Eliška má zase ráda divočinu

Fantaskní příběh scenáristy a režiséra Otakára Schmidta má své počátky v roce 1995, kdy pod titulem Sofie a Marčélo vznikla první verze scénáře celovečerního filmu, který se o několik let později realizoval pod názvem Eliška má ráda divočinu. V roce 1997 vydalo nakladatelství Votobia text této komedie knižně. Filmová verze "Elišky" vychází nyní na videokazetách.

Děj  filmu lze jen velmi těžko v konvenčním smyslu slova převyprávět. Jde o svébytný pohled do světa, kde se prolíná fantazie s realitou, skutečnost a sen. Na jednom předměstí  s rozmarnou plovárnou je  očekáván příjezd režiséra Motýlka. Postupně se  seznamujeme s velmi  bizarní skladbou zdejších obyvatel - hrdinů filmu -  cukrářkou  Eliškou a plavčíkem Marčélem - Marčélovým synem - barmanem Micanem,  svůdnou servírkou Hedvikou, cukrářským mistrem Buchtičkou, doktorem  Patočkou s  asistentem, pokojskou Renatou.

ELIŠKA MÁ RÁDA DIVOČINU
Režie Otakáro Schmidt
Scénář   Otakáro Schmidt
Kamera Martin Štrba
Produkce M.D.M. Production
Hudba Jan Čechtický
Hrají Bolek Polívka, Zuzana Stivínová, Veronika Žilková, Martin Dejdar, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, David Vávra, Dan Nekonečný, Bob Klepl, Tatiana Vilhelmová, Sandra Nováková, Petr Vacek
Žánr hudební komedie
Délka 100 minut
Rok výroby 1999

Jejich příhody a příběh  vzájemně skládají svět,  který je hrou i skutečností zároveň. A  je to příběh, který má pochopitelně svá  tajemství, která postupně  vyplouvají na povrch, stejně jako fantaskní hra - kdo  je kdo v  tomhle filmu.

"Má-li každý z nás svůj pohled na věci kolem a  tento  pohled se každou chvíli mění, pak jeden jako druhý si vytváříme  své vlastní  reality. Otakáro má zvláštní schopnost si ty své reality  systémem volných  asociací kultivovat do vskutku originálních podob...  Film samozřejmě nabízí pro  Otakárovy barevné vize mnohem širší  pole působnosti," říká scenárista Jan Stehlík v předmluvě ke knižnímu vydání filmové povídky.

A pokračuje: "Líbí se mi jeho věrnost  vlastním představám o  způsobu vyprávění, o možnostech proměn normálnosti v  abnormálnost  či rozkrývání podvědomím skrývaných soukromých tužeb ve veřejnou  hostinu smyslnosti. Jeho poetika, jakkoliv nám nemusí plně konvenovat,  je  bezesporu originální a já doufám, že se mu podaří ji v "Elišce"  proměnit v něco,  co jsme na plátnech našich kin dlouho neviděli,"  dodává Jan Stehlík a pravděpodobně nejvýstižněji charakterizuje, co lze od filmového díla očekávat.

ELIŠKA MÁ RÁDA DIVOČINU - premiéry

KINA   2. 12. 1999
VIDEO - půjčovny 22. 9. 2000
VIDEO - prodej 18. 10. 2000

Fotografie z českého filmu Eliška má ráda divočinu.

Fotografie z filmu Eliška má ráda divočinu.

Fotografie z českého filmu Eliška má ráda divočinu.

Fotografie z českého filmu Eliška má ráda divočinu.

Fotografie z českého filmu Eliška má ráda divočinu.