v r. 1884. Přijata s nadšením, ale zároveň vystupňovala tlak pražských konzervativců, kteří ji odsuzovali jako dílo poplatné němectví a wagnerianismu; opakovala se tedy stejná situace, jakou prožíval i Smetana.

Sblížení s Jaroslavem Vrchlickým nebylo pouze výsledkem shody názorů na dobu a umění, ale oba mistři ve vzájemné úctě k dílům, která vytvářeli, k sobě lnuli i citově. Připomeňme klavírní cyklus  Z hor, v němž se v r. 1887 Fibich inspiruje Vrchlického básněmi Cesta v Alpách, ačkoliv sám v sobě nosil řadu dojmů z alpských pobytů, které tak miloval.
V r. 1883 píše Vrchlický Smrt Hippodamie, brzy poté doplňuje antický námět dalšími dvěma celky, setkáním Hippodamie s Pelopem a konflikterm Tantalova svědomí s vášní Hippodamiiny žárlivosti.

V r. 1888 Fibich zkomponoval Námluvy Pelopovy, první díl a to ve tvaru scénického melodramu. O dva roky později je uvedlo Národní divadlo. V r. 1891 měl premiéru Smír Tantalův a Smrt Hippodamie. Následující rok již byly Námluvy Pelopovy představeny na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni a o rok později v Antverpách. Domácí úspěch byl tak okamžitě korunován i úspěchem zahraničním.

Po řadě koncertních melodramů se tak zrodila forma melodramu scénického, jehož podstatou je zaznívání hudby současně s mluveným slovem, oproti starému typu, kdy se deklamace s hudbou střídala. Ačkoliv se Fibich po trilogii Hippodamie znovu k opeře vrátil, připomeňme alespoň Bouři (k níž libreto opět zpracoval Vrchlický), Šárku a Pád Arkuna, význam v mezinárodním měřítku převyšuje scénický melodram.


Recenze Věry Drápelové

Mezi patosem a civilem

Nová inscenace Fibichova melodramu Smrt Hippodamie v pražském Národním divadle chtěla přijít s pohledem konce milénia na dílo staré sto let. Více otázek však vznesla, než zodpověděla.

Nejmarkantnější je využití zesilovací techniky. Nápad s ozvučením je problematický už principiálně. V ND také nic nepřinesl: divák má dojem, že poslouchá nahrávku doprovázenou jevištní akcí. Hlas není součástí ztvárňované postavy, žije si svůj život kdesi v prostoru, bez figury. Technika měla hlavně uchránit herce před zrádnou snahou překřičet orchestr, který dirigent Bohumil Kulínský nešetřil co do tempa i dynamiky (ale zabránil některým nepřesnostem). Avšak herci tak jako tak vesměs stojí a křičí přes orchestřiště - a zesíleně! Sebelepší zvuková technika nepomůže, pokud není jasno, jak vlastně pozdněromantický melodram plný vypjatého patosu mluvit, hrát a také jak jej vyjádřit či komentovat scénicky.

Režisér Josef Průdek se svým týmem vlastně nevymyslel nic originálnějšího než secesní kostýmy a židle, na poloprázdné scéně sbor dělající nadneseně umělá gesta a seskupovaný do jakýchsi živých obrazů. Jenže v opeře, činohře i melodramu platí, že kostýmy z pozdější doby samy o sobě nepomohou, pokud postavy do nich navlečené nedostanou svébytný profil a inscenací neprolíná inteligentní idea. A to se tady moc nedařilo. Herci se snaží artikulovat, vyjít vstříc hudbě, přizpůsobit jí normální hereckou řeč, ale především mladší generaci z toho vychází monotónně patetické recitování tu a tam přervané křečovitým zasípáním. Je tohle deklamace melodramu?

Herci chodí po schodech, přicházejí, sedají si, stojí na rampě, klesají k zemi, ale pořád jako by nevěděli, co si počít se vší tou vypjatou hudbou, a přitom zůstat pokud možno přirozený a civilní. Snad jen Bořivoj Navrátil v úloze pomstychtivého, provokujícího Myrillose se přiblížil k představě o skutečně ztvárněné figuře. Naopak nejšedivěji vyznívají vlastní synové ústřední dvojice, které hrají adepti činoherního umění Ondřej Vaněk a Michal Jagelka: mluví téměř stejně, hrají téměř stejně, vypadají na jevišti téměř stejně, nemají charisma v hlase ani v gestech - stejně jako Jana Janěková v úloze Airopy. V neujasněné koncepci nepůsobí přesvědčivě ani ústřední pár Hippodamie a Pelopa v podání jinak osobitých herců Hany Maciuchové a Aloise Švehlíka. Připomínají spíše párek měšťanů, postrádající vladařskou i tragickou velikost, kteří se bůhvíproč tak pateticky škorpí.

Buďme ovšem spravedliví vůči činohercům: prapodstata problému jde nejspíš mimo ně. Operního příznivce napadne, že nejlepší by snad bylo, kdyby postavy mohly přestat mluvit a vyjádřit všechny ty prudké city zpěvem. Nechť to nezní jako zpochybňování Fibichových zásluh na poli "mluvené opery", ale určitý - skladatelem možná ne zcela domyšlený - rozpor mezi hudební intenzitou romantických vášní a možnostmi mluveného slova v sobě tohle dílo nese a každá inscenace jím bude poznamenána. Přesto by se mohl hledat názor. Nová Hippodamie jako by se především chtěla líbit publiku. Což není dostatečný důvod k tomu, proč by se měla objevit na první scéně.

Fotografie z představení pražského Národního divadla Smrt Hippodamie.

Fotografie z představení Smrt Hippodamie, které uvádí pražské Národní divadlo.

Autor:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Být vtipní jako Ondřej Sokol? Takovou ambici nemáme, říká lovkyně Belladonna

28. března 2024

Rozstřel Dosud ji ve vědomostním pořadu Na lovu porazili jen desetkrát a správně odpověděla na více než 88...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...