Divák je na tom líp. Ten prostě ví, že "tohle" se prostě vidět musí, i kdyby neměl oka zamhouřit, a taky si svá předsevzetí splní. Být na jeho místě, těkala bych od sekce k sekci, od zaručených hitů přes nevypočitatelné kuriozity k archivním libůstkám a o přestávkách pak líčila známým - Neblázni, tohle ti uteklo? Ale oni to zítra opakují, na to vyloženě musíš!
Takže - bez jakých filmů nemůže letošní host festivalu přežít? V sekci Horizonty je to samozřejmě nedávný canneský vítěz Tanec v temnotách. Na Larse von Triera jsme u nás takříkajíc vysazeni; možná někomu připadne směšná výslovnost češtiny, která ve filmu zazní, ale jak spojí muzikál s melodramatem, to za vidění stojí.
A ještě zkusme íránský Vítr nás odvane - nejen z úcty k jeho tvůrci, neboť Abbas Kiarostami má osobně zasednout v porotě, ale především proto, že režisérův dokumentaristicko-filozofický styl tu podle expertů kraluje snad ještě dokonaleji než vjeho slavné Chuti třešní.
V kolekci jménem Jiný pohled se objeví třeba francouzský snímek Díky za almužnu, originální příběh kdysi úspěšného muže, nyní bezdomovce, k němuž se na ulici přidá zatoulaný pes. Zase má pro koho žít - jenže pak si milého pána vezme do péče dcera, psovu náklonnost mu přebere její tchyně a hrdina, ač pod střechou, je opět sám. Jiným způsobem deprimující, nikoli však bez naděje jsou německá Ztracená křídla, z tuzemského pohledu zajímavá i tím, že objevují zchátralý, všemi zapomenutý kout bývalé NDR.
Sekci českých filmů okupují zpravidla zahraniční hosté, tentokrát se však přimlouvám i u domácích diváků, a to kvůli premiérovému bloku studentských prací FAMU. Najdete mezi nimi například Otevřenou krajinu mladého muže, nádhernou miniaturu o pánské domácnosti a osamělosti, uvedenou nedávno v České televizi.
Prosím, neohrnujte nos nad dokumenty! Zasloužily si návrat své vlastní soutěže - a v té má tuzemsko zastoupení nejen díky půvabné kombinované kronice Michaely Pavlátové O babičce, nýbrž i prostřednictvím rodáků Jana Wienera a Arnošta Lustiga, kteří vystupují v kanadském Bojovníkovi. Ze zámoří dorazí kontroverzní náměty: herec Woody Harrleson, který loni na festivalové půdě obhajoval lehké drogy slovem i doplňky z průmyslového konopí, letos přiveze dokument Tráva - ovšemže o historii marihuany, k němuž namluvil komentář. Lehké to nemají ani režisérská dvojčata Albert a Allen Hughesovi. Dva roky totiž přemlouvali šéfy brooklynského podsvětí, než získali jejich důvěru a mohli o jejich profesi natočit dokument Americký pasák. Téma Bosna a Hercegovina má sice svou zvláštní sekci, dva tamní dokumenty se ovšem sešly i v soutěži. Je pozoruhodné srovnat, jak odlišně, a přitom stejně účinně mluví o témže hrůzném epilogu balkánského konfliktu. Propast sleduje odkrývání masového hrobu, Červené holínky zas putování matky, která hrob své rodiny teprve hledá.
Na Východ od Západu - to je další okruh snímků, které by bylo škoda nechat napospas jen tradičnímu zájmu západních delegátů. Navíc Východ nebo Západ, ono se to dnes už míchá. Třeba snímek Tam za oceánem, příběh dívky, která jede z Ruska do Států hledat mezi ruskými emigranty otce svého dítěte, natočil Američan. Anebo Sedm písní z tundry, film opět hraný, ale s poznávací hodnotou dokumentu, přivedli na svět finští tvůrci a příslušníci zapomenutého sibiřského kmene Něnců. Jako tečku za touto sekcí aspoň telegrafické upozornění: slovinský Pornofilm prý klame tělem, "porno" v něm údajně není žádné. Ale radši to prověřte...
Přehlídka Fórum nezávislých snad žádné zvláštní doporučení nepotřebuje, tam je vždycky tak narváno, že pořadatelé přidali několik ranních repríz. Co tedy nepropást? Jednu road movie na nákladním vlaku, jednoho vždy spolehlivě šíleného Cronenberga, dva výkřiky po americku (American Psycho, American Movie). A taky Pohár, kuriózní výlet mezi tibetské mnichy, jejichž klášter se během fotbalového šampionátu mění v baštu posedlých fanoušků.
Kolekce filmů pod heslem Zvláštní uvedení se vztahuje k přítomnosti očekávaných hvězd, což vesměs znamená spojit příjemné s užitečným. Režijní debut Edwarda Nortona Rabín, kněz a krásná blondýna, to zní přitažlivě samo o sobě, navíc si tu zahrál proslulý zlosyn ze Sedmi statečných Eli Wallach, který publikum osobně pozdraví, a ještě se plátnem mihne Miloš Forman, prý v malé roličce polského (!) kněze. Branaghův uvolněný, podle jedněch drze nepietní, dle druhých neskonale příjemný přepis Shakespearova Marná lásky snaha má na závěr festivalu proměnit únavu v bezstarostnou náladu, k čemuž jistě dopomůže i příjezd jedné z hvězd. Natascha McElhoneová už ví, že se dostaví i s dítětem, zatím ještě řeší, zda přibrat manžela nebo chůvu. Její kolega Franco Nero předvede Nezvaného hosta, film svým způsobem rodinný - hraje v něm totiž pod režijní taktovkou svého vlastního syna narozeného z někdejšího vztahu s Vanessou Redgraveovou, která tu také dostala roli. Nerův hrdina je právníkem, jenž při obhajobě mladičkého údajného vraha zastává názor, že pravda není důležitá. Podstatné je předložit porotě poutavý, dojemný příběh. (Což platí pro porotce v soudní síni jako na festivalu.) A co se týče Juliana Sandse ve Figgisově Ztrátě sexuální nevinnosti, každé další doporučující slovo je snad zbytečné.
Karanovičův Film bez názvu si podtrhnu dvakrát - nejen proto, že autor se řadí k slavné jugoslávské škole absolventů FAMU, ale i proto, že už koncem osmdesátých let tu jasnozřivě předpověděl dva konflikty. Jednak boj etnický (půdorys "filmu o filmu" líčí přípravu televizního snímku o lásce Albánky a Srba, projektu zprvu sice nadšeně vítaného, ale postupně rozbitého nekonečnými připomínkami té i oné strany), jednak střet profesní - všemocná televize nutí filmaře, ať se věčně přizpůsobují "aktuálnosti".
Nu a kdo nepůjde zatleskat Carlosu Saurovi, ten dostane trojku z filmových mravů. K režisérově poctě bude promítnuto jeho nejnovější dílo Goya v Bordeaux, až neuvěřitelně výstižně inscenující malířovy obrazy z "posedlého" období. (Podobně se Saurova obraznost určitě vyřádí při jeho dalším projektu, který je věnován kolegovi-krajanovi Buňuelovi a točit se má od října.)
Ještě zbyly ve festivalovém diáři volné kolonky? Tak už jen telegraficky. V cyklu Francouzka a láska vypráví Náš miláček o tom, jak vyřídit rodiče, když vám oprávněně rozmlouvají známost s gaunerem. Poklady archivů nabídnou epochální baletní film Červené střevíčky. A v kolekci na téma vývoj civilizace dvaceti století lze vyzobávat jednu hrozinku za druhou: Andrej Rublev, Danton, Sedmá pečeť, Velká iluze, Jeřábi táhnou... Vždyť to pořád povídám, to se prostě musí vidět!
 Film American Psycho přijde i do našich kin. |
 Rabín, kněz a krásná blondýna - režijní debut herce Edwarda Nortona. |
