Píší vesměs korektně, bez emocí. Vědí, že hvězdy nikde neudílejí interview na potkání. Naopak oceňují: "Kde jinde klidně sedíte v sále vedle Heather Grahamové a zakouříte si s Woodym Harrelsonem - i když... s Woodym kdekoli," uvedla Heather Faulknerová v internetovém terminalcity.com. Nepláčou ani nad nedobytnými večírky - táž dopisovatelka připomíná: "Nejsme tu, abychom zdarma jedli, pili a šmírovali, nýbrž abychom sledovali filmy" a na konci nadšeně volá: "Mějte si Cannes, já mám své Vary."
Michael Lee pro jiné internetové periodikum, indieWIRE.com , cituje herce Juliana Sandse, podle nějž Vary charakterizuje historie ("psal tady Lermontov!") i současná mládež, "ty úžasné děti, co stojí fronty na půlnoční představení". Lee vidí mezi Cannes a Vary dva rozdíly: hvězdy tu nemají problém s dotěravci a vedle "megastars" sem jezdí i osobnosti jiných kultur než americké. "Kvalita filmů byla letos vyšší než kdykoli předtím," míní také Lee. Podle Nicka Holdwortha z "papírového" listu Hollywood Reporter se Vary mohou stát "zábavnější a méně komerční než Cannes - jsou opravdu festivalem filmařů".
Evropa je zdrženlivější. Britský list The Independent vzpomíná, že před deseti lety Vary vyhlížely jako město duchů; nynější spojení "nových fasád a nových Rusů, směs vulgarity a šarmu" tvoří "nejabsurdnější filmové setkání". Město i festival pak list nazývá Fénixem nabírajícím prestiž a vitalitu. Zmiňuje tři režisérky - Věru Chytilovou, Drahomíru Vihanovou a Alici Nellis, jež může vzít "mužský svět evropského filmu útokem jako bouře". A také uměleckou ředitelku Evu Zaoralovou, "ženu s obří energií".
Ray Privett na serveru filmfestivals.com cituje ruského herce Andreje Smirnova, nadšeného "novou generací svobodných Čechů", a popisuje dva vzájemně se prolínající festivalové světy - hostů a diváků: "Mladí, co chodí na filmy, o nichž nikdy neslyšeli, a pak o nich debatují, občas proniknou na večírky, a naopak někteří hosté naslouchají mladým. Díky jim řada novinářů viděla Ene bene, film zosobňující onu novou generaci svobodných Čechů." Mimochodem, Ene bene a Návrat idiota zmiňují zahraniční novináři z českých děl nejčastěji.
Francouz Pierre Daum v deníku La Libération připomněl, že se Varům říká "festival odmítnutých". Dodržuje pravidla kategorie A, podle nichž filmy přijaté do soutěže nesmějí předtím soutěžit na jiné "áčkové" přehlídce; producenti však prý často nabízejí novinky nejprve Berlínu, Cannes a Benátkám, a teprve v případě neúspěchu Varům. "S tím nic nenaděláme, pro západ Vary nejsou natolik zajímavým trhem, i když před jinými áčky, San Sebastianem či Moskvou, už nám některé soutěžní filmy daly přednost," reaguje Zaoralová.
Ve světě filmového byznysu udává tón americký časopis Variety a v něm Cathy Meilsová míní, že "s organizací, již mají už pevně v rukou, jsou Vary připraveny udělat obří krok dopředu; může se to stát příští rok". Cituje bostonského kritika Geralda Pearyho, člena jedné z porot, jenž ocenil vysokou kvalitu soutěže, a dává Varům leckde již přejímané přízvisko "vycházející hvězda mezi festivaly".
