V roce 1985 přijeli Joel a Ethan Coenovi na Sundance Festival, americkou přehlídku nezávislých tvůrců, se svou prvotinou - do té doby o nich nikdo neslyšel. O týden později odtud odjížděli s velkou cenou poroty a s nadšenými kritikami, které věštily novou, černější a současně zábavnější definici žánru film noir, ale také s vědomím, že zdánlivě nedobytná pevnost jménem Hollywood jim otevírá dveře. Vstoupit do nich se vším všudy, tedy i se ztrátou plné autorské svobody, však odmítli.
|
BLOOD SIMPLE | |
| Režie | Joel Coen |
| Scénář | Ethan Coen, Joel Coen |
| Kamera | Barry Sonnenfeld |
| Produkce | Ethan Coen |
| Hudba | Carter Burwell |
| Hrají | John Getz, Frances McDormand, Dan Hedaya, M. Emmet Walsh, Samm-Art Williams, Deborah Neumann |
| Žánr | drama, české titulky |
| Délka | 97 minut |
| Rok výroby | 1984 |
| Premiéra | 3. srpna 2000 |
"Začali s jedním milionem dolarů, za nějž natočili desetiminutovou pilotní upoutávku na Blood Simple. Dnes už sice mají smlouvy s velkými studii, ale svou uměleckou nezávislost si uchovávají v neztenčené míře. Jak jsem je tehdy poznal, Coenovi se koupit nedají," tvrdí herec Dan Hedaya, který v Blood Simple vytvořil jednu z hlavních rolí - žárlivého manžela, který si u soukromého detektiva objedná vraždu své ženy a jejího milence. Onen detektiv ovšem vymyslí jiný způsob, jak "zakázku" splnit, a také ten mu zase překazí další nepředvídatelné náhody...
Model svého premiérového příběhu - tedy zmatkující amatéři zapletení více méně bezděčně do zločinu, jehož následky se postupně řetězí - uplatnili Coenovi v různých obměnách i v dalších snímcích. Groteska Zmatky v Arizoně líčí bezdětné manžele, bývalého vězně a policistku, kteří ukradnou dítě; gangsterka Millerova křižovatka se vrací do podsvětí třicátých let; Barton Fink, nositel tří hlavních cen z festivalu v Cannes a tří oscarových nominací, popisuje zvláštní přátelství scenáristy-intelektuála a milého tlouštíka-vraha.
Následující Záskok, kdy outsider stane v čele koncernu, se z této řady tematicky poněkud vymyká, ale už další, oscarové Fargo, do ní opět přesně zapadá. Rovněž doposud poslední Coenových film uvedený v tuzemsku, Big Lebowski, pouští mezi profesionály zločinu tragikomické diletanty v čele s obstarožním hippiem.
Coenovi, kteří letos v Cannes představili nejnovější společný film Ó bratře..., prý i po čtyřicítce pracují podobně, jako když v dětství v Minneapolisu točili na "superosmičku" své první amatérské pokusy. Starší Joel, který navštěvoval filmovou školu v New Yorku, má funkci režiséra; Ethan, jenž studoval filozofii na Princetonské univerzitě, je producentem. Scénáře však píší společně a také při natáčení bývají "na place" oba. "V případě Blood Simple natočil Joel vždycky záběr, v koutku se poradil s bratrem-filozofem a podle Ethanových představ se jela scéna znova. Jsou každý jiný a dohromady jedineční," soudí Hedaya.
Stejného mínění zřejmě budou četní fanoušci coenovské poetiky černého humoru, jež inspirovala celou vlnu následovníků, byť ji odpůrci nazývají "úchylnou, zkaženou, morbidní". I zasvěcené tuzemské publikum ovšem musí odhalit legendu jménem Blood Simple pod zdejším distribučním titulem Zbytečná krutost. Ředitelka Sunfilmu Zuzana Dražilová vysvětluje, že doslovný překlad - Krvavě jednoduché - nezní moc česky, variantu Pekelně jednoduché zase zamítla, neboť slovo peklo v názvu filmů zásadně odmítá. "Dlouho jsme ve firmě přemýšleli, a nakonec jsme vyšli z našeho dojmu, že vztahy hrdinů jsou ve filmu Blood Simple opravdu zbytečně kruté," vysvětluje distributorka.
Recenze
Debut bratří Coenových vůbec není zbytečně krutý
Devět z deseti akčních thrillerů by si název Zbytečná krutost zasloužilo, ale zrovna pověstný debut bratří Coenových Blood Simple přišel k takovému distribučnímu titulu jako slepý k houslím. Krutost vskutku zbytečnou, čistě účelovou a pro efekt, pěstuje hodně filmařů, Coenovi však ne. Jejich hrdinové nepatří k čističům-profesionálům, kteří tarantinovsky vtipkují při úklidu krvavých těl. Coenovský model, jeho černý půvab i soucitný humor, spočívají naopak v tom, že do zločinu zabřednou nešikovní, zmatení amatéři, ani nevědí jak. Je to kruté, ale nikoli zbytečně: spíš paradoxně, osudově, groteskně.
Je to šestnáct let, co Blood Simple, navenek skromný příběh milostného trojúhelníku spějící řetězcem náhod k smrtící pointě, představil světu jména Joel a Ethan Coenovi a divák pořád užasne nad nezvykle zralým debutem. Nejenže přesně naplnil žánr zvaný film noir; on jej rozebral na součástky, znovu od základu vystavěl a dodnes nabízí jako východisko další generaci tvůrců. Jako by za zády Coenových stál sám mistr tichého strachu Hitchcock. Vlastně se zprvu nic neděje, pes zavrtí ocasem, ventilátor se monotónně otáčí, a přece je dusný vzduch věčně nabit výbušným napětím.
Kromě toho patří sourozenci k těm vynalézavým hračičkům, kteří mají drobných nápadů na rozdávání. Mnohé z nich si ovšem divák vychutná až napodruhé: třeba statický záběr, v němž za noci hrdinka uléhá, za svítání se zvedá, a za oknem do téže scenérie přibyl záhadný vůz. Coenovým "hraje" nejen dějový první plán, ale i ten druhý, třetí... Vypoulené oči leklých ryb na stole, všudypřítomná vzdálená hudba, smích, světla aut a jejich svištící pneumautiky, ozvuky "normálního" světa, jenž se zdá na dosah, ale do kterého už pro osamělé hrdiny není návratu.
Tady v Texasu si musí každý pomoci sám, zazní ve filmu. A právě osamělost je dalším průvodním znakem postav, které Coenovi s oblibou vystavují nečekaně zauzleným situacím; nic na tom nemění fakt, že bývají navzájem provázány intimními vztahy. V Blood Simple jde o žárlivého manžela v podání skvělého Dana Hedayi, v němž za nehybnou tváří bobtná, doutná a kypí zloba, jeho ženu a jejího milence. Paroháč si najme ošuntěle bodrého pokoutního detektiva, aby párek zabil, ten má ovšem jiný nápad: dvojitou vraždu předstírá, zinkasuje deset tisíc dolarů a pak odpraví svého klienta. Jenže nedokonale: plán se zvrtne a milenci podezírají jeden druhého. Jsou spolu, a přece každý sám, neschopni domluvy a důvěry, vláčeni událostmi, jimž nerozumějí. Však také v tragikomickém finále s originálním soubojem v okně zůstanou jen dva, které by nikdo nehádal, a ještě se pletou.
Téma osamění se tu spojuje s další specialitou Coenových, s jemným, skrytým, osobitým humorem, jenž onu údajnou "zbytečnou krutost" jejich filmů znovu vyvrací. Vždyť ani Blood Simple, natož další díla téhle dvojice nelze přijímat se smrtelnou vážností; vždy je v nich přítomna jistá nadsázka, prvek mírné absurdity, napůl pobavený, napůl soucitný odstup, z nějž Coenovi přihlížejí pachtění svých reků, těch maloměstských slušňáků, kteř í se ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě. Sledují je hravě, jako by zpoza rohu, ne však pohrdavě shůry, krutě už vůbec ne. Tu krutost jim vnutí jiní
 Fotografie z filmu bratrů Joela a Ethana Coenových Blood Simple (Zbytečná krutost). |
 Fotografie z filmu bratrů Joela a Ethana Coenových Blood Simple (Zbytečná krutost). |
 Ukázka z filmu bratrů Joela a Ethana Coenových Blood Simple (Zbytečná krutost). |
 Fotografie z filmu bratrů Joela a Ethana Coenových Blood Simple (Zbytečná krutost). |
