Trénink deblkanoistů na kanále v Penrithu se od dalších českých skupin podstatně lišil. Zatímco ostatní trenéři běhali podél trati s videokamerami a usilovně mačkali stopky, Rohan stál rozvážně na břehu, diskutoval s vodáky a hnal je třeba dvacetkrát za sebou do stejné vlny.
"Naší disciplíně perfektně rozumí, to je vidět," uvědomuje si Jaroslav Volf a Tomáš Máder trenérovy přednosti pojmenovává: "Kajakáři o všem moc přemýšlejí, až to člověka zatěžuje, Jirka tolik nešpekuluje, ale umí přesně poradit. Dává věcem správný směr."
Rohana tato slova potěšila. "Jsem rád, že si to kluci myslí. Vím z vlastní zkušenosti, že když člověk o něčem moc přemýšlí, udělá nakonec to nejhorší. Důležité je věřit tomu, co dělám a umět předat tu víru dál. Řídím se tím a myslím, že to závodníkům vyhovuje," vystihl trenérský nováček ve třech větách svoji filozofii, se kterou k práci přistupuje.
Jirase s Máderem připravoval jako osobní trenér už v dobách své aktivní kariéry, a teď je vede už osmou sezonu. Jedním z vrcholů byla jízda hlídek na MS v roce 1993 v italské Mezzaně, kde si učitel se svými žáky společně dojel pro zlatou medaili. Loni ve Španělsku v Seu se už "Šneci" dočkali titulu i v individuálním závodě.
Trenér však mezi posádkami nedělá rozdíly, oběma dává stejné šance. "Jiras s Máderem jsou pro tisk a veřejnost známější, protože vyhráli mistrovství světa, obě dvojice jsou vyrovnané," tvrdí Rohan.
Jiras s Máderem jezdí ve větším tempu, Volf se Štěpánkem jsou podle kouče silovější a nemusejí zabírat s takovou frekvencí. "Každý má svůj styl, každý je v něčem lepší a v něčem horší a těžko se dá odhadnout, jaká cesta povede k úspěchu. V našem sportu jich je hrozně moc, a nikdo neví, která je ta pravá," říká na vysvětlenou.
Rohanovi svěřenci a pokračovatelé zahajují olympijské boje v neděli kvalifikací. Postup by měl být formalistou, protože do finále půjde osm lodí s dvanácti a v poli jsou tři čtyři slabší lodě, které se do závodu dostaly jen díky tomu, že musí mít zastoupení všechny kontinenty. Ve středečním finále už půjde o všechno. "Snad se nějaké medaile dočkáme," věří Jiří Rohan.