Ene bene vypráví o jedné rodině a volební komisi

středa 8. listopadu 2000

- Vypadá to tak jednoduše. Mladá filmařka Alice Nellis přinesla do České televize svůj scénář, který tady vzbudil nadšení. Trpká komedie o rozklížené rodině a volební komisi s názvem Ene bene proto dostala zelenou. Mezinárodní křest měla v Rotterdamu a hned ji pozvali i do soutěží dalších festivalů. Úspěšná byla i následná cesta českými kinosály. V těchto dnech vychází film Ene Bene na videokazetách a DVD.

"Měla jsem celý štáb a herecké obsazení, v ČT mi svěřili i režii, což od nich byla odvaha - jen peníze chyběly," líčí režisérka. Helena Slavíková z ČT doplňuje: "Hned jsme sice věděli, že se zjevil talent, ale zrovna u nás vládla strategie nízkorozpočtových filmů - a stejně by chyběl milion. Proto jsme uvítali, když se přidal Pavel Sodomka s koprodukční firmou Pozitiv."

Těsně před natáčením dostala Nellis ještě grant od fondu kinematografie. Dramaturg Ivo Pelant tvrdí, že to se mu za celou praxi ještě nikdy nestalo: "Že by někdo přinesl rovnou látku natolik zralou, navíc ze současnosti, a přitom to byl mladý autor." Až později zjistil, co vše má Alice Nellis za sebou.

ENE BENE
scénář	Alice Nellis
režie	Alice Nellis
kamera	Ramunas Greičius
hudba	Tomáš Polák
hrají	Iva Janžurová Theodora Remundová Leoš Suchařípa Eva Holubová Vladimír Javorský
ENE BENE - premiéry
kina	10. 2. 2000
video - půjčovny	11/2000
video - prodej	11/2000
DVD	11/2000

"Dvě vysoké školy, kurs režie v Kalifornii, navíc ovládá hudbu, počítače, anglistiku. Až nad tím jsem pochopil, proč je scénář tak zralý, bez výstřelků a formálních pokusů. A když jsem uviděl tlustý technický scénář, kde byl každičký záběr nakreslen, měl jsem jasno: ta holka ví, co chce," říká Pelant.

Hlavní roli studentky, jež na přání agilní maminky v podání Ivy Janžurové trpně sedí ve volební komisi a zoufá si nad četbou Joyceova Odyssea v angličtině, vytvořila skutečná dcera herečky Janžurové - taktéž herečka a dokumentaristka Theodora Remundová.

"Jenže já si nepřipadala jako hlavní," brání se. "Spíš jsem v každé situaci zkoušela najít vztah dvou postav." Natáčení připadalo Remundové hodně intenzivní: "Hlavně jsem musela vstávat brzy ráno, což byl pro mě úplně nový zážitek," vzpomíná. "A já s ní bydlela a musela ji budit, což bylo těžší," dodává Eva Holubová, která má ve filmu volební komisi na povel od vodky až po rozcvičku.

"Točit s Alicí je jako pracovat s kamarádem - ovšem při zachování autority. A to je úžasné," přidává se Vladimír Javorský. Kameraman Ramunas Greičius z Litvy prý kvůli režisérce opustil svůj sen, že jeho celovečerní debut bude obrovský cinemaskop: "Hlavními jsou tu herci, kameru vlastně nemá divák cítit." Stejný dojem má i Holubová. Vypráví, jak jednou s Nellis vtrhly do obchodního domu a v konfekci, ač měli právě zavřeno, spolu probíraly, co by si hereččina hrdinka vzala na sebe.

"To je pro herce hrozně důležité, dává mu to pocit, že svět stojí na něm, že on ten film dělá, pak do práce vloží všecko," říká Holubová. A kdo z tvůrců opravdu zná Joyceova Odyssea? Slavíková jej četla dávno, na škole. "Já to přece četla při natáčení anglicky," říká Remundová a Holubová opáčí: "Čili jsi nic nepochopila." A sama Nellis? "Já ho přečetla, ale zjistila jsem, že mám radši jeho rané věci, nejsou zatížené souvislostmi a odkazy."