Režisér Michal Caban, tvůrce letošní festivalové znělky, vycházel z výtvarné podoby nové ceny, na níž spolupracoval se svým bratrem Šimonem a fotografem Tonem Stanem: "Nahá dívka s křišťálovou koulí, to je nádhera sama o sobě, jen ji rozhýbat!"
Putování kamery krajinou ženského těla se odehrává záměrně jen v černé a bílé - "protože je to tak soustředěně krásné" - a nahé siluety i průsvitné koule prý symbolizují planety vířící volně kosmickým prostorem."Vesmír je v pohybu, múzy tančí, myšlenky mohou létat a jen ta nejlepší se dotkne cíle," popisuje Caban nepopsatelné. "Je to zkrátka fantazie, do které může každý vložit svou vlastní představivost i svůj osobní příběh."
Choreografii výtvarného baletu dívčích těl představovaných taneční skupinou Best Girl(s) vymýšleli bratři Cabanové společně. "Na ženách je pořád co objevovat, navíc jejich tanec vyznívá vždycky naprosto přirozeně, kdežto u mužů 'baleťáků' to lidi tak samozřejmě neberou," vykládá režisér.
Nyní "Cabani" dospěli snad nejblíž své představě o jednotném festivalovém stylu, kde je návaznost všech prvků, plakátu, znělky, pozvánek, katalogu či billboardů, naprosto čitelná a co nejtěsnější. Letos tedy budou vždy a všude přítomny stylizované symboly ženského těla v černobílém provedení, jen s drobným červeným motivem. Navíc režisér slibuje i "živější a modernější" tvářnost závěrečného večera v přímém přenosu České televize.
