Zeman vymění pět ministrů, Klaus je překvapen termínem

- Premiér Miloš Zeman hodlá vyměnit celkem pět ministrů svého šestnáctičlenného kabinetu. Oznámil to v úterý po setkání s prezidentem Václavem Havlem.
Ani prezident, ani premiér však neprozradili jméno žádného z ministrů, který bude vyměněn. Oznámili jen, že ve středu bude jmenován nový ministr zdravotnictví. Ani jeho jméno však nepadlo.
Předseda vlády počítá s výměnou ministrů až po schválení státního rozpočtu ve třetím čtení. Předsedu ODS Václava Klause, jehož strana však dosud prosazovala opačný postup, toto prohlášení překvapilo.

"Poněkud nás to překvapilo a budeme se muset pana Zemana zeptat, ale nic víc bez tohoto zeptání vám teď sdělovat nebudeme," řekl Klaus novinářům. Výměnu pěti členů kabinetu však považuje za "výraznou rekonstrukci" vlády.

Po Ivo Svobodovi, Egonu Lánském a Ivanu Davidovi, kteří už dříve opustili sociálnědemokratický kabinet, tak premiér hodlá odvolat další čtyři ministry. Těmi by mohli být Jaromír Císař (místní rozvoj), Antonín Peltrám (doprava), Jaroslav Bašta (ministr bez portfeje), Václav Grulich (vnitro) nebo Miroslav Grégr (průmysl a obchod).

Další křeslo ve vládě, tentokrát ve vnitru, Zeman údajně nabídl Stanislavu Grossovi. "Nechci to komentovat," opakuje ovšem stále Gross.

Při hodnocení svého kabinetu premiér nešetřil kritikou některých ministrů. On sám jmenoval Jaromíra Baštu, kterému vyčítal nedostatečné výsledky v akci Čisté ruce. Zmínil i ministra Císaře, konkrétně kvůli bytové politice. Miroslav Grégra, o němž se rovněž spekuluje jako o možném adeptu na odvolání, premiér však před časem pochválil. "Ministr Grégr, na které všichni nadávají, výrazným způsobem přispěl k tomu, že byla parafována dohoda o dodávce investičních celků pro čínskou elektrárnu, což je zakázka za devět a půl miliardy korun. To bezesporu výrazný úspěch pana ministra Grégra," řekl tehdy Zeman pro MF DNES.

Ministrem zdravotnictví bude Fišer
Bohumil Fišer je sedmapadesátiletý vědec, který pracuje ve Fyziologickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a je členem zdravotní komise ČSSD. Na otázku, jestli by místo ministra zdravotnictví přijal odpověděl: "Není to vyloučeno." Fišer nicméně nebyl jediným, kdo dostal nabídku na tento post. Dostal ji například i ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger.

Zeman považuje zveřejnění jmen vyměňovaných ministrů za neetické
Na otázku redaktora MF DNES Jiřího Kubíka, koho se změny ve vládě dotknout, premiér Miloš Zeman odpověděl: "Samozřejmě jsem informoval pana prezidenta jak o resortech, tak o kandidátech. Nepokládám však za etické, ať už vůči dosavadním nebo potencionálním členům vlády, abych tato jména uváděl do doby, než se s nimi pan prezident setká."

Prezident Václav Havel by rovněž považoval za neetické, kdyby se jména odvolávaných ministrů zveřejnila už nyní. "Připadá mi poněkud absurdní, že nějaký ministr čte dva měsíce v novinách, že bude možná odvolán, ale vůbec nikdy na to téma nemluvil s předsedou vlády, ani s prezidentem. To prostě nejde. To je neetické. Etické je, kdy si to nejprve řeknou zainteresovaní mezi sebou a pak se to prostřednictvím novinářů oznámí veřejnosti."

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Škromach: Zeman změny neřekne
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach však tvrdí, že premiér Miloš Zeman chystané změny v kabinetu na setkání s prezidentem neoznámí. "Myslím, že v úterý se dozvíme pouze jméno nového ministra zdravotnictví," uvedl Škromach pro ČTK. Navíc uvedl, že změny ve vládě mohly proběhnout již dříve, kdyby do nich ČSSD nebyla nucena. "Kdyby ODS nevyvolala debaty o vzniku takzvané superkoalice, mohla být vláda rekonstruovaná již před několika měsíci," dodal Škromach.

S prezidentem se premiér sejde v úterý. "O setkání požádal premiér Zeman, a jak avizoval dříve, přednese prezidentovi své návrhy na změnu ve vládě," řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.

Informace o rozpočtu najdete zde
Informace o změnách volebního zákona zde
Informace o rozhodnutí na rozšíření opoziční smlouvy zde

Změny požadovala ODS
"Nechci spekulovat, ale naše rozhodnutí o rozpočtu je podmíněno změnami ve vládě," varuje místopředseda ODS Petr Nečas. Předseda ČSSD Miloš Zeman ovšem doufá: "Pokud bude schválen rozpočet v prvním čtení, věřím, že nebude důvod pro další odklady."

Ačkoliv obě strany chtějí obnovu vlády ani jedné se zatím nechce prozradit, kdo by měl kabinet opustit. ODS, která s touto myšlenkou přišla, nechce sociální demokracii diktovat. "Nejsme personální oddělení sociální demokracie abychom určovali, kdo má odejít a kdo má přijít na jeho místo," řekl Nečas. Premiér nic proti jeho názoru nenamítá, naopak tvrdí, že rekonstrukce je věcí pouze sociální demokracie. "Já si myslím, že ti, kdo spekulují o změnách ve vládě by si měli uvědomit, že toto je vláda sociální demokracie a že o těchto změnách bude rozhodovat sociální demokracie a nikdo jiný," tvrdí Zeman.

Rekonstrukce vlády?
Petr Nečas - místopředseda ODS Miloš Zeman - předseda ČSSD
Bude ODS trvat na odstoupení určitých ministrů?
My jsme jasně řekli, že očekáváme, že ve vládě budou provedeny personální změny a to nikoliv kosmetického charakteru. Pokud ta vládá má mít nějakou perspektivu, tak se musí personálně obměnit.
ODS spekulovala o kosmetických změnách ve vládě, v jakém budou rozsahu a kdy budou?
Já si myslím, že ti, kdo spekulují o změnách ve vládě, by si měli uvědomit, že toto je vláda sociální demokracie a že o těchto změnách bude rozhodovat sociální demokracie a nikdo jiný.
Nemáte konkrétní jména?
Nejsme personální oddělení sociální demokracie abychom určovali, kdo má odejít a kdo má přijít na jeho místo.
ODS říká, že když nebudou změny - nebude rozpočet. Můžete nám k tomu něco říci?
To je problém ODS. Já jsem rekonstrukci vlády avizoval už před delší dobou. A právě díky těmto politickým turbulencím byla tato rekonstrukce odkládána. Věřím, že pokud bude schválen rozpočet v prvním čtení, nebude důvod pro další odklady.
Budete požadovat ony změny po zítřejším hlasování o prvním čtení rozpočtu?
Nechci spekulovat, ale naše rozhodnutí je podmíněno změnami ve vládě.
Kdy ta rekonstrukce bude?
To je věc, kterou nejdříve sdělím panu prezidentovi.
Jak vy intepretujete pojem "kosmetické" změny?
Já sám osobně nejsem žena, jak jste si možná i vy všiml, pane redaktore, a proto mne kosmetika nezajímá.

autor: iDNES - Lukáš Dolanský

autor: MF DNES - Jiří Kubík



ROZŠÍŘENÍ OPOZIČNÍ SMLOUVY:

Potřeba změny vyšla z dodatků k opoziční smlouvě

Klausovi poslanci díky tomu podpořili v prvním čtení vládní návrh rozpočtu.Dodatek v úterý 25. ledna jednomyslně podpořila výkonná rada ODS. U

Co podle dodatku například učiní ČSSD?
- ročně zvýší výdaje na obranu vždy o 2,2 %,
- zprivatizuje majetek za 120 miliard korun,
- nezvýší podíl státu ve zdravotnictví,
- reformuje penzijní systém.

ČSSD byla situace složitější. Proti se postavili čtyři lidé. Pro některé je těžko stavitelným soustem zejména dohoda o volebním zákonu. "Je to tak výrazná změna, na niž nelze takhle jednoduše přistoupit," namítal místopředseda klubu poslanců ČSSD Lubomír Zaorálek. Místopředsedkyně Petra Buzková zase dala všanc svoji funkci.

Proti dodatku se postavili čtyři sociální demokraté
Po ODS také ČSSD po třech hodinách jednání schválila pět bodů, které prohlubují opoziční smlouvu. Proti se postavili čtyři sociální demokraté (místopředsedkyně Petra Buzková, poslanec Milan Urban a dále Richard Dolejš a Karel Vachta). Byli však přehlasování zbylými čtyřiadvaceti členy.

Pro některé je těžko stavitelným soustem zejména dohoda o volebním zákonu. Podle ní by se měl změnit počet volebních krajů a tzv. volební dělitel tak, aby to více nahrávalo velkým politickým stranám, které by pak snáze po volbách sestavovaly většinové strany. "Tato dohoda je pro mne zcela nepřijatelná. Při vyjednávání jsem upozornila, že nemohu takovou dohodu podepsat a že pro tento zákon nebudu hlasovat," uvedla místopředsedkyně Petra Buzková v úterním Právu. Na zasedání předsednictva pak Buzková dokonce oznámila že je připravena na květnovém výboru ČSSD nabídnout k dispozici svoji stranickou funkci. 

Body, které rozšířily opoziční smlouvu:

Plné znění dodatků opoziční smlouvy nalezne zde (klikněte)
1. Dohoda o státním rozpočtu a rozpočtovém výhledu
Základní parametry rozpočtu zůstanou zachovány (navržený deficit tedy zůstane na 35 miliardách korun). Vláda nebude navrhovat zvyšování daňové zátěže, včetně zdravotního a sociálního pojištění, nebude prosazovat změnu daně z příjmů.
Vláda zahájí kroky směřující ke snížení mandatorních výdajů (na sociální dávky atd.). Dohoda rovněž popisuje, jak má postupně klesat rozpočtový schodek, tak, aby v roce 2003 (očekávaný vstup do Evropské unie) byl rozpočet vyrovnaný a dluh veřejných rozpočtů odpovídal takzvanému maastrichtskému kritériu (do tří procent HDP).

2. Dohoda o změnách volebního zákona
Z dosavadních osmi volebních krajů by mělo vzniknout pětatřicet, což je model výhodný pro velké politické strany. ODS se však nepodařilo prosadit snížení počtu poslanců z 200 na 175, což by nahrávalo velkým stranám ještě více. Klausova strana rovněž neuhájila tzv. Imperialiho systém, který by snáze umožňoval vznik jednobarevné většinové vlády (i při zisku voličských hlasů nad třicet procent).

3. Dohoda o přípravách na vstup do Evropské unie
Zákony, jejichž přijetí je podmínkou vstupu do unie, budou v podstatě připravovat společně ODS a ČSSD. Týmy vyjednavačů se vždy před tím, než vláda ten který zákon schválí, sejdou a zjistí, zda navržená verze je přijatelná pro obě strany. ODS se tímto způsobem snaží zabránit tomu, aby Zemanova vláda prosazovala do "evropských" zákonů své předvolební sliby. ODS pak bude pro zákony ve sněmovně hlasovat.

4. Dohoda o podmínkách tolerance menšinové vlády
Jde zhruba o pět podmínek - závazků vlády, při jejichž nedodržení by ODS vypověděla opoziční smlouvu a vláda Miloše Zemana by padla. Jedná se například o závazek ukončit deregulace do roku 2002. Spekuluje se i o návrhu na odložení voleb do krajských regionálních samospráv z letošního listopadu na pozdější dobu.

5. Dohoda o komunikaci parlamentních klubů ODS a ČSSD
Pokud budou mít poslanecké kluby ODS a ČSSD rozdílná stanoviska k některým zákonům vycházejícím z předešlých čtyř bodů (čímž by byla dohoda de facto porušena), nastane smírčí řízení, které může vést k vypovězení opoziční smlouvy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue